Pokud by Vás láká psaní na pergamen, podobně jak psali naši předkové, můžete si to nyní pomocí tohoto návodu vyzkoušet. Je třeba jen počítat s trouchou trpělivosti a snahy, ale výsledek Vás jistě potěší.
Tento návod je zaměřen na to, aby byl zachován princip oživlé historie - tedy jedná se o přesný popis "jak psali naši předkové".
K tomu, aby jste mohli
začít psát, potřebujete 4 základní prostředky a pomůcky:
Pergamen
Psací nástroj
Podklad - nádoba na inkoust
Inkoust
PERGAMEN
Historie: Již písaři
v Malé Asii používali místo drahého a nedostupného papyru pergamen. Tento
materiál byl vyvinut přibližně ve 2. století př. n. l. v maloasijském městě
Pergamon (dnes Turecko), jehož jméno dodnes nese. Kusy pergamenu byly také vázány do
svazků zvaných kodexy, které jsou předchůdci moderních knih.
Výrobní popis: Stažené kůže se máčely ve vápenné lázni, pak se
odstraňovala jejich svrchní vrstva a očišťovaly se od zbytků chlupů a masa.
Posypaly se sádrou, která měla pohltit zbytky tuku, a poté se sušily na sítech a
opět seškrabovaly. Bylo velice důležité, aby se kůže dokonale vyčistily, jinak
pergamen nesnesitelně zapáchal. Pro psaní se používala především vnější strana
kůže, jejíž hustší vlákna umožňovala lepší čištění. Pergamen se vyráběl z jemně
vyčiněné oslí, ovčí, telecí nebo kozí kůže, ale někdy se vyráběl také z kůží
gazel, antilop, nebo dokonce i pštrosů. Pergamen nejvyšší kvality získaný z kůže
velmi mladých nebo ještě nenarozených telat se nazývá velín (ze
starofrancouzského slova veel – „tele“). Výborně uchovává barvy, nevsakuje
inkoust. Na něm byly kresleny nejkrásnější iluminace.
Tip: Pergamen můžete hypoteticky vyrobit ze surové kůže -
tzv. štípenkového pergamenu. Ovšem tento materiál je velmi tuhý a nepoddajný a
jistě Vás to bude stát hodně práce, než zvláční.
V papírnictvích také občas narazíte na papír zvaný pergamen, ale
vězte že se jedná pouze o mramorovaný papír!
O výrobě pergamenu pojednává mj. zajímavý článek
Restaurování
iluminovaných rukopisů.
Sehnat
"štípenkový pergamen" můžete:
NOBYKO;
surovka (půl krávy) 150,- Kč (chce to zajet osobně)
Koželužna Jablunka; (mezi Valašským meziříčím a Vsetínem), pan
Zubíček 571 452 235 ; fungují naprosto v pohodě i na dobírku; štípenkový
pergamen (půl krávy) 290,- Kč
PSACÍ PROSTŘEDKY
Historie: Na
pergamen se psalo ptačími brky, nejlépe husími nebo labutími. Improvizačně se
dají použít i jiné, avšak dostatečně velké brka.
Výrobní popis:
Podle některých údajů se snad měla brka několik hodin vařit ve vodě aby změkla,
poté se očistila a spodní část brka se odřízla. Osobně jsem zkoušel vařit
brka až deset hodin a po vyschnutí byly stejně tvrdá jako předtím, takže nevím,
zda je tento krok opravdu nezbytný. Několika řezy se upravil nově vzniklý
konec brka tak, aby šířka psaných tahů písma odpovídala potřebám písaře.
Zaříznutí brka: Paradoxně jsem velice pátral po tom, jak vůbec konec brka
zaříznout. Moje pokusy vždy dopadaly tragicky - brko buď vůbec nepsalo, nebo byl
konečný výsledek velmi žalostný a neuspokojivý. Na první pohled triviální záležitost, v dnešních časech
však zapomenutá, se pro mne změnila v noční můru. Proto velmi děkuji čtenáři tohoto webu - Ladislavu Cetkovskému - za
zaslání naskenovaných knih, ze kterých jsem čerpal informace pro následující
odstavce.
Výrobní postup (obrázky zleva doprava):
-
Konec pera šikmo seřízneme (špičku děláme tam, kde budeme
chtít psát).
-
Uprostřed brko naštípneme
-
Vytvoří se tak zobák, který se na obou stranách vyrovná.
-
V případě, že je zobák příliš vydutý, zploští se seříznutím
špičky.
-
Při seřezávání špičky, se nakonec zobák opře o tvrdou a
hladkou plochu.
Převzato z PÍSMO, PAMĚŤ LIDSTVA, Georges Jean, vydavatelství
HORIZONTY 1994.
Další možnost úpravy hrotu brku - převzato z knihy "Příběh pera a inkoustu" :
Upozornění: Pakliže Vám brk zaschne, musíte jej před dalším psaním nově
zaříznout.
Tip: Brk si
musíte opatřit u sousedů nebo počkat až opelichají labutě na Vltavě...
PODKLADY NA PSANÍ
Budeme předpokládat, že jako nádobka na
inkoust sloužil i v ranném středověku kravský roh umístěný v kulovém otvoru
destičky (která sloužila jako pevný podklad pro psaní).
Výrobní popis: Vyčistěte kravský roh (popis najdete v sekci u nádob na pití)
a zpracujte podkladovou dřevěnou desku do požadovaného tvaru.
