Nejstarší slovanská sídliště městského typu

Od konce 5. století se postupně na území střední a jižní Evropy stěhují slovanské kmeny. Ze své původní pravlasti samozřejmě odcházejí o něco pomaleji na východ i sever. Po jisté stabilizaci poměrů v nově obsazených územích začíná slovanské zemědělské obyvatelstvo budovat hradiště, jakožto správní a obranná centra, kolem kterých pozvolna vznikají i řemeslnické osady. Na některých územích (především bývalé Římské říše) slovanské obyvatelstvo osadilo města již existující, nebo je obnovilo. Z hradišť se často stávala i významná obchodní centra. Mnohá z hradišť jsou (zvláště ve střední a východní Evropě) přímými předchůdci dnešních měst. V rámci cyklu Malý přehled slovanských počátků vás v následujícím krátkém výběru ve stručnosti seznámíme s vybranými hradišti a jejich stručnou historií.

Nebudeme se věnovat hradištím na území dnešní ČR, neboť údaje o nich jsou vesměs poměrně známé. Protože se jedná v podstatě o jednoduchý přehled paleoslovanských reálií, vycházeli jsme z několika encyklopedických prací. Jako základ jsme použili polskou encyklopedii Mały słownik kultury dawnych Słowian, kterou vydalo nakladatelství Wiedza powszechna v roce 1988 ve Varšavě. Z českých pramenů lze uvést především knihu Magdaleny Beranové Slované, Svět slovanských bohů a démonů od Zdeňka Váni a Encyklopedii slovanských bohů a mýtů od Nadi a Martina Profantových. Tyto základní práce obsahují odkazy na další literaturu k eventuálnímu studiu vybraných problémů ze slovanského dávnověku.

Arkona
Jedno z nejvýznamnějších středisek kultu Svantovíta, boha slovanského kmene Ránů. Založena byla asi na přelomu 8. a 9. století. Nalézala se na severním pobřeží ostrova Rujana na těžko přístupném a dobře opevněném poloostrově. Kolem chrámového komplexu se zhruba v 11. století vytvořilo sídliště městského typu. V roce 1168 dobyli Arkonu Dánové, Svantovítův chrám byl zničen a sídliště vyvráceno. Místo, kde chrám stál, již neexistuje, část poloostrova byla pohlcena mořem.
 
Brdo na Baltu (Bardo nad Bałtykiem)
Sídliště na území slovanského kmene Črezpěňanů a Ránů, jehož největší rozvoj je datován do 11. století. V roce 1159 bylo zpustošeno Dány.
  
Bělehrad (Beograd)
Původní římské sídliště Singidunum bylo zbořeno při nájezdech Avarů a Slovanů počátkem 7. století. Patrně již počátkem 9. století bylo vzhledem ke své strategické poloze Slovany znovu vybudováno a opevněno. Často měnilo své majitele a teprve koncem 13. století zůstává srbské.
 
Belz
Dříve město ležící na dnešní západní Ukrajině poblíž polských hranic. Větší sídliště tu vyrostlo v 10. století. Do 13. století bylo jedním z center Haličsko-volyňského knížectví, později upadalo.
 
Bělgorod (Bilhorod)
Město vyrostlé na pravém břehu řeky Irpěň. Význam sídliště vzrostl až v roce 991, kdy z něj kyjevský kníže Vladimír učinil jeden z nejvýznamnějších obranných bodů Kyjeva. Už v roce 997 bylo město obléháno Pečeněhy. Jeho význam později trochu ustupoval, přestože se stalo údělem synů kyjevských knížat.
 
Bitola
Slovanské město vzniklé asi v 7. století poblíž antické Hérakleie na území dnešní Makedonie. V polovině 9. století město obsadili Bulhaři. I přes své opakované zpustošení patřilo město ve 12. století k nejvýznamnějším v oblasti.
 
Blatengrad (Zalavár)
Centrum panonských Slovanů a sídlo knížete Pribiny z 9. století ležící při ústí řeky Zaly do Blatenského jezera (Balatonu). Počátkem 10. století bylo sídliště zpustošeno nájezdy Maďarů.
 
Bratislava
Základ města byl položen již za antického Říma (část Petržalka). Po příchodu Slovanů vzniklo opevněné hradiště a následně velkomoravské sídliště. Svůj městský charakter si udrželo i po připojení k uherskému státu.
 
Brest Litevský (Brest)
Sídliště na strategické pozici, křižovatce vodních a suchozemských obchodních cest. Osídlení je staršího data, ale první zprávy o něm hovoří až o roku 1019, kdy byl pod správou Kyjevské Rusi. Později přešel pod Turovské knížectví.
 
