Zimní slunovrat patřil mezi důležité svátky starých Slovanů. Byl i určitým předělem mezi doznívajícím podzimem a nasvávající zimou, přinášející zpravidla období strádání a smrti.
K tomuto svátku se vázala řada zvyků a rituálů, jejichž rekonstrukce není úplně možná. Proto je následující oslava Velesova lidu jednou z mnoha možných rekonstrukcí oslavy zimního slunovratu.
- K ohništi přichází průvod vesničanů v čele s vědmou Hodoňou (zvanou
též Jeducha). Je to právě vědma, která celé oslavy řídí.
- V průvodu je také neseno posvátné poleno, které bude v ohni hořet po
celou noc a je přinášen také dědek rodu.
- Do očistného ohně jsou také přinášeny jarní obětiny studánce (jako je
kopýtko beránka, píšťala a další).
- Dědek rodu je umístěn na význačné místo u ohniště, aby mohl na celý
rituál dohlížet.
- Slavnostně je zapálen dřevěný oheň a vladyka svou pochodní
zapaluje ohniště a tím je oslava započata.
- Jsou přezpívány písně bohům i rodu.
- Posvátné poleno je pomazáno medem a moukou (jako obětinou pro bohy). Toto poleno se
bude po celou noc posouvat do ohně, aby hořelo až do rána.
- Jako další obětina pro Dažboga je svazek obilí. Ten zajistí dobrou úrodu i na další rok.
- V kruhu se zpívá, tančí a koluje medovina.
- Vladyka také využívá příležitosti k tomu, aby obdaroval své poddané.
- Vladyka rodu se schovává za obřadní koláč - není-li vidět, bude úroda v
příštím roce hojná.
- Slunovratový koláč je obětován ohni, zemi, vzduchu a vodě. O zbytek se
podělí vesnice.
- Po celou noc se u ohně drží hlídky.
- Ráno přichází k ohništi celá vesnice.
- Vědma použije posvátný popel z ohniště k potření tváří - popel tak všem
zajistí štěstí.
- Popel si berou vesničané do svých domovů, kde si jím zajišťují přízeň
bohů.
- Posvátný popel je i pro rodového dědka.
- Cestou od ohniště je přinášen posvátný popel i studánce a víle Marušji.
Ta bude od tohoto dne spát až do jara, než ji vědma opět probudí.
Zimní slunovrat u Velesova lidu
