|
Počet zobrazených článků: 14 (z celkem 29 nalezených) | 0-15 | 15-29 |
Barvení III.c. - barvířské rostliny: zelenáPřidáno dne 23. 02. 2008 (4345 přečtení); Petr Tryščuk
Zelená barva byla zřejmě také oblíbenou barvou Slovanů. O tom, zda je to pravda, lze však i částečně pochybovat, neboť výroba zelené barvy se neobejde bez mořidla, které nebylo v přírodní podobě až tak dostupné. Existuje však snadná výroba mořidla z mědi (která však byla drahá) a zřejmě i existoval ifungující trh se skalicí modrou. O masovějším využití zelené se tedy dá pochybovat. Navíc zelená barva (jako všudypřítomná barva rostlin) se nemusela zdát Slovanům až tak atraktivní. Přečíst | Barvení III.d. - tradiční barvířské rostliny: žlutáPřidáno dne 22. 02. 2008 (7749 přečtení); Petr TryščukŽlutá barva měla být podle některých zdrojů oblíbenou
barvou Slovanů. A nejen jich - mělo by se jednat o oblíbenou barvu ranného
středověku. Vzhledem k tomu, že žlutá barva není ani snadno dostupná a zároveň
není i nedostupná (tedy drahá), lze tomuto tvrzení přisoudit poměrně velkou
váhu. Přečíst | Barvení III.e. - tradiční barvířské rostliny: červenáPřidáno dne 21. 02. 2008 (7809 přečtení); Petr TryščukČervená barva, ač se v přírodě běžně vyskytuje, je jako
textilní barvivo velice nedostupná. V žádném případě nedostaneme hezkou červenou barvu z plodů - navíc je tato barva velice nestálá a tedy bez větší hodnoty. Nejhezčí červená se zřejmě získávala z
velmi drahého červce
polského. Dalšími zdroji byly duběnky dubu kermesového a některých typicky
středomořských rostlin - Syrská routa. Přečíst | Barvení III.f. - tradiční barvířské rostliny: modráPřidáno dne 20. 02. 2008 (6035 přečtení); Petr Tryščuk
Královna mezi barvami (kromě purpuru samozřejmě) byla bez jakýchkoliv diskusí modrá. Tato barva byla téměř nedostupná a její výroba byla velice náročná. Slované se s touto barvou setkávali především již na obarvených látkách a pěstování jediné zdomácnělé rostliny borytu barvířského je na našem území v ranném středověku zatím nedoložené. Přečíst | Výroba tkanic na destičce (mřížce)Přidáno dne 18. 04. 2007 (8148 přečtení); Petr Tryščuk
Mezi tzv. předtkalcovské techniky patří také práce s destičkou (nebo také nazývanou mřížkou). Na této destičce lze poměrně snadno vyrobit jednoduché barevné ozdobné tkanice používané na obšití lemů tunik apod. Nebo si lze snimi vyrobit pevné opasky, pásky a na další využití vhodné tkanice. Přečíst | Plstění III - valchování a zdobeníPřidáno dne 26. 03. 2007 (7258 přečtení); Petr Tryščuk
Po té, co jsme si plstěním vyrobili konrétní výrobek, je jeho tvar a použití zatím více méně univerzální. V této chvíli jej ještě můžeme upravit (v rámci možností) do různých tvarů a hlavně velikostí. Další využitelnou technikou je zdobení - to se sice provádí už při výrobě, ale jeho techniku si popíšeme až nyní. Přečíst | Plstění II - výrobní postupPřidáno dne 26. 03. 2007 (9401 přečtení); Petr Tryščuk
Nyní se již můžeme vrhnout na konkrétní výrobu plstěných oděvních doplňků. Můžeme vyrábět plst také v kusech k následnému sešití, nebo jako pokrývku, mnohem zajímavější a praktičtější jsou plstěné bezešvé výrobky. Pro tyto případy ovšem potřebujeme výrobní formu. U ní je podmínkou, aby výrobek plstěný na formě byl dvoustranně souměrný – jako je např. čepice, rukavice apod. Přečíst | Plstění I - úvod do problematikyPřidáno dne 26. 03. 2007 (10818 přečtení); Petr Tryščuk