Budyšín (Budyšin, Bautzen)
Město slovanského kmene Milčanů na řece Sprévě. Hradiště pochází nejméně z 10. století a rozkládalo se mimo centrum dnešního města, na druhém břehu řeky. Dnešní město vzniklo až při německé kolonizaci. Lokalita původního hradiště je dnes jen slabě osídlena.
 
Chotěbuz (Chośebuz, Cottbus)
Středisko Lužičanů (Lužických Srbů), dosud příliš nezkoumané. Kolem původního nížinného hradiště se nejpozději v 11. století rozvinulo sídliště městského typu. Rozvoj byl dovršen německou kolonizací od 12. století.
 
Černigov (Černyhyv)
Městské sídliště východoslovanského kmene Seveřanů se rozvinulo na místech staršího osídlení na pravém břehu Desny, severně od Kyjeva. Vzniklo v 9. století a velkého rozkvětu dosáhlo ve 12. století. V první polovině 11. století bylo centrem Černigovského knížectví. V okolí města se vyskytují pohřebiště mohylového typu. Rozkvět města ukončen vpádem Tatarů v roce 1239.
 
Červené Hrady (Grody Czerwieńskie)
Název odvozen od sídliště Červeň (Czerwień) v dnešním východním Polsku na území slovanského kmene Doudlebů. Významná obchodní zastávka na trase Kyjev – střední a západní Evropa. Hradiště z 10. století, první zmínka pochází z roku 981.
 
Děvín
Hradiště založené při ústí řeky Moravy do Dunaje na římských základech. Svoji hlavní roli sehrálo sídliště za Velké Moravy (9. století). Místo bývalo označováno jako Dowina. Osídlení se postupně přemístilo do původního podhradí.
 
Dubrovník (Dubrovnik)
Město založené osadníky blízkého Epidauru (dnes Cavtat) Slovany a Avary v 6. století. Následoval postupný rozvoj a rozkvět, především zásluhou námořního obchodu. Do 12. století byl autonomním městem v rámci Byzantské říše.
 
Gdaňsk (Gdańsk)
Sídliště založené pomořanskými Slovany asi v 10. století u ústí Visly. Z původně rybářského sídliště se stalo centrem řemesel a obchodu. V okolí pak postupně vznikaly další trhové a obchodní osady. Rychlý rozvoj probíhal zvláště ve 12.–13. století. V této době město zaujímalo plochu okolo 10 hektarů.
 
Hnězdno (Gniezno)
Hlavní středisko slovanského kmene Polanů. Nejstarší hradiště vzniklo v 8. století na tzv. Lechově hoře (Góra Lecha) a mělo tři části. Místo postupně získávalo na významu, jak z obchodního, tak ze správního hlediska. Hnězdno se stalo prvním polským sídelním městem. Po dobytí českými vojsky v roce 1039 ztrácí na politickém významu na úkor Krakova.
 
Iskorosteň (Korosteň)
Hlavní centrum východoslovanského kmene Děrevljanů, založené nad řekou Uh patrně v 9. století. Město bylo na rozkaz kněžny Olgy vyvráceno v roce 946 za zabití knížete Igora. Dnes město Korosteň na sever od Žitomíru na Ukrajině.
 
Jaroslavl'
Město na Horní Volze založené okolo roku 1015 knížetem Jaroslavem Moudrým na důležité obchodní stezce do Rostova. V průběhu 11. a 12. století se stalo sídlem knížectví, ale nehrálo žádnou významnější roli.
 
Kyjev (Kyjiv)
Centrum východoslovanského kmene Polanů (v 8. a 9. století), založené Vikingy (Varjagy) v 7. století jako obchodní stanice na řece Dněpru. Hlavní rozvoj nastal v 10. století, kdy kníže Vladimír přestavěl staré město na Kyjevské hoře a učinil z něj centrum Kyjevské Rusi. Další rozkvět a územní nárůst (až na 100 hektarů plochy) zaznamenalo město za Jaroslava Moudrého v 11. století. Kolem města vyrůstaly trhové a řemeslnické osady. Slibný vývoj přerušil až vpád Tatarů roku 1240.
 
Kotor
Město v Kotorském zálivu v dnešní Černé Hoře. Původně ilyrské, pak římské a následně byzantské obchodní středisko. Počátkem 7. století bylo zničeno nájezdy Avarů a Slovanů. Město však dále podléhalo Byzanci a obyvatelstvo bylo římské. Slované usazení v okolí město v průběhu 10. století slavinizovali. Město mělo strategický význam a v 11. století se stalo centrem Zety – středověkého srbského státu.
 
