Slovanský web

KALENDÁŘ

  Měsíc:

Hlavní stránka Seznam projektů a akcí Ke stažení Mail Slované ! ! ! KOSOVO JE SRBSKO ! ! !   Více  
roh   Nabídka témat roh

roh   Tipy na výlet roh
Festival Beltine 30.4.-1.5.
Zelené svátky 17.-19.5.
Jantarová stezka 1.-2.6.
Oslavy Slunovratu 21.-23.6.
Boj o hradiště 10.-11.8.
Bitva Rogar 17.-18.8.

roh   Fotoreportáže z akcí roh
Dožínky

Zimní Slunovrat

Lov vlka

Kupalo - Slunovrat

Jarilky 2011

Vynesení Moreny 2011

VŠECHNY FOTOREPORTÁŽE...

roh   Komiks roh
Inspirováno misiemi u Slovanů.
Komiks.
roh
Celý komiks
roh

roh   Informace a kontakty roh
Administrátor:
Petr Tryščuk
777 103 532
petr@slovane.cz

http://o-chae.com

NAVRCHOLU.cz


* Zelenina II.: Špenátová zelenina ve staroslovanské kuchyni

Petr Tryščuk; Přidáno dne 04. 08. 2008 (6755 přečtení)

Špenátem nazýváme jakoukoliv tepelně zpracovanou omáčku nebo pastu z listů merlíkovitých a případně i dalších druhů rostlin.
Nejdůležitější rostliny vhodné pro výrobu špenátů se ke konzumaci za syrova příliš nehodí - jsou tužší, syrové nemají zpravidla žádnou zajímavou chuť (jsou nahořklé nebo aromatické - pelyněk) nebo jsou dokonce pálivé (kopřiva).

Kromě zpracování ve formě špenátů se tyto rostliny mohou také přidávat do masových směsí, nádivek a dalších tepelně upravovaných pokrmů. Je však předpoklad, že ve formě špenátu se listy a lodyhy těchto rostliny konzumovaly nejčastěji.

Výhody špenátových rostlin:

  • Mají vysoký obsah minerálů a vitamínů.
  • Tepelně zpracované jsou dobře stravitelné.
  • Jsou bujné - mají velký nárust zelené hmoty (tedy snadná dostupnost potřebného množství).
  • Při pravidelném zmlazování obrašují po celý rok, takže jsou vhodné ke konzumaci i mimo jarní období.

Druhy špenátových rostlin:

  • Významné druhy:
    • Lebedy (lebeda lesklá, lebeda rozkladitá, lebeda tatarská)
    • Merlíky (Merlík bílý a další druhy).
    • Kopřivy (Kopřiva dvoudomá, kopřiva žahavka)
    • Šťovíky (Šťovík kyselý, šťovík menší)
  • Doplňkové špenátové rostliny:
    • Řeřichy (různé druhy vč. Potočnice)
    • Plicník lékařský
    • Kostivál (v omezené míře)
    • Pelyněk (v omezené míře)

 

Popis jednotlivých špenátových rostlin

Tyto druhy si zaslouží zvláštní pozornost: jsou snadno dostupné (buď jsou natolik hojné nebo doprovázejí lidská osídlení) a jejich konzumace a obliba je prokázána (etnograficky či jinak).

 

LEBEDA LESKLÁ
[ Lebeda lesklá (Atriplex sagittata); Lebeda rozkladitá (Atriplex patula); Lebeda tatarská (Atriplex tatarica) ]

    Využití pro konzumaci:
Použití v historii: Byly prokazatelně využívány již od pravěku a následně po celý středověk.
Použití pro Slovany: U Slovanů hrají dodnes roli v lidové kuchyni. Například na Ukrajině jsou z nich v kombinaci s česnekem připravovány postní jídla lidově nazývané natyna.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Celá Evropa. L. tatarská je archeofyt dovlečený do střední Evropy v raném středověku (zřejmě právě jako jedlá rostlina).
Ekologie: Všechny 3 druhy rostou na místech narušených člověkem a na rumištích. Jsou velice odolné.
Popis: Jednoleté rostliny vysoké od 50 - 250 cm. Je pro ně typická tvarová rozmanitost listů. Kvetou v červenci a srpnu.
    + Více botanických informací o rostlině: A. sagittata; A. patula; A. tatarica.
    + Více fotografií na Google: A. sagittata; A. patula. A. tatarica.

Pěstování: Výsev na podzim do volné půdy.

    Zpracování:
Konzumace: Typická špenátová rostlina. Později se pěstovala na zahrádkách a to včetně červenolisté formy (pro středověk nevhodné). Syrové listy jsou jen nahořklé, v podobě špenátu mívá kasickou "špenátovou" chuť, která je jemnější a chutnější než merlík (avšak záleží na druhu).
Zpracování: Lebedové listy nebo mladé výhonky jsou vynikající na přípravu špenátů..

