Slovanský web

KALENDÁŘ

  Měsíc:

Hlavní stránka Seznam projektů a akcí Ke stažení Mail Slované ! ! ! KOSOVO JE SRBSKO ! ! !   Více  
roh   Nabídka témat roh

roh   Tipy na výlet roh
Festival Beltine 30.4.-1.5.
Zelené svátky 17.-19.5.
Jantarová stezka 1.-2.6.
Oslavy Slunovratu 21.-23.6.
Boj o hradiště 10.-11.8.
Bitva Rogar 17.-18.8.

roh   Fotoreportáže z akcí roh
Dožínky

Zimní Slunovrat

Lov vlka

Kupalo - Slunovrat

Jarilky 2011

Vynesení Moreny 2011

VŠECHNY FOTOREPORTÁŽE...

roh   Komiks roh
Inspirováno misiemi u Slovanů.
Komiks.
roh
Celý komiks
roh

roh   Informace a kontakty roh
Administrátor:
Petr Tryščuk
777 103 532
petr@slovane.cz

http://o-chae.com

NAVRCHOLU.cz


* Vynášení Smrti / Moreny - v lidových zvycích

Lenka Ondráčková; Přidáno dne 09. 04. 2008 (10372 přečtení)

Vynášení Smrti nebo Moreny je starodávný pohanský zvyk, který se z pradávných slovanských dob dochoval až dodnes. Už jen proto si zaslouží naši pozornost. tento příspěvek je určitým ohlédnutím především po lidových zvycích.
Zároveň se jedná o určitý návod , jak Morenu vynášet Morenu a co si u toho pobrukovat.

Jak známe "vynášení"  z nejstarších lidových zvyků:

Pro naše předky byl proto rituál vynášení zimy a vítání jara významnou událostí, kterou prožívalo celé společenství. Dospělí a staří ale jenom přihlíželi. Přímými aktéry byli mladí lidé, dospívající nebo děti, ti, kteří představují naději do budoucna. Na Smrtnou neděli tedy zhotovila svobodná děvčata (nebo mládež) symbolickou ženskou figurínu nazývanou Smrt (Smrtholka, Morena, Mařena) - (ve Slezsku zároveň vynášeli i Mařocha v mužské podobě).
Ke zhotovení Morany se používalo to, co už nebylo k potřebě, suché větve, roští, stará sláma, uschlá tráva z loňska... Morana bývala ustrojena do bílého a okrášlena náhrdelníky a ozdobami z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnecích ulit, tedy symboly smrti a zmaru - vždyť figurína Morany představuje smrt, nemoci, bídu a všechno, co lidem škodí.
Děvčata smrtku vynesla za vesnici, kde byla spálena (oheň je stejně jako voda očistný živel) nebo častěji vhozena do potoka nebo řeky, která ji odnesla z vesnice jako symbol překonání zimy. Smrt a neštěstí jsou pryč, voda je vzala...
Jako kontrast k Moreně bylo Líto (letečko, májíček), které symbolizovalo příchod jara a obnovení života. Na rozdíl od smrtky bylo vytvořeno ze živých a barevných materiálů - sám stromek nebo zelená ratolest zobrazují v magii život. Tradiční lita byla dvojího druhu. V západní polovině našeho území, v Čechách a na přilehlé části Moravy, se upravovala z vršků jehličnatých stromků, ve východních oblastech (zejména u hranic se Slovenskem) pak většinou z jívových ratolestí. Mládež si také domů přinášela větévky rašící, svěží, zelené a ozdobené barevnými pentličkami - někde se i jim říkalo létečko nebo lítečko. Důležitým doprovodem líta byla panenka, jako další symbol budoucnosti, znázorňující plodnost.
S takovým to lítem nebo lítečkem pak mladí koledou obešli vesnici a u každého domu obřadními zpěvy a říkankami oznámili, že je zima pryč. Od hospodářů za tu dobrou zprávu dostali něco dobrého na zub a nakonec si z dárků uspořádali hostinu, u níž nechyběla dobrá zábava, muzika, zpěv a tanec.

Říkadla:

Vybrány jen ty, které neobsahují svaté a mohou být více nadčasové...

1.
Ide paní z lůky,
nese misu můky,
přidajte nám více
na pěkné střevíce.
Naša smrť je bledá
ona by jedla;
až ona sa nají,
už nás neudáví.

2.
Nesem, nesem kyselo,
čtyry leta viselo,
na pátý rok spadlo,
jak spadlo, hned zvjadlo.
Smrť, smrť ukrutná
ksyelico nechutná;
kyselicu zíme
a smrť utopíme.

3.
Přišlo jaro do vsi,
kde si, zimo, kde si?
Byla zima mezi nama,
a včil už je za horama,
 hu, hu, hu, jaro už je tu!

4.
„Neseme Morenu na vrchu červenú, na spodku zelenú, pěknú, pěknú, pěkně přistrojenú....,“

5.
„Smrt plave po vodě, nové léto k nám jede."

6.
Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi! Co nám léto přinese ? Obilíčko zelené a vajíčko červené.

