|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 31 nalezených) Co byla "Provoda"?Přidáno dne 12. 04. 2009 (3760 přečtení); Petr Tryščuk
Snad všichni známe velikonoční říkanku "Hody, hody do Provody...". V knížkách i na internetu se čím dál častěji objevuje její moderní verze, kde je tradiční "do Provody" nahrazeno výrazem "doprovody". A vše může být také následně doplněno výkladem o tom, že se jedná o doprovod k hostině. Skutečnost je však mnohem zajímavější a původ tohoto říkadla sahá k samým počátkům Slovanů a k jejich původní pohanské mytologii. Přečíst | Zimní slunovrat u Velesova liduPřidáno dne 14. 12. 2008 (7197 přečtení); administrator
Zimní slunovrat patřil mezi důležité svátky starých Slovanů. Byl i určitým předělem mezi doznívajícím podzimem a nasvávající zimou, přinášející zpravidla období strádání a smrti. K tomuto svátku se vázala řada zvyků a rituálů, jejichž rekonstrukce není úplně možná. Proto je následující oslava Velesova lidu jednou z mnoha možných rekonstrukcí oslavy zimního slunovratu. Přečíst | Staroslovanská svatba u prostého lidu - Modrá 2008Přidáno dne 03. 08. 2008 (4164 přečtení); administrator
Rok se s rokem sešel a při další příležitosti oslav slunovratu se rozhodli říci své ano další dva mladí Slované. Oproti loňské svatbě, kdy se ženil samotný vladyka Velesova rodu se nyní berou lidé prostí a chudí na majetku. Přečíst | Hostina vladyků - Modrá 2008Přidáno dne 03. 08. 2008 (2512 přečtení); Petr Tryščuk
V rámci Oslav slunovratu 2008 v Archeoskanzenu v Modré jsme pro účastníky (respektive velitele jednotlivých skupin či jejich zástupce) připravili hostinu o šestli chodech. Asi nikdy nebudeme naprosto přesně vědět, jak mohly u Slovanů probíhat podobné hostiny a proto se ani v tomto fotoseriálu nebudu pokoušet o nějaké větší rekonstrukční dohady. Přečíst | Zasvěcení studánky Velesova liduPřidáno dne 27. 05. 2008 (2033 přečtení); Petr Tryščuk
Studánky hrály v životě Slovanů významnou kultovní roli. Byly opředeny řadou mýtů a proto jim lidé často přinášeli obětiny a dary. Voda z těchto studánek byla následně považována za posvátnou (snad i za léčivou).
Studánky často hostili ve svých pramenech víly (rusalky), které o ně pečovaly a které je chránily. Přečíst | Vynášení Smrti z vesnice a přinesení lítaPřidáno dne 20. 04. 2008 (5229 přečtení); Petr Tryščuk
Vynášení Moreny / Smrti je prastarý slovanský zvyk, který byl mezi lidem natolik zakořeněný, že se v nepříliš pozměněné podobě dochoval až do dneční doby. Smrt byla tehdy odnášena pryč z vesnice a místo ní bylo přinášeno líto (léto), které mělo zajistit dobré počasí a zamezit návratu smrtonosné zimy. Tento průvod vynášející Smrt z vesnice, se vydal k rameni řeky Moravy obtékajícímu ohromné Mikulčické hradiště na jaře v roce 908 (nebo tomu bylo v roce 2008?). Přečíst | Vynášení Smrti / Moreny - v lidových zvycíchPřidáno dne 09. 04. 2008 (10386 přečtení); Lenka OndráčkováVynášení Smrti nebo Moreny je starodávný pohanský zvyk, který se z pradávných slovanských dob dochoval až dodnes. Už jen proto si zaslouží naši pozornost. tento příspěvek je určitým ohlédnutím především po lidových zvycích. Zároveň se jedná o určitý návod , jak Morenu vynášet Morenu a co si u toho pobrukovat. Přečíst | Perský svatební tanecPřidáno dne 06. 07. 2007 (3670 přečtení); administrator