Krakov (Kraków)
Město na řece Visle v Malopolsku. Založeno bylo při obchodní cestě z Kyjeva do Prahy na území Vislanů. Koncem 9. století spadalo pod Velkou Moravu a v 10. století pod český stát. Postupně získávalo stále větší politickou a hospodářskou váhu a po ústupu Hnězdna se v polovině 11. století stalo polským sídelním městem.
 
Lubeč
Město nad Dněprem, severně od Kyjeva na ostrohu nad řekou. Archeologické výzkumy potvrdily existenci města nejpozději v 11. století. V okolí hradiště existovaly řemeslnické osady. Sídliště bylo celodřevěné a shořelo v roce 1147 za válek černigovských a kyjevských knížat.
 
Lubeknica (Behren-Lübchin)
Město z období 10.–13. století na území kmene Črezpěňanů poblíž dnešního Teterowa v Meklenbursku. Město bylo založeno na ostrově a spojeno dřevěným mostem s pevninou, kde se nalézalo předměstí. Sídliště bylo identifikováno jako centrum vlády knížete Chotimíra. V roce 1171 se tu odehrála bitva s Dány.
 
Lubin
Sídliště na západním okraji ostrova Wolin, střežilo ústí řeky Sviny ze strany Štětínského zálivu na Baltu. Existence města a přístavu na území osídleném pomořanskými Slovany je v podstatě doložena již v 9. století.
 
Lublaň (Ljubljana)
Dnešní hlavní město Slovinska bylo osídlené již ve starověku. Nájezdy Slovanů zničily město Emona asi v 6.–7. století. Slované tu poté založili vlastní hradiště. V 9. století se město (jedno ze středisek karantánských Slovanů) dostalo pod nadvládu Francké říše a v 10. století bylo několikrát zničeno nájezdy Maďarů.
 
Lublin
Hradiště existovalo na obchodní stezce z Rusi do Polska již v 7.–8. století. Město se dále rozvíjelo v obchodní a řemeslnické centrum na jižním okraji Podlesí.

 

Magdeburk (Magdeburg)
Na území dnešního Magdeburku bylo slovanské osídlení zhruba od 8. století. Větší rozvoj ale nastal až v 10. století, kdy byl roku 937 Němci založen klášter sv. Maura a biskupství, jejichž cílem bylo šířit mezí místními Slovany křesťanství. Biskupství bylo roku 968 povýšeno na arcibiskupství, které pak působilo velmi intenzivně mezi vládci místních Polabských Slovanů. Postupně vznikalo mnoho kostelů a zrychloval se proces christianizace okolního obyvatelstva. Magadaburg (starší název Magdeburku) byl jedním z nejsilněji působících středisek křesťanské církve na území Polabských Slovanů vůbec.
 
Minsk
Město založené na území slovanského kmene Dregovičů patrně koncem 10. století, poprvé zmiňované roku 1067 v souvislosti s kyjevsko-polockými válkami. Bylo založeno na obchodní stezce z Kyjeva do Krakova v nížině řeky Němen. Silně bylo poškozeno ve 12. století kvůli válkám okolních knížectví. Jeho význam pozvolna stoupal, ale po zničující druhé světové válce je dnes více méně bez starších historických památek.
 
Nin
Na základech starořímského města Aenona byla asi v 8. století založena jižními Slovany osada, která rychle nabývala na významu. Již v roce 800 tu založil chorvatský král Višeslav kostel sv. Kříže a město se stalo královským sídlem. Později bylo stále sídlem správy jedné z chorvatských žup v Dalmácii. V dalších stoletích význam města upadal v souvislosti s častými válkami s Byzancí a následně s Benátkami.
 
Niš
Původem římské a následně byzantské město značného významu Naissus, ležící nad řekou Niš nedaleko od jejího ústí do řeky Moravy. V tomto místě se protínalo hned několik významných obchodních stezek. Nejprve bylo město vypleněno Huny a po obnovení císařem Justiniánem znovu zničeno Slovany. Počátkem 7. století bylo obnoveno jihoslovanskými Moravany. Postupně se ale ve snahách o získání nadvlády nad městem a celým regionem střetávaly zájmy Bulharska, Uher i Byzance. Niš se bez ohledu na válečné střety stalo již v 11. století opět důležitým hospodářským a administrativním centrem oblasti.
 
Nitra
Hradiště Nítrava vzniklo jako shluk šesti osad na západě dnešního Slovenska. Postupně zde vzniklo důležité obchodní i správní centrum, v 9. století bylo sídlem knížete Pribiny. V roce 833 byl Pribina vyhnán moravským knížete Mojmírem. V roce 880 se Nítrava stala sídlem biskupa a po vpádu Maďarů a vzniku uherského státu v 11. století správním centrem Horních Uher.
 
