Kožešnické stehy

Kožešina byla pravděpodobně prvním oděvem, který začal člověk v pravěku používat. Zpočátku se k jejímu spojování užíva zvířecí šlacha nebo kožený řemínek, později nit. Z mnohých zmínek z raného středověku můžeme usuzovat, že kožešiny měly slovanské národy ve velké oblibě. Ibrahim Ibn Jákub, který v 10. stol. na svých cestách po Evropě navštívil i Prahu, se zmiňuje o pražské tržnici jako o největším trhu s kožešinami ve střední Evropě.


Narozdíl od prací krejčovských, nebylo kožešnické řemeslo domácí prací žen, ale dostalo se již během raného středověku do rukou odborníků - kožešníků. Technologické postupy a speciální kožešnické stehy se pravděpodobně vyvinuly již v této době. Vzhledem k nízké dochovalosti materiálu nemáme z daného období žádné doklady o typech používaných stehů, uvedené stehy tedy vycházejí z kožešnických stehů používaných v 19. a 20. století. Dá se ovšem předpokládat, že stejně jako krejčovské, se ani kožešnické stehy po staletí nijak neměnily.

Druhy stehů

Kulatý steh
Je nejčastěji používaným stehem. Používá se k sešívání dvou kožešin k sobě. Pokud je lícová strana srst, kožešina se složí srstí k sobě. Jehlou propichujeme obě vrstvy vždy kolmo ke kožešině, buď k sobě nebo od sebe. Palcem a prostředníkem druhé ruky stlačujeme materiál k sobě, ukazovákem zastrkujeme srst dostatečně hluboko, abychom ji nezašili do švu. Pokud má být lícovou stranou řemen, kožešinu složíme řemenem k sobě a postupujeme stejně, s tím rozdílem, že srst rozhrnujeme a přidržujeme ukazovákem a palcem, aby se nám nepletla do švu.

Srážecí steh
Používá se jen výjimečně, tam, kde není možné použít steh kulatý. Především u kožešin s příliš hrubým a tvrdým řemenem a kožešin starých nebo špatně činěných, jejichž řemen má po propíchnutí tendenci se trhat. Provádí se stejným způsobem jako steh kulatý, jen kožešiny leží při sešívání na stole.

Polský steh
Používá se stejně jako steh kulatý, k sešívání kožešin k sobě, ale má vlastnost více stlačovat šitý materiál. Proto se s ním sešívají švy tam, kde se rozchází srst od sebe a ze strany srsti vzniká pěšinka. První steh začneme jako steh kulatý, jehlu však vypíchneme ve stejném místě, jako jsme začali, dále uděláme vodorovně dva malé stehy, tam a zpět, stejné jako u stehu předního (viz. článek Základné šicie stehy pre potreby LH/OH Slovanov ) a opět jeden steh kulatý, tento postup stále opakujeme. Při správném postupu steh vytváří z obou stran písmeno L.

Steh podrážecí
Používá se k přichycení dvou kožešin, nebo kožešiny a látky středem (například spodního a vrchního límce, střední části lemu k látce a podobně). Délka stehu může být různá, podle potřeby 2 až 10cm. Kožešinu složíme řemenem k sobě a jednou rukou držíme přeloženou v místě, kde budeme šít. Řemen propichujeme u obou kožešin naproti sobě a vždy uděláme smyčku. Pokud je řemen hrubší (například u berana), propichujeme jej jen částečně, tenký řemen propichujeme jen několik milimetrů, aby nebyl steh z lícové strany vidět. Podrážecí steh je použitelný taky při stehování před vlastním šitím (například stehem kulatým), protože kožešiny se před sešíváním nešpendlí.

Steh zatahovací
Je hned po kulatém stehu nejpoužívanějším. Používáme ho všude tam, kde přišíváme kožešinu k jinému materiálu zvenčí a nechceme, aby stehy byly vidět. Tedy při veškerém lemování (čepice, pláště, tuniky a podobně). Při našívání lemu postupujeme takto: Jeden kraj lemu přišijeme kulatým stehem k látce, lem přehneme a pokud je hodně široký, nebo řemen příliš tvrdý, přichytíme ještě středem, stehem podrážecím. Je dobré si na látku nakreslit čáru, podle které budeme šít. Zatahovací steh začínáme vypíchnutím jehly látkou zespod nahoru, nit vedeme nahoru a zapíchneme z vrchu do kraje kožešiny (tam, kde je srst), asi 8mm dlouhým předním stehem vypíchneme jehlu v kraji kožešiny nahoru (jehlu tedy opět vytáhneme na straně srsti)a nit vedeme zpět dolů do látky, takto pokračujeme dále, přičemž po každém čtvrtém stehu nitě stáhneme, palcem zastrčíme okraj řemene dovnitř, aby šev nebyl vidět a uděláme uzlík, aby se stehy nepovolovaly. Stehy musí být vždy kolmé. U správně ušitého švu nejsou zvenčí vidět nitě ani při odhrnutí chlupů.

Steh lomený a steh pikýrovací
Používá se k našívání tenké látky nebo stužky zespod kožešiny , aby se řemen zpevnil a nevytahoval.

Šijeme, pokud možno vždy ve směru srsti, barva niti by měla odpovídat barvě řemene.

Psáno pro Living History (SK), upraveno pro potřeby Slované.cz.