Možné vzhledy slovanských tunik

Petr Tryščuk; Přidáno dne 19. 04. 2009 (14340 přečtení)

Předně je třeba říci, že o skutečném odívání velkomoravských Slovanů (a vlastně i o odívání všech raně středověkých Slovanů) toho moc nevíme. Několik málo pramenů nám však dává za pravdu v tvrzení, že Slované (obdobně jako ostatní středověké národy) nosili tuniky.
Přičemž tunikou myslíme oděv připomínající košili. Oproti košili je tunika delší (alespoň do půli stehen) a ve spodní části je zpravidla rozšířená. Zároveň je tunika oděvem, který se obléká přes hlavu.

CHCETE SI POŘÍDIT TUNIKU?

Navštivte naše tržiště!

Cílem tohoto příspěvku je také připomenout, že v drtivé většině případů byl veškerý oděv připravován z látky v šíři 60 - 80 cm a jednotlivé díly byly stříhány ve směru vláken (či kolmo k nim). Vyjímku tvořily boční klíny a obšití krku. Tak i tak, většina původních střihů po sobě nezanechávala takřka žádný odpad. Což bylo velmi praktické i vzhledem k vysoké ceně jakékoliv látky. Je nutné si uvědomit, že i nejprostší tunika znamenala v přepočtu stovky hodin práce! Proto pro mnohé lidi tvořila tunika nemalou část jejich majetku...

V tomto příspěvku jsou ukázány možné tvary a střihy praktických tunik. Jejich tvar a využití vychází spíše z praktických zkušeností, částěčně také z ikonografie a etnografických pramenů. Každopádně se jedná o spekulace, protože nelze hodnověrně dokázat, jak slovanské tuniky skutečně vypadaly! Nehodlám zde nikterak zabíhat do teorizování ohledně barev či zdobení tunik. Ale i zde platilo, že většina tunik byla nebarvených a nezdobených. Pokud byly tuniky zdobené, tak velice pravděpobně převažovala výšivka nad tkanicemi, tkanými na mřížce a karetky byly zřejmě velice vzácné.

PÁNSKÉ TUNIKY

Nejednodušší tunika
	V tomto případě se jedná o naprosto nejprimitivnější formu oděvu. Jeho ušití bylo poměrně jednoduché. Plátno se rozdělilo na 3 části, přičemž ze dvou byly sešity rukávy. Uprostřed největšího byl vytvořen prostý otvor, který kopíroval útek a jehož zašití nebylo tolik náročné. Tato tunika se snadno vyrobila za naprosté úspory materiálu a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny. Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě) vlastní právě nejnižším společenským vrstvám. Odkaz na střih takovéto tuniky.
Tunika prostá
	Zřejmě nejpoužívanější model tuniky, který mohly nosit takřka všechny společenské vrstvy. Tato tunika se snadno vyrobila za velké úspory materiálu a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny. Jediným obšitím byl otvor na hlavu, který mohl být někdy vyden po vláknech a rozparek u krku tedy mohl úplně chybět. Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě) vlastní právě nižším společenským vrstvám. Odkaz na střih takovéto tuniky.
Tunika obvyklá
	Tento "model" tuniky pouze doplňuje předchozí tuniku o boční klíny. Ty umožnily lépe chránit tělo před chladem či sluncem. Určitě je použití klínů na tunice praktičtější než jejich absence! Ušití bočních klínů se provádělo šikmým rostřižením látky obdélníkového tvaru (viz. obrázek). Tato tunika měla o něco větší náročnost na spotřebu materiálu. Je možné, že takováto tunika byla hojně využívána. Odkaz na střih takovéto tuniky.
Výroba klínů pro tuniku

Tunika jezdecká
	Oproti předchozí tunice s klínem se jezdecká tunika lišila pouze rozparkem, který byl umístěn uprostřed předního a zadního dílu. Tento rozparek umožňoval uživateli snadno nasednout na koně a jízdu na koni. Tunika bez tohoto rozparku se při jízdě vyhrnuje a stahuje nohy. Rozparek byl veden uprosřed tuniky a byl tedy dalším zásahem do struktury tkaniny. Proto vyžadoval důkladné obšití a nepochybně si jej nepořizoval nikdo, kdo jej skutečně nepotřeboval. Odkaz na střih takovéto tuniky.

DÁMSKÉ TUNIKY

Spodní tunika
	U žen se pravděpodobně nosily dvě tuniky. Každopádně samostatné nošení spodní tuniky (nezdobené, bělené nebo v přírodní barvě) mohlo být využívano jak z hygienických, tak i z řady praktických důvodů. Spodní tunika (obdobně mohla být používána i u mužů) mohla být delší (klidně až po kontníky), byla volná a pravděpodobně s širokými bočními klíny. Muži mohli také nosit spodní tuniky, ale asi byly kratší - možná jen po kolena... Odkaz na střih takovéto tuniky.
Horní tunika s krátkým rukávem a klíny
	Přes spodní tuniku se navlékala tunika svrchní. Ta mohla plnit funkce praktické - tepelně-izolační nebo chránila spodní tuniku proti ušpinění. Horní tunka by měla být dostatečně volná a proto mohla mít podpažní klíny. S tím, že horní tunika mohla být stejná jako tunika "prostá" - tedy s dlouhými tukávy. Pro slavnostní chvíle se mohla používat také tunika s krátkými rukávy, která se v nezdobené variantě mohla používat i k práci. Odkaz na střih takovéto tuniky sešitím. Odkaz na střih takovéto tuniky z jednoho kusu.
Horní tunika s krátkým rukávem - bez klínů
	Tento "model" tuniky je stejný jako předešlý. Pouze spodní boční klíny jsou nahrazeny rozparky. Tato varianta byla levnější na výrobu... Odkaz na střih takovéto tuniky.
Zástěra
	Nazývaná také severská zástěra. Tento oděvní doplněk, který se nosil přes spodní tuniku byl pouze dvěmi úzkými a zdobeným pruhy látky, spojený přes ramena pouze úzkými popruhy přes rameny. Známe jej z vikingského prostředí a u Slovanů není doložena. Tento oděv byl spíše okrasný a moc praktickcých funkcí zřejmě uživatelce neposkytoval. Odkaz na střih takovéto tuniky.

Celý příspěvek | Autor: Petr Tryščuk |