|
Plstění I - úvod do problematikyPetr Tryščuk; Přidáno dne 26. 03. 2007 (10817 přečtení)
Výroba látky z plsti je pravděpodobně prvním doloženým způsobem výroby netkané textilie a vlastně i textilie vůbec. Plstěné látky byly v minulosti používány na oděvní doplňky, nebo jako přikrývky a ke stavbě obydlí. Tyto postupy jsou dodnes využívány některými stepními národy. Plst se dá využívat také pro slovanské raně středověké oblečení - klobouky (čepice), válenky (zimní boty), rukavice apod.
Historická dostupnost: Výroba plsti je poměrně jednoduchá a vlna byla dostupná po celý středověk
(ačkoliv asi ne zrovna levná), takže zde existuje výrazný předpoklad, že naši
slovanští předkové plst nejen znali, ale také ji často používali. Jeden z
možných důvodů je i ten, že výroba plsti (i bez alkalického „činidla“) je časově
výrazně méně náročná, než výroba jakékoliv tkané textilie.
Nejideálnějším materiálem pro výrobu plsti je ovčí vlna, např. mohér má již
méně šupinatý povrch vlasu a tedy se i hůře plstí. Dále se používá delší srst
lam a velbloudů a po chemické úpravě také králičích chlupy. Tyto materiály však
pro raný středověk a Slovany obecně nejsou až tak použitelné.
Pro plstění použijeme především vlnu česanou do pásů (světlou nebo tmavou - v raném středověku byly zřejmě obě barvy u ovcí zastoupeny) – případně barvenou, ačkoliv barvit se dá plst i dodatečně. Dostupnost: Česanou vlnu si dnes lze snadno obstarat na Internetu nebo
také v čistírnách vlny.
Co se děje při plstění: Předně je si třeba říci, že jednotlivé vlasy u vlny mají jiné složení na svém konci a jiné na začátku. Pro potřebu plstění se jedná především o umístění a množství povrchových šupinek (u velmi jemné vlny obsahuje jeden mm2 900-3500 šupinek). Tyto šupinky se přitom šindelovitě překrývají, rozevírají se od kořene ke špičce - podobně jako šiška). T a část vlny bez šupinek se nabíjí záporně (v tomto případě špička vlny) a
kořen se šupinkami se nabíjí kladně. Při tření se každá část vlny chová jinak a
tak dojde k zaplstění vlny. Další faktory: Krom této vlastnosti hraje svou roli také bobtnavost, pružnost a tažnost vláken. Lépe se také plstí vlákna jemnější, kratší a zkadeřenější. Zabránění plstění: Může být vhodné už u hotového výrobku, u kterého
nechceme již provádět další změny. Zabránit plstění lze chlorováním v roztoku
NaClO, kdy dojde k uvolnění šupinek. Dále se uvádí, že dalšímu plstění lze
zabránit také vhodným maštěním. Tímto jsou velmi stručně shrnuty teoretické informace o plstění.
Související články:
Celý příspěvek |
Autor: Petr Tryščuk |
Pletení na dutince (20.05.2009) Základné šicie stehy pre potreby Slovanov (25.12.2008) Kožešnické stehy (24.12.2008) Základné vyšívacie stehy pre potreby Slovanov (23.12.2008) Tkanie na hrebeni (10.10.2008) Výroba tkanic na destičce (mřížce) (18.04.2007) Plstění III - valchování a zdobení (26.03.2007) Plstění II - výrobní postup (26.03.2007)
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.