Novgorod Veliký (Novgorod)
Město na řece Volchov na křižovatce významných obchodních stezek na území nadilmeňských Slovanů vzniklo patrně koncem 9. století. Poměrně záhy se stalo významným řemeslnickým centrem s výrazným podílem dálkového obchodu. Město bohatlo a vznikla zde jakási obchodnická republika v čele s voleným knížetem, která ovládala široké okolí. Odhady udávají v 11. století asi 15 000 obyvatel a archeologické výzkumy potvrzují na tehdejší dobu vysokou životní úroveň novgorodského obyvatelstva včetně poměrně vysoké gramotnosti.
 
Ochrid
Na břehu stejnojmenného jezera stálo již v antice sídlo Lichnidus, které bylo zničeno v 6. století. Již v 7. století tu jihoslovanští Brsjakové zakládají novou osadu Ochrid. Počátkem 9. století připadlo město Bulharsku a ke konci století se sem uchýlili z Velké Moravy vyhnaní žáci Cyrila a Metoděje - sv. Kliment a sv. Naum. Ochrid se poté stal jedním z nejdůležitějších center slovanské vzdělanosti vůbec. V jedenáctém století nastal pomalý úpadek města, ač bylo stále administrativním centrem regionu.
 
Opole
Město založené v 8. století na řece Odře ve Slezsku na území kmene Opolanů. Silný rozkvět zažilo Opole především v 10. století, kdy se stalo řemeslnickým a obchodním centrem širokého regionu středního Slezska. Ve 13. století bylo centrum města přeneseno na druhý břeh řeky.
 
Orle (Werle)
Dnes město Werle v Meklenbursku v Německu. Původně hradiště Obodritů na řece Varně. V 9. a 10. století bylo hradiště silně opevněno a stalo se jedním z center pobaltských Slovanů. Jeho úloha byla obzvláště důležitá při válkách se Sasy ve 12. století. V roce 1160 se stalo centrem odporu obodritského knížete Niklota a jeho synů. Ve 13. století bylo město opuštěno.
 
Perejaslav
Dnes Perejaslav Chmeľnickij na Ukrajině, dříve jedno z významných center Kyjevské Rusi a sídlo biskupství. Založeno bylo patrně v 9. století a již v 10. století bylo významným obranným bodem před nájezdy stepních kmenů. V průběhu 11. a 12. století zažilo město silný rozvoj řemesel a obchodu a stavbu mnoha významných budov (včetně brány po vzoru kyjevské Zlaté brány). V roce 1239 bylo město zničeno Tatary.
 
Polock
Hradiště Polock bylo založeno na řece Západní Dvině na území slovanského kmene Krivičů na severu dnešního Běloruska někdy v 8. až 9. století. Jeho rozvoj nastal po osamostatnění od vlivu Kyjeva, ale při válkách v 10. století byl Polock zničen. Kníže Izjaslav město znovu vybudoval na novém místě. Polock se v průběhu 11. a 12. století stal významným obchodně-administrativním střediskem celé oblasti a sídlem biskupa. Úpadek města nastal ve 13. století kvůli rozmachu přístavu Rigy.
 
Postupim (Potsdam)
Hradiště založili Stodorané v jezerní krajině na řece Havole poblíž dnešního Berlína. Poprvé je Postupim připomenuta v roce 993. Počáteční rozvoj hradiště byl přerušen založením německé osady na protějším břehu Havoly ve 12. století.
 
Poznaň (Poznań)
Patrně již na přelomu 8. a 9. století bylo založeno hradiště na území kmene Polanů v bažinách řek Varty a Cybiny. Sídliště městského typu vzniká kolem hradiště v průběhu 9. století. Růst významu města pokračoval. V roce 968 se stala Poznaň sídlem biskupství a poté jedním z nejdůležitějších měst piastovského Polského království. Poznaň byla zničena nájezdem českého knížete Břetislava v roce 1039, ale byla obnovena. Její význam však poněkud poklesl na úkor Krakova.
 
Preslav Veliká
Sídliště původně na území kmene Seveřanů v dnešním severovýchodním Bulharsku. V 9. a 10. století byla Preslav sídlem bulharských panovníků. V tomto období se sídliště značně rozrostlo a stalo se řemeslnickým, obchodním i kulturním centrem. S úpadkem Bulharska v 10. století pak souvisel i pokles významu Preslavi. Ještě v 11. století byla jedním z byzantských správních center, ale její význam za druhého bulharského státu spíše klesal.
 
