Obec: Soběslav
Správní obvod: Soběslav
Mapa: KČT 76 B-3
GPS: X 34 77 810, Y 54 59 415
Poloha: Svákov - na zalesněném ostrožnovitém návrší nad levým břehem Lužnice a jejím soutokem s bezejmennou vodotečí, asi 2 km severozápadně od centra Soběslavi.
Přístup: Z centra Soběslavi na západ po žluté zn. (silnicí ze Soběslavi do Bechyně, za mostem přes Lužnici odbočit vpravo na polní cestu a podél řeky k úpatí návrší, odtud velmi prudkým stoupáním až na plochu hradiště). Nebo pohodlnějším způsobem ze silnice Soběslav - Nedvědice odbočit asi 2,5 km od mostu přes Lužnici (v zatáčce u lesa, kde lze i zaparkovat) na lesní cestu (dříve značenou žlutě) a po ní na východ mírným klesáním ke kapli sv. Marie, u kaple odbočit na severovýchod a již po dobře značené cestě žlutou zn. pokračovat až k valům.
Popis: Jednodílné hradiště oválného půdorysu rozlohy asi 3,8 ha, na východní a jižní straně přirozeně chráněné příkrými srázy nad řekou, uměle opevněné na přístupnější severozápadní straně zachovalým mohutným obloukovitým valem a příkopem. Zbytky valu jsou patrné i na jižní straně nad potokem. Poloha osídlena patrně již v době halštatské a především ve střední době hradištní, kdy bylo zřejmě vybudováno opevnění. Zničeno požárem (tzv. spečené valy) patrně na konci 9. stol. kořistnickými nájezdy staromaďarských hord.
Zajímavost: S hradištěm Svákov jsou spojeny starší odborné diskuse na téma tzv. spečených valů - požárem zpevněného (deformovaného) opevnění. Předpokládalo se, že úmyslně založeným ohněm při výstavbě došlo ke spečení hlíny, písku či kamene ve sklovitou strusku a tím ke zdokonalení nasypávaných valů. Pozdější výzkum však prokázal, že valy jsou pozůstatkem hradeb, které měly složitou vnitřní konstrukci ze dřeva, vyplněnou zeminou, a v případě požáru, vzniklého ozbrojeným útokem nebo nešťastnou náhodou, došlo vlivem prudkého hoření dřevěné konstrukce ke "spečení" zeminy.
Hradiště Soběslav