Výroba látky z plsti je pravděpodobně prvním doloženým způsobem výroby netkané textilie a vlastně i textilie vůbec. Plstěné látky byly v minulosti používány na oděvní doplňky, nebo jako přikrývky a ke stavbě obydlí. Tyto postupy jsou dodnes využívány některými stepními národy. Plst se dá využívat také pro slovanské raně středověké oblečení - klobouky (čepice), válenky (zimní boty), rukavice apod. Přečíst | Výroba ošatek ze slámy a loubíPřidáno dne 25. 03. 2007 (5647 přečtení); administrator
Po vydání mého příspěvku o
výrobě ošatky z trávy jsem si vyměnil řadu mailů s panem Igorem Lastovkou (SK), který se výrobě ošatek věnuje podstatně déle a podrobněji než já. Nakonec jsme se domluvili, že připravíme příspěvek (na způsob fotoreportáže, který by rozšířil informace o výrobě ošatek). Protože se jedná o sjednocení dvou příspěvků, budete v textech volně přecházet z češtiny do slovenčtiny. Petr Tryščuk Přečíst | Barvení IV. - barvící lázněPřidáno dne 26. 10. 2006 (5088 přečtení); Petr Tryščuk
Posledním krokem v barvířském řemeslu je získání barviva a barvení samotné. Případně je někdy vhodná i následná fixace či doladění barev (např. domořením). Po přečtení této zavěrečné části se již můžete plně pustit do vlastních pokusů. Přečíst | Barvení II. - výběr materiálů a mořeníPřidáno dne 25. 10. 2006 (10415 přečtení); Petr TryščukPříprava materiálů bělením, mořením a ustálováním je stejně důležitá jako samotý barvící proces. Vynecháním některých dílčích kroků se můžeme dočkat různých výsledků - zpravidla ne zrovna žádaných. Nemořené a nebělené textilie se totiž barví mnohem hůře než mořené a bělené. Přečíst | Barvení I. - úvodPřidáno dne 21. 10. 2006 (5347 přečtení); Petr Tryščuk
Slované, stejně jako i ostatní národy raného středověku toužili po kráse. Celkový vzhled (včetně barevnosti) měly tehdy mnohem větší demonstrativní charakter, než je tomu dnes a určovala se jimi mj. příslušnost ke společenské třídě. Například purpurem obarvený šat nesměl (pod přísným trestem) nosit nikdo jiný, než východořímský (byzantský) císař. To je ovšem extrémní případ. Ostatní limity v barevné škále byly spíše dány dostupností a cenou barviva. Přečíst | Výroba ze slámyPřidáno dne 21. 08. 2006 (8895 přečtení); Petr Tryščuk
Protože je senoseč v plném proudu, nastal čas pro další raně středověkou výrobní
činnost. Zajímavější o to, že v současném LH-OH prostředí není zcela rozšířená.
Jedná se o zpracování slámy a trav. Máte-li tedy chuť, můžete si dle tohoto článku zkusit vyrobit vlastní ošatku. Sláma byla výrobním produktem již od prvopočátku lidstva. Jednalo se nejen o stébla kulturních trav (tedy o slámu jak ji známe dnes), ale i stébla planých trav, které byly všude volně dostupné. Otisk dna "ošatky" v hlíně máme nalezen z Evropy již z neolitu. Přímo z doby Slovanů (a našeho území) sice žádný nález nemáme, ale protože se jedná o velice těžce dochovatelný materiál, není žádný důvod se domnívat, že by naši Slované travní stébla nevyužívali. Přečíst | Barvení III.g. - Využití červců - polská košenilaPřidáno dne 09. 08. 2006 (11910 přečtení); Petr Tryščuk
Jedním z jistě žádaných barviv bylo ve středověku červené až červenohnědé barvivo z červce polského (Porphyrophora polonica, Linnaeus) nazývané polskou (nepravou) košenilou či také karmínem.
Přečíst | | 0-15 | 15-29 |
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.