Tip: Rohy se dozajista špatně shánějí. Někdy je seženete
na jatkách nebo u veterinárních pracovníků (třeba při odrohování dobytka).
INKOUST
Zdroj: Paul Werner, “Dragon’s Blood and Ashes“, Calligraphy Idea Exchange, volume 1,
number 2
Přeložila: Viktorie (děkujeme)
Historie: Až do 19. století byl nejrozšířenějším inkoustem
železoduběnkový, vyráběný s použitím zelené skalice. Ten ovšem po letech hnědne
až rezaví, ale hlavně narušuje písmo, respektive papír, který se vlivem inkoustu
rozpadá. Používaly se také barevné inkousty (ale zřejmě ne pro ranný slovanský
středověk), zlatý se dělal z práškového zlata rozmíchaného v bílku.
Za pozornost stojí především prvé dva recepty:
Duběnko-železitý inkoust – (1)
Duběnka – 5 gramů
Zelená skalice – 1 gram
Arabská guma – 1 gram
Voda – 200 gramů
Rozemelte duběnku na jemný prášek a vsypte do poloviny vody. Za několik týdnů se
na povrchu utvoří souvislá vrstva. Tuto svrchní vrstvu stáhněte a tekutinu
přelijte přes filtr. Rozpusťte gumu v malém množství vody a přidejte k
přefiltrované tekutině. Rozpusťte zelenou skalici ve vodě a přilijte do
tekutiny. Přidejte 1 gram kyseliny uhličité (?) aby se na povrchu již nevytvářel
povlak.
neznámý zdroj
Duběnko-železitý inkoust – (2)
Duběnka – 30 gramů
Zelená skalice v krystalickém stavu– 20 gramů
Arabská guma – 20 gramů
Voda – 600 gramů
Rozemelte duběnku na jemný prášek a vsypte do misky. Přilijte polovinu vody a
nechte máčet. Ve zbytku vody rozpusťte zelenou skalici a gumu. Do této tekutiny
přilijte duběnku namočenou ve vodě. Tekutina zčerná a je připravena k okamžitému
používání ale dosáhne maximální intenzity černé barvy pokud bude pravidelně
promíchávána v období následujícího jednoho až dvou měsíců. Po tomto období ji
nechte pár dnů usadit, přefiltrujte a nalijte do lahvičky na inkoust. Abyste se
vyvarovali tvorbě povlaku přidejte silný duběnkový extrakt (cca 5% z celkového
objemu) a vařte 5 minut. Příliš mnoho zelené skalice způsobí, že inkoust bude
rezavě hnědý a může i narušit strukturu papíru. Velké množství duběnky zesvětlí
odstín inkoustu ale učiní ho odolným k vodě a alkoholu.
neznámý zdroj
Duběnko-železitý inkoust – (3)
Jak vyrobit dobrý inkoust. Vezmi 5 uncí nejlepších duběnek, roztluč je v
hmoždíři, nikoliv však na malé kousky a dej je do čtvrtky čisté dešťové nebo
měkké pramenité vody a nech je odstát za časté míchání 4 až 5 dní. Pak vezmi 2
unce arabské gumy, 1 unci dvakrát rafinovaného cukru, 1 kus indiga a přidej do
tekutiny, zamíchej a nech stát dalších 4 až 5 dní. Pak vezmi 2 unce dobré zelené
skalice, čím větší tím lepší a po propláchnutí od nečistot dej ke zbytku směsi.
Přidej ještě kus čisté gumy o velikosti vlašského ořechu k ustálení barvy a
můžeš používat.
neznámý zdroj
Duběnko-železitý inkoust – (4)
„Zelená skalice je sulfát železa dostupný v každé drogerii jako potravní
doplněk. Ve svém přírodním stavu má skalice zelený nádech, z čehož plyne
nesprávná asociace s mědí. Tanin nebo kyselina tříslová je hnědá látka, která se
nachází v kůře či listech stromů. Středověcí písaři měli vlastní oblíbené zdroje
jako žaludy, skořápky vlašských ořechů (podle jiného zdroje se mělo jednat o šlupky) a nejčastěji malé výčnělky které rostou
na dubových listech v reakci na vajíčka určitých parazitujících vos… jeden díl
práškové arabské gumy, dva díly skalice, tři díly rozemleté duběnky a 30 dílů
vody, vše v objemu…“
Další možné recepty na výrobu inkoustu:
Tipy a rady:
-
Duběnka je reakce dubu na nakladené vajíčka a larvy žlabatky dubové.
Uvnitř těchto novotvarů – hálek se vyvíjejí larvy žlabatek. Na podzim můžete
duběnky sbírat na listech i větvičkách, místy ve velmi hojném počtu. Duběnka
se dá teoreticky případně nahradit jiným zdrojem tříslovin.
-
Zelená skalice (Síran železnatý - Fe(SO4).7H2O)
se používá na čištění (jako koagulant) odpadních vod a dá se sehnat také v
tekuté podobě (přísada do živočišných krmiv, pro výrobu katalyzátorů, jako
čiřidlo při čištění odpadních vod nebo na odstraňování mechorostů) -
Koupit ji můžete také zde -
http://www.via-rek.cz/detailprodukt.php?p=24
-
Arabská guma je pryskyřice akácií a dá se pořídit v restaurátorských potřebách nebo specializovaných papírnictvích. Koupit na
Internetu ji můžete v i-obchodě
ALTAMIRA
Fotografie: autor Petr Tryščuk, podklady a výroba
www.slovane.cz
Psaní na pergamen
