Od konce 5. století se postupně na území střední a jižní Evropy stěhují slovanské kmeny. Ze své původní pravlasti samozřejmě odcházejí o něco pomaleji na východ i sever. Po jisté stabilizaci poměrů v nově obsazených územích začíná slovanské zemědělské obyvatelstvo budovat hradiště, jakožto správní a obranná centra, kolem kterých pozvolna vznikají i řemeslnické osady. Na některých územích (především bývalé Římské říše) slovanské obyvatelstvo osadilo města již existující, nebo je obnovilo. Z hradišť se často stávala i významná obchodní centra. Mnohá z hradišť jsou (zvláště ve střední a východní Evropě) přímými předchůdci dnešních měst. V rámci cyklu Malý přehled slovanských počátků vás v následujícím krátkém výběru ve stručnosti seznámíme s vybranými hradišti a jejich stručnou historií.

Archeologický průzkum Pražského hradu probíhá již téměř 150 let a neustále přináší nové a nové poznatky, mnohdy překvapivě měnící naše dosavadní znalosti a představy.
Podle posledních nálezů například můžeme soudit, že kamenný ostroh nad Vltavou byl osídlen již pravěkými obyvateli v eneolitu, tedy v pozdní době kamenné a již v 9. století byl jakýmsi mocenským, či kultovním centrem.

Klučov leží 5 km severovýchodně od Českého Brodu. Hradiště se rozkládá na výrazném návrší (250 m. n. m.) nad pravým břehem Šembery, pohřebiště se nachází pod hradištěm na mírném svahu klesajícím k Šembeře, asi 400 metrů severně od vsi při silnici do Poříčan.

Libice, hlavní hradiště Slavníkovců, jednoho z nejmocnějších rodů v Čechách v období raného středověku, bylo centrem většího teritoria, které Slavníkovci ovládali ve východních Čechách. Nacházelo se na vyvýšenině nedaleko soutoku Labe s Cidlinou. Libice ovšem nebyla pouze sídlem knížecího rodu a správním centrem knížectví, ale také místem ražby slavníkovských denárů.