Dostupnost osiva: Některé zahradní kultivary (pozor na červené a žluté formy) by se měly dát sehnat ve specializovaných prodejnách.

 

MERLÍK BÍLÝ (Chenopodium album)
[ Ve střední Evropě roste celá řada dalších druhů merlíků použitelných do špenátů. ]

    Využití pro konzumaci:
Použití v historii: Vzhledem k blízké příbuznosti lebed a merlíků splývá jejich použití i v historii. Merlík bílý byl navíc v pravěku sbírán i na semeno (jako náhražka obilí).
Použití pro Slovany: Stejně jako lebedy jsou merlíky plané rostliny doprovázející lidské osídlení. Přičemž merlík bílý je ještě hojnější a odolnější než lebedy.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Celá Evropa. Původní druh.   
Ekologie: Sukcesní rostlina rostoucí na místech narušených člověkem. Má ráda kamenitá místa.
Popis: Vysoká až 200 cm, listy kosočtvercové a zubaté, bíle ojíněné. Kvete v červenci až srpnu.
    + Více botanických informací o rostlině.
    + Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev na podzim do volné půdy.

    Zpracování:
Konzumace: Typická špenátová rostlina. Chuťově je ve špenátech podobný lebedě.
Zpracování: Syrové listy nejsou nijak chutné (hořké) a proto je vhodné merlíky tepelně zpracovat v podobě špenátů či omáček. Ve špenátech jsou chutí velmi podobné modernímu špenátu.

Dostupnost osiva: Vzhledem ke snadné dostupnosti merlíku nelze jejich osivo koupit.

 

KOPŘIVA DVOUDOMÁ
[ Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica); Kopřiva
žahavka (Urtica urens) ]

    Využití pro konzumaci:
Použití v historii: Byly využívány již od pravěku a po celý středověk. Byla oblíbená snad v každém historickém období.
Použití pro Slovany: Kopřivy vždy rostou poblíž lidských sídel (milují totiž dusík a ten je ve výkalech). Díky dostupnosti, množství, nutriční hodnotě a vynikající chuti byly jistě důležitou součástí potravy.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Celá Evropa.
Ekologie: Humózní lesy, lužní lesy, podél vodních toků, rumiště, obecně eutrofní stanoviště, na místech narušených člověkem.
Popis: Známá žahavá vytrvalá bylina vysoká i přes 1,5 m.  Kvete od jara do podzimu. Kopřiva žahavka je výrazně menší - do 40 cm..
    + Více botanických informací o rostlině: U.dioica; U.urens.
    + Více fotografií na Google: U.dioica; U.urens.

Pěstování: Výsev na podzim do volné půdy s velkým množstvím dusičnanů.

Zpracování:
Konzumace: Vynikající na špenáty, vhodná do polévek, nádivek nebo do zelených kaší.
Zpracování: Ačkoliv lze konzumovat také syrová, je vhodné ji tepelně zpracovat (aby již nežahala). Tepelně zpracovaná může vydržet až dva dny. Má velmi jemnou špenátovou chuť - prý nejlepší ze zde vypsaných rostlin.

Varování: Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy, naplněnými aminy acetylcholinem, histaminem a serotoninem, způsobujícími bolestivé puchýře. Rostlinu je potřeba před konzumací zpařit horkou vodou nebo tepelně zpracovat.
Další využití:
Je často využívána jako léčivka nebo moderně na šampóny.
Dostupnost osiva: Vzhledem k naprosté všudypřítomnosti kopřiv nelze jejich osivo koupit.


ŠŤOVÍK KYSELÝ (Rumex acetosa) / ŠŤOVÍK MENŠÍ (Rumex acetosella)
  • Ve starém Římě patřil šťovík mezi typickou a velice oblíbenou špenátovou zeleninu.
  • Zřejmě se v podobě špenátů míchal i s jinými druhy špenátových rostlin nebo sloužil jako příloha či nádivka.
  • Pojednání o šťovíku bude uvedeno v jiné kapitole (Zelenina III.: Další listová zelenina ve staroslovanské kuchyni.

Rostliny sbírané příležitostně

 

PELYNĚK ČERNOBÝL (Artemisia vulgaris)

    Využití pro konzumaci:
Použití v historii: M. Beranová uvádí v soupisu středověké zeleniny také "Černobýl" - zřejmě má na mysli právě Pelyněk černobýl. Jak a proč se však konzumoval je však otázkou.
Použití pro Slovany: Rostlina je u nás původní a roste poměrně hojně na rumištích v celé ČR. Doprovází lidské osídlení. Spojení se slunovratovým rituálem dává tušit, že Slované pelyněk znali, ale otázka o jeho konkrétním využívání je zde také sporná.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Celá Evropa.
Ekologie: Rumiště, podél cest, meze, okolí lidských sídel, křoviny, břehy, náspy, na nejrůznějších půdách, převážně ale bohatých dusíkem.
Popis: Vytrvalá, stříbřitě šedoplstnatá, 50 až 150 cm vysoká bylina. POZOR na záměnu s pelyňkem pravým, který je k jídlu nevhodný.
    + Odkaz na botanické informace o rostlině. Více o využití pelyňku jako léčivky najdete zde.
    + Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev na podzim do volné půdy.