7.
Nesem léto zelený a vajíčka červený.
Hody jsou,hody jdou, nesou léto před sebou.

8.
Leto, leto, kdes tak dlouho bylo?
U studánky, u studánky, ruce, nohy mylo.

10.
Na tu Květnou neděli, zase jsem k vám přišla,
dejte mě kus perníku, já jsem koza mlsná.

11.
Líto, líto nesu, až se celá třesu.
Ráno jsem nic nesnídala, protože jsem pospíchala, abych něco dostala.

NÁVOD NA VYNÁŠENÍ MORANY

Pro tuto oslavu potřebujeme:
  • Loutku Moreny (oblečenou do jednoduchého nebarveného lněného oděvu)
  • Řetěz na krk z přázdných ulit šněků. - Ideální jsou již starší ulity, na slunci vybělené...
  • Vršek stromku (tzv. líto), který je ozdoben (pentle, sláma, vyfouknutá vajíčka)

Hlavní motiv oslavy:
Vynáší se smrt symbolizovaná loutkou (která se následně topí, pálí, kamenuje, trhá, zakopává – dle libostiJ), aby se mohlo přinést léto, symbolizované zeleným stromkem(větvemi).

Průběh této oslavy dle našeho scénáře - pro Velkomoravský sněm v Mikulčicích:

  1. Skupina holobrádků a děvčat (doprovázená dospělými) za zpěvu či říkání (a za zvuků bubnu a flétny) hromadně kráčí k řece.
  2. Po jedné straně je skupina doprovázena dospělými. Ti jsou oblečeni svátečně, ale beze zbraní - je jaro, doba míru.
  3. Celý průvod jde vesele, ale hlavní "ruch" se děje uvnitř skupiny nesoucí Morenu.
  4. Vpředu skupiny jde dívka, která nese postavu Moreny.
  5. Jakmile přinesou Morenu k řece, chlapci ji svlečou tuniku a Morenu zapálí přinesenou pochodní.
  6. Již hořící Morena je opět za příslušného říkání - hozena do vody.
  7. Morena se následně ve vodě kamenuje - to je doprovázeno patřičným lomozem a nadávkami na zimu.
  8. Jakmile je Morena utopena nastává druhá část obřadu.
  9. Na místě samém se vyrobí „líto“. Přičemž je ideální hned někde u vody nařezat větvičky vrby jívy a ozdobit je barevnými pentlemi a vajíčky - symbolem plodnosti a jara.
  10. Opět za příslušného říkání ta samá dívka (jaká nesla Morenu) kráčí s lítem v čele skupiny zpět do vesnice. Případně může být líto již předem připravené a nemusí se vyrábět na místě samém.
  11. I ostatní účastníci si natrhají zelené vrbové proutky, ozdobí si je pentlemi a i s nimi doprovázejí líto.
  12. ... Dalším možným osvěžením této oslavy je převlékáním hlavní děvy, která by na  sebe měla přehodit to, co na sobě měla oblečené Morena.

Nová říkadla:

Protože jen málokteré z dochovaných říkadel se dá použít pro staré Slovany, uvítáme nápady, tipy - prostě upravená dochovaná říkadla, takříkajíc šité na míru Velesovi. :c)

Dle Čeňka Zíbrta se totiž tyto říkadla od nejstarších dob příliš nezměnila, ale tradují se z generace na generaci (změnil se pouze jazyk a přidali se svatí). Taky proto mnohdy texty nedávají tak úplně smysl.  Je zajímavé, že stejná říkání jsou nejen na území naší republiky, ale také na Slovensku, či v jiných zemích (dokonce můžeme tento obřad vystopovat ve starověkém Řecku). Vymýšlet něco nového do staré tradice je tedy zbytečné - spíše je třeba upravit vše tak, ať se nám to dobře huláká:-)


Celý příspěvek | Autor: Lenka Ondráčková | Informační e-mailVytisknout článek

roh   HISTORICKÉ TRŽIŠTĚ roh

Široká nabídka levného vybavení nejen pro Slovany, ale takřka pro celou historii...

Naše trvalá nabídka:
+ Oblečení
+ Táboření
+ Vojenská výbava
+ Osobní výbava
+ Řemeslné potřeby
+ Ozdoby a šperky
+ Duchovní pořeby
+ Jídlo a pití


roh   Pozvánka: Beltine 2013 roh

roh   Sháníme roh
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.

Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.

NOVÉ MALBY
Vesna

Více obrázků od stejného autora.

F. Skřivánek: Lov Gryfa

Více obrázků od stejného autora.


roh   Partneři roh
Velesův lid
Orcae Ita
Orcae Ita.

Velkomoravané
Velkomoravané

CEA
CEA

seznam všech
slovanských skupin


roh   Odkazy roh
Putování po středověkých památkách.

Web věnovaný středověku.

Web o Horní a Dolní Lužici.

Slovanská knihovna při NK.

Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK.

Moravský etnofolk čerpající ze slovanských kořenů.

Slovanské fórum.

Vlastenecké a kulturní sdružení.


roh   Jazyčníci roh
Společnost staroslovanské kultury, tradic a duchovna.

Kruh Peruna - Slovensko.


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.