|
Radarová sonda u NáklaPhDr. Jan Galatík; Přidáno dne 05. 01. 2010 (3963 přečtení)
Originální název článku: Radarové sondy naznačily, že staří Moravané uměli vyvolat erupce uhlovodíků? Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině u Hodonína. Vznikla vzedmutím jílových vrstev tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením vznikly přístupové rokle. To je v souladu s názvem cíle perských cestopisů: "Hora ze které vytéká voda.". Také odpovídá popisu velkého města, ležícího hluboko pod úrovní země i nedalekých pohřebních pahrbků, kde uctívali oheň. Na úpatí Nákla se totiž nachází největší ložisko metanu na našem území. Jmenuje se Sedmirohé. Bahenní sopky, mohylovité pahrbky, tam vznikly přirozenými erupcemi uhlovodíků. Z nich tři největší mají i svá jména. Čertoprd, Kopec a sv. Anna. Proto se zřejmě mimo Sedmirohé používal i název Rohotří, Tři rohy a (německy) Dreiecke, jak svědčí místní názvy lesních tratí u Rohatce. (Viz článek Rogatec - hrobka Mojmírovců?) Poněkud opovážlivý může být i názor, že zobrazení tří kopců na městských znacích mnoha okolních osad, jako Vracov, Bzenec, Strážnice – Žerotín, Skalica, Myjava, Hohenau, Břeclav a dalších, může souviset se znakem Horních Uher a pozdějšího Slovenska. Stejně, jako znaky obou biskupství, které si na Metodějův stolec kladly nárok. Bavorské má 3 Moravské 7 rohů. Heraldikové považují nejstarší znaky za „těsnopis historie“. Tyto piktogramy, srozumitelné všem, byly předchůdce písma. Našly uplatnění v pozdější městské, rodové i církevní heraldice. Zvláštnost „rohů, zubů, trnů a kopců“ bahenních sopek. Četné jsou i místní názvy odvozené od nějakých významných rohů, klů, trnů a kopců.
Význam této lokality podpořil také nález velké koncentrace hutí v okolí a pozůstatky intenzivní těžby železné rudy ve Stražovicích u Kyjova. Horníci, kteří tam těžili z hlubiny valouny hematitu, však leží zapomenuti našimi historiky. Přesto, že jejich těla ukrývá největší známý velkomoravský mohylník na Moravě. Plošný archeologický výzkum rozsáhlé lokality propasti Nákla i ložiska uhlovodíků by byl velmi nákladný. Zatím je však jedinou uznávanou metodou pro komplexní hodnocení místa a možné ztotožnění s názvy historických dokumentů. Profesionální archeologové však mají jiné oblasti zájmu. Amatérům zbývají nedestruktivní metody. Jednou z nich je GPS. Tato zkratka se používá pro radarovou detekci předmětů uložených pod zemským povrchem. (Ground Penetrating Radar). Pomocí vysílací antény se do země vyšle krátký, ale velmi silný signál elektromagnetického záření. Ten proniká do půdy a odráží se od všeho, co má odlišné vlastnosti. Vzniklé odrazy zachytává druhá, přijímací anténa. Odrazy od vrstev a předmětů uložených v hloubce, se na obrazovce radaru zobrazují. Můžeme tak zjistit různé předměty a vrstvy, uložené v hloubce. Protože také zpětné odrazy se na rozhraní znovu odráží, je často předmět, nebo vrstva zobrazena v opakujících se odrazech v hloubce. První sondy jsme provedli 23. října 2009 na Sedmirohé. Používali jsme radar typu LOZA, pracující na frekvenci 200MHz. Měl dosah do hloubky asi 20 m. Odraz vzniká jen rozhraní materiálů s různou permitivitou, nebo různou vodivostí.. Odražený paprsek přitom mění fázi signálu. Podle této změny se zjistí, zda se jedná o odraz od materiálu s vyšší, nebo nižší permitivitou. Čím větší je rozdíl permitivit, tím kontrastnější je jeho zachycený obraz. Vzduch má hodnotu permitivity 1, hlína a skála 5 – 15, voda 81. Na snímcích jednotlivých sond je na vodorovné ose vzdálenost v metrech a na svislé ose hloubka v metrech. Při měření se postupovalo tak, že se dvojice vysílací a přijímací antény posouvala po 10 cm. Postupovali jsme podél měřícího pásma délky 30 m.
Výsledky radarových sond.
Radarogramy.
Snímky výkopu sondy a nalezeného pozůstatku erupce uhlovodíků, jejího ucpání kameny s jílem a požáru. Některé artefakty jsme označili šipkami. V poloze 146 až 165 jde pravděpodobně o kostrové hroby. Kopulovité útvary představují miniaturní ložiska uhlovodíků. Některé další artefakty mohou souviset s konstrukcemi možných staveb, nalezených leteckými snímky porostu. Další upřesnění by mohly přinést nové sondy.
Související články:
Celý příspěvek |
Autor: PhDr. Jan Galatík |
Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava? (08.10.2011) Slovanská značka stará přes 1200 let (14.08.2009) Zánik Velké Moravy v písemných pramenech (26.04.2008) Velká Morava mezi Byzancí a latinským západem (26.04.2008) Velká Morava - obecný úvod (26.04.2008) Zdraví a tělesné neduhy obyvatel Velké Moravy (26.04.2008) Skupiny oživlé historie věnující se Slovanům (03.03.2008) Konec vlády tuhé zimy na Moravě? (03.10.2007) Rogatec – hrobka Svatoplukových předků? (29.05.2007) Obuv pro Svatopluka a jeho bojovníky (29.03.2007) Co napsal ibn Rusta o králi Svatoplukovi a jeho městě (22.11.2006) Kostel sv. Margity Antiochijské (15.10.2006) Velkomoravská keramika (29.09.2006) Klášťov - velkomoravské božiště? (18.08.2006)
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.