Fotografie:
   1.  Nasbírané listy pelyňku před zpracováním.
   2.  Divoká kachna s pelyňkovou nádivkou.  

Konzumace a zpracování:

  • Zařazení pelyňku mezi zeleninu je poněkud nejisté neboť byl zřejmě více kořením a léčivkou než salátová či špenátovou zeleninou.
  • Jako samostatné jídlo, příloha nebo ke konzumaci se pelyněk jeví jako velice nevhodný. I když tepelně zpracovaný ztrácí část své aromatické chuti.
  • Další jeho využití je v léčitelství nebo jako zmíněné koření:
    • Používá se jako koření, hlavně k tučnému masu, které tvoří stravitelnějším. Černobýl totiž podněcuje sekreci žaludečních šťáv.
    • Dále se jako koření uplatní i v případě zvěřiny (např. pro kachnu nebo husu) nebo i do polévek (rybí aj.).

Varování: Nekonzumovat často, poškozuje organismus. Je naprosto nevhodný pro těhotné ženy - ůže vyvolat potrat!
Další využití:
Velice zajímavé je, že Černobýl je tou rostlinou, která slouží k výrobě věnců v období letního Slunovratu!
Dostupnost osiva: Volně v přírodě rostoucí druh.


PLICNÍK LÉKAŘSKY (Pulmonaria angustifolia)

  • Je dodones zmiňován jako doplněk do jarních salátů a kaší. Nemá však nijak výraznou chuť a není tedy předpoklad jeho častého využití.
  • Pro konzumaci syrových listů není až tak vchodný - spíše by byl použitelný až po tepelném zpracování.
  • Jedná se o původní středoevroskou rostlinu, jejíž častá konzumace může podporovat rakovinové bujení.
  • Odkaz na botanické informace o rostlině.
KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (Symphytum officinale)
  • Původní druh s místy hojným výskytem.
  • Pro své chlupaté  listy je vhodný spíše pro tepelnou úpravu než do salátů. Zda byl ve formě špenátů konzumován není však průkazné.
  • Spíše  byl konzumován jako léčivka než jako listová zelenina. Dnes se nedoporučuje neboť častá konzumace může podporovat vznik rakoviny.
  • Odkaz na botanické informace o rostlině.

ŘEŘICHA POTOČNÍ

  • Konzumováva byla převážně v salátech, byla však vhodná do špenátů nebo jako příměs nebo omáček.
  • Pojednání o šťovíku bude uvedeno v jiné kapitole (Zelenina I.: Salátová zelenina ve staroslovanské kuchyni).

MRKEV OBECNÁ

  • Z mladých listů mrkve se dají připravit nasládlé špenáty (kaše).
  • Pojednání o mrkvi bude uvedeno v jiné kapitole (Zelenina IV.: Kořenová zelenina ve staroslovanské kuchyni).

Rostliny nevhodné pro raný středověk

ŠPENÁT SETÝ (Spinacia oleracea)
  • Je pro ranný středověk nepoužitelný. Do jižní Evropy se byl importován až ve 12. století a do střední Evropy ještě později.
  • Špenát je blízký příbuzný merlíku a lebedy. Má i blízkou chuť (spíše k lebedě) a může ji tedy ve zpracovaném stavu nahradit.
  • Více o špenátu.


Celý příspěvek | Autor: Petr Tryščuk | Informační e-mailVytisknout článek

roh   HISTORICKÉ TRŽIŠTĚ roh

Široká nabídka levného vybavení nejen pro Slovany, ale takřka pro celou historii...

Naše trvalá nabídka:
+ Oblečení
+ Táboření
+ Vojenská výbava
+ Osobní výbava
+ Řemeslné potřeby
+ Ozdoby a šperky
+ Duchovní pořeby
+ Jídlo a pití


roh   Pozvánka: Beltine 2013 roh

roh   Sháníme roh
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.

Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.

NOVÉ MALBY
Vesna

Více obrázků od stejného autora.

F. Skřivánek: Lov Gryfa

Více obrázků od stejného autora.


roh   Partneři roh
Velesův lid
Orcae Ita
Orcae Ita.

Velkomoravané
Velkomoravané

CEA
CEA

seznam všech
slovanských skupin


roh   Odkazy roh
Putování po středověkých památkách.

Web věnovaný středověku.

Web o Horní a Dolní Lužici.

Slovanská knihovna při NK.

Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK.

Moravský etnofolk čerpající ze slovanských kořenů.

Slovanské fórum.

Vlastenecké a kulturní sdružení.


roh   Jazyčníci roh
Společnost staroslovanské kultury, tradic a duchovna.

Kruh Peruna - Slovensko.


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.