|
Velikonoce – červené svátkyTomáš Nový; Přidáno dne 16. 04. 2006 (3857 přečtení)Druhé veliké svátky roku byly slaveny v době jarní rovnodennosti a nazývaly se velikonoce – veliké noce, či svátky červené. Byly oslavou vzkříšení přírody k novému životu, oslavou jara a Vesny. V mnohých písních splývá Vesna s pojmem velikonoc, Poláci ji nazývají „Velkonočkou“, u Huculů se přípravám na hody velikonoční říkalo „vesnovanie“. Jarnímu obratu v přírodě, kdy slunce stoupá výš a světla přibývá, se staří Slované přizpůsobili mnohými zvyky. Vítali jarní božstva a se zimními božstvy se loučili. Vynášeli, topili nebo shazovali ze skal Moranu. Jaro bylo přinášeno do vsí v podobě jívových, tisových nebo klokočových proutků. Domy se zametaly zelenými ratolestmi, božstvům byly přinášeny oběti, čarovalo se a věštilo, zvláště pomocí rituálů ohněm a vodou, vzpomínalo se na zemřelé. Všechny obřady měly očišťovací princip. Velikonoce se u Slovanů konaly ve znamení kraslic. Byla to vařená vejce, obarvená na červeno. Tato barva byla Slovany velmi uctívána a tak lahodila jejich oku, že ji nazývali „kráskou“. Proto vznikl název pro velikonoční červená vajíčka – kraslice. V Korutanech se tato vejce nazývala „pyric“ (od pýřit = červenat). Vejce mají prastarý rituální význam. Např. vejce, snesená na zelený čtvrtek, byla o hodech velikonočních posvěcena, potom se přehazovala přes chalupu a zakopala na místě, kam dopadla. Byla to magická ochrana proti jakémukoliv neštěstí a pohromě. U východních Slovanů byla rozšířena hliněná malovaná vajíčka, která se nazývala „pisanki“. Tento název se dodnes dochoval na Ukrajině, kde velikonoční kraslice se jmenují pysanky. O Velikonocích byla vzývána bohyně Vesna prostřednictvím rituálů vody. Před východem slunce se lidé umývali vodou ze studánek a potoků, tváří obráceni k vycházejícímu slunci a rozjímali. Dívky spěchaly o velikonoční neděli ke studánkám, aby se omyly vodou na krásu. Z těchto rituálů vznikla i tradice polévání vodou „oblévačka“. Polsky se nazývá „dyngus“, na Slovensku se dodnes užívá výraz „kúpací pondělok“. Slovácká děvčata zpívají: Dalším důležitým symbolem velikonoc je pomlázka. U Slováků se velikonoční úterý jmenuje „šibací úterok“, v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Polsku nazývají tuto slavnost „šlahačka, namrskut, šlerkust, šmigust“. Velikonoční proutek je „šibák“. Proutek je symbolickým obrazem jarního blesku – práskání obrazem hřmění. Práskáním se všeobecně vyháněly zlé mocnosti, právě tak jako jarní hřmění vypuzuje zlé duchy. Oheň, věrný průvodce slovanským bájeslovím, má svou důležitou roli i ve velikonočních obřadech. U Polabských Slovanů na večer prvního nebo druhého velikonočního svátku plápolaly na návrších ohně, kterým byla připisována zúrodňující moc. K těmto svátkům bylo od pradávna podáváno zvláštní svěcené pečivo, u Poláků velké bábovky, u Huculů bylo kulaté pečivo nazývané „paska“, v Čechách dodnes známé mazance. Jak bylo vánočnímu slunci zasvěceno prasátko, tak slunci velikonočnímu byl
obětován beránek. U Jihoslovanů má zabíjení beránka ráz starodávného rituálu.
Lidé odcházeli na hřbitov, kde až do večera hodovali a pili. Také u Srbů se
týden po velikonočních svátcích slavil velký svátek „pobušeni ponedeljnik“, ky
se lidé scházeli na hřbitovech, kde se hroby „pobušajú“, tj. pokrývají drnem a
věnci. Mrtvým se kladly na hroby pokrmy i kraslice.
Související články:
Celý příspěvek |
Autor: Tomáš Nový |
Vynášení Moreny a přinesení líta (13.04.2009) Slunovratový rituál plodnosti - Modrá 2008 (03.08.2008) Perský svatební tanec (06.07.2007) Slunovratový rituál plodnosti (27.06.2007) Staroslovanská svatba (25.06.2007) Postřižiny (16.04.2006) Posvícení (16.04.2006) Kresi, kupadla, Vajano (16.04.2006) Letnice, zelené svátky, turice, rusadla (16.04.2006) Stavění májů (16.04.2006) Vánoce – světlé svátky (16.04.2006)
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.