Pskov
Město v západním Rusku. Založeno bylo někdy v průběhu 8. století na území kmene Krivičů a stalo se důležitým správním centrem celého regionu. Město bylo původně samostatné, ale v průběhu 11. století se dostává do závislosti na Novgorodu Velikém, od něhož přebírá i jeho systém správy. Hospodářský i kulturní rozkvět pokračuje i ve 12. a 13. století.
 
Ratiboř (Ratzeburg)
Ratiboř leží na břehu Ratibořského jezera (Ratzeburger See) na území Šlesvicko-Holštýnska a byla jedním z hlavních center Polabských Slovanů. Založení města bývá spojováno s knížetem Ratiborem (1. polovina 11. století), první písemná zmínka je z roku 1062. V této době je zde založeno i biskupství. V roce 1140 dobyli Ratiboř Sasové.
 
Rjazaň
Sídliště Rjazaň bylo založeno původně na území ugrofinského kmene Mordvinů na řece Oce v severovýchodní Rusi. Mordvini v této oblasti podlehli slavizaci. Hradiště bylo založeno v 10. století. Již v 11.století jeho význam vzrostl natolik, že se Rjazaň stala sídlem knížectví a počátkem 13. století se město stalo i sídlem biskupství přeneseného z Muromi. V roce 1237 bylo město postiženo vpádem Tatarů a jeho význam značně klesl.
 
Smolensk
Hlavním centrem východoslovanského kmene Krivičů bylo hradiště Smolensk, založené někdy v 9. století. První zmínka o něm je z roku 862. Význam města rostl a ve 12. století bylo sídlem knížectví. V roce 1141 byl Smolensk obehnán hradbami a jeho rozvoj pokračoval dále i ve 12. a 13. století.
 
Starogard Vagrijský (Oldenburg)
Jedno z významných sídlišť pobaltských Slovanů poblíž dnešního Lübecku v severním Německu. Hradiště vzniklo asi v 7. až 8. století a v přilehlém podhradí byla založena trhová osada. Rozvoj sídliště pokračoval i v 10. a 11. století. Ve 12. století město trpělo častými nájezdy Sasů a biskupství zde založené v roce 968 bylo přeneseno roku 1160 do Lübecku.
 
Štětín (Szczecin)
Osídlení na území dnešního Štětína sahá až do doby lidu kultury lužické. Slovanské hradiště tu bylo založeno v 8.-9. století. Postupně se v průběhu 10. a 11. století v podhradí rozvíjela řemesla a obchod. V 11. a 12. století měl Štětín charakter obchodnické republiky, ale v následujícím století byl germanizován.
 
Turov
Hradiště Turov v dnešním Bělorusku bylo hlavním centrem východoslovanského kmene Dregovičů v Polesí na řece Pripjať. Založeno bylo nejpozději v 10. století, první zmínka o něm je z roku 980. V 10.-13. století byl Turov sídlem údělného knížectví a dál se rozvíjel. Počátkem 12. století se stal i sídlem biskupství.
 
Viněta
Legendární slovanské obchodní středisko při ústí řeky Odry do Baltu, které zmizelo v moři. Podle legend se v 9.-11. století jednalo o jedno z nejbohatších obchodnických měst na Baltu, totožné s Volynem.
 
Vladimir
Město založené začátkem 12. století na řece Klazmě v Rusku knížetem Vladimírem. Kolem hradiště se rozvinulo obchodní a řemeslnické středisko.
 
Vladimir Volyňský
Západoukrajinské hradiště prvně vzpomenuté roku 988. Ve 12. století byl Vladimir sídlem knížectví Haličsko-vladimirského.
 
Volyn (Wolin)
Přístav založený v 8. až 9. století na Volyňském ostrově pobaltskými Slovany. V 10. století pak obchodní a řemeslnické středisko, které se v průběhu 10. a 11. století stává největším slovanským městem na Baltu. Vznikla tu forma obchodnické republiky, chránící pohanskou kulturu. Neustálé nájezdy Dánů a Sasů ve 12. století postupně přivedly město k úpadku a jeho úlohu převzal Štětín.
 
Záhřeb (Zagreb)
Na místě původní římské osady Andautanie byla na obchodní stezce nad řekou Sávou založena slovanským kmenem Chorvatů osada. Zpočátku podléhala celá oblast Franské říši, ale v 11. století bylo Chorvatské království připojeno k Uhrám. Záhřeb byl již v 11. století sídlem biskupa a městská práva získal ve 13. století.

časopis Navýchod, 2003/1, 2