Mezi výpravami, které putovaly z jihovýchodu do Velkomoravské říše, byli nejen obchodníci dovážející vzácné zboží, ale také řemeslníci, velvyslanci a možná i lidé poskytující zábavu... Přečíst | Staroslovanská svatbaPřidáno dne 25. 06. 2007 (9280 přečtení); administrator
V dnešní době, je již velmi těžké přesně rekonstruovat jakýkoliv průběh zábavy či rituálu našich slovanských předků. Přestože nikdy nelze dosáhnout věrné podoby, i tak máme určité množství podkladů, asociací, církevních zákazů, dochovaných zvyků a dalších podkladů, které se dají zpracovat. Touto cestou jsme postupovali i při rekonstrukci raně středověké svatby dvou urozených lidí z období Velké Moravy. Přečíst | Velikonoce – červené svátkyPřidáno dne 16. 04. 2006 (3858 přečtení); Tomáš NovýDruhé veliké svátky roku byly slaveny v době jarní rovnodennosti a nazývaly se velikonoce – veliké noce, či svátky červené. Byly oslavou vzkříšení přírody k novému životu, oslavou jara a Vesny. V mnohých písních splývá Vesna s pojmem velikonoc, Poláci ji nazývají „Velkonočkou“, u Huculů se přípravám na hody velikonoční říkalo „vesnovanie“. Přečíst | PostřižinyPřidáno dne 16. 04. 2006 (3008 přečtení); Tomáš NovýPo narození, za obřadných rituálů, dostalo dítě jméno, obvykle shodné se jménem některého z božstev. V jeho sedmém roce byly slaveny postřižiny. Chlapcům byly ostříhány vlasy, což znamenalo oběť bohům na usmíření a prosbu o další ochranu. Přečíst | PosvíceníPřidáno dne 16. 04. 2006 (2591 přečtení); Tomáš NovýPo žních, v čase podzimní rovnodennosti, je slaveno posvícení, veliký svátek čistě pohanského původu, na poděkování boží úrody. Na Moravě se posvícení nazývá „hody“. Bývá doprovázeno stínáním kohouta, což symbolizuje konec vlády slunečních božstev, která o tomto čase předávají klíče od nebes božstvům zimním. Přečíst | Kresi, kupadla, VajanoPřidáno dne 16. 04. 2006 (2837 přečtení); Tomáš NovýOd 21. do 24.června, dne letního slunovratu, už všechna světelná božstva naplnila svou moc. Slunci, trůnícímu v lesku a slávě, byly na jeho počest zapalovány tzv. svatojánské ohně. U Jihoslovanů se nazývaly „kresi“, od čehož je odvozen i název měsíce června „Kresnik“. V Dalmácii se zapálený oheň nazývá „Ljetská Koleda“, na rozdíl od „Zimské Koledy“ o zimním slunovratu. Ljetská koleda byla zapalována na určitém místě na návrších. Přečíst | Letnice, zelené svátky, turice, rusadlaPřidáno dne 16. 04. 2006 (4737 přečtení); Tomáš NovýV Čechách a na Moravě se večer o svátku letnic ze všech stran ozývalo silné práskání bičů pastýřů, kteří poháněli svá stáda z pastvy domů. Všeobecně se tradovalo, že takto jsou zaháněni škodliví duchové. Přečíst | Stavění májůPřidáno dne 16. 04. 2006 (2779 přečtení); Tomáš NovýV měsíci květnu zasazovali staří Slované tzv. máje, což byly břízky nebo smrčky, zbavené větví, jakási replika světového sloupu, podpírajícího v místě Polárky nebe. Jejich kůra byla oloupána až po vrchol, který zůstal zelený. Máje se stavěly doprostřed dědiny, nebo také před domy, v nichž byla děvčata na vdávání. Přečíst | |
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.