Slovanský web

KALENDÁŘ

  Měsíc:

Hlavní stránka Seznam projektů a akcí Ke stažení Mail Slované ! ! ! KOSOVO JE SRBSKO ! ! !   Více  
roh   Nabídka témat roh

roh   Tipy na výlet roh
Festival Beltine 30.4.-1.5.
Zelené svátky 17.-19.5.
Jantarová stezka 1.-2.6.
Oslavy Slunovratu 21.-23.6.
Boj o hradiště 10.-11.8.
Bitva Rogar 17.-18.8.

roh   Fotoreportáže z akcí roh
Dožínky

Zimní Slunovrat

Lov vlka

Kupalo - Slunovrat

Jarilky 2011

Vynesení Moreny 2011

VŠECHNY FOTOREPORTÁŽE...

roh   Komiks roh
Inspirováno misiemi u Slovanů.
Komiks.
roh
Celý komiks
roh

roh   Informace a kontakty roh
Administrátor:
Petr Tryščuk
777 103 532
petr@slovane.cz

http://o-chae.com

NAVRCHOLU.cz


* Slovanská zahrádka

Petr Tryščuk; Přidáno dne 01. 03. 2008 (8949 přečtení)

Většiny historiků se shoduje, že v raném středověku se zřejmě rostliny příliš na zahrádkách nepěstovaly, ale ponejvíce se získávaly sběrem. Na druhou stranu víme, že Slované některé druhy rostlin cíleně přemisťovali - jak tomu dnes dokládají botanické nálezy v okolí hradišť Polabských Slovanů.

V dnešním Meklenbursku totiž rostou na místech bývalých slovanských hradišť byliny, které sem nepatří. Z této skutečnosti vyplývá, že je sem Slované museli sebou donést a cíleně pěstovat (Jídlo a pití v pravěku a ve středověku; Magdalena Beranová; 2005) - buď jako léčivky, nebo jako pochutiny.

Tento souhrn druhů není v žádném případě komplexní nebo konečný, ale může pomoci při výběru rostlin na "slovanskou" zahrádku...

Pokud bychom si chtěli vytvořit slovanskou zahrádku, musíme přemýšlet jako naši předkové - prvním cílem je účel, pro který se daná rostlina hodí. Já jsem v tomto příspěvku tedy použil podobné členění (a nikoliv taxonomické na které jsem spíše navyklý), ale podle použití.

 

Barvířské rostliny

Přestože drtivá většina Slovanů chodila oděna v režný či bílý šat, zřejmě jim nebylo cizí i barvení. Pro barvení některými barvami (modrá, červená i žlutá) se zřejmě středověcí barvíři neobešli bez sběru, rozšiřování rostlin, ale zřejmě některé z rostlin museli i cíleně pěstovat.

Mezi takto pěstované rostliny mohly patřit tyto:

  • Pro barvení na žluto - podrobnosti o těchto rostlinách naleznete v samostatném článku:
    • Šafrán setý (Crocus sativum)
    • Rýt žlutý (Reseda lutea) *
    • Kručinka barvířská (Genista tinctoria) *
    • Rmen barvířský (Anthemis -?Cota tinctoria) *
    • Srpice barvířská (Serratula tinctoria) *
    • Třezaka tečkovaná (Hypericum perforatum) *
    • Řepeň durkoman (Xanthium strumarium) *
    • Celík (Zlatobýl) obecný (Solidago virgaurea) *
    • Vratič obecný (Tanacetum vulgare)
  • Pro barvení na růžovo / červeno- podrobnosti  o těchto rostlinách naleznete v samostatném článku:
    • Srpek obecný (Falcaria vulgaris) *
    • Vřes obecný (Calluna vulgaris)
    • Svízel syřišťový (Galium verum) *
    • Svízel severní (Galium boreale)
    • Mařinka barvířská pravá (Asperula tinctoria tinctoria) *
    • Mořena barvířská (Rubia tinctorum) *
    • Světlice barvířská (Carthamus tinctorius) *
  • Pro barvení na modro  - podrobnosti o borytu naleznete v samostatném článku:
    • Boryt barvířský (Isatis tinctoria) *

* semena těchto barvířských rostlin se u nás dají objednat.

Rostliny ke praní a mytí

Naprosto specifickou rostlinou mohla být v raném středověku mydlice lékařská, která jako jediná naše původní rostlina v sobě obsahuje saponiny.

Mydlice lékařská (Carthamus tinctorius) *

    Historie:
Použití v historii: Jedná se o rostlinu tradičně využívanou v léčitelství i pro mytí.
Použití pro Slovany: Rostlina se u nás rozšířila druhotně - nevíme od kdy, ale Slované ji klidně mohli cíleně dovážet a vysévat na vhodné lokality.

    Botanické údaje:
Rozšíření: V ČR zdomácnělá na celém území kromě vyšších poloh. Původní rozšíření u nás není známé. V Evropě roste od Středozemí přes střední Evropu, po Kavkaz. . Dnes je rozšířena až do Skandinávie a na východ přes Sibiř na Dálný východ.
Ekologie: Původně pobřežní porosty u větších vodních toků i stojatých vod, dnes často i vlhké okraje cest. Dříve se pěstovala, proto je zdomácnělá v obcích. Je nitrofilní.
Popis: Trvalka až 80 cm vysoká se ztlustlým kořenem a oddenky asi 15–50 cm dlouhými. Lodyhy jsou přímé, nahoře větvené. Listy jsou podlouhle eliptické, 3–10 cm dlouhé, až 5 cm široké. Květy jsou 25–35 mm dlouhé a 20–25 mm široké. Kvete od června do října.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Více fotografií na Google.

    Využití:
Kořen mydlice obsahuje až 5% saponinů, které slouží k umývání i praní.

Získání saponátů:

  • Pro rychlé využití lze hrst kořínků přelít horkou vodou (cca 3dcl) a řádně potřepat, aby vzpěnila. Tato voda s vylouhovanými saponiny lze použít jako mýdlo či šampon.
  • Saponiny se z kořenů dají získají i tak, že se kořen usuší a rozdrtí (nebo se za čerstva nadrobno nařeže). Poté se přelije vařící vodou a  následně se několik hodin namáčí (s občasným promícháním / protřepáním). Saponiny se postupně vyluhují do vody.
  • Odpařováním by se měl dát získat koncentrovanější roztok.
  • Návody na výrobu moderních šampónů - Magický herbář.
Zdroj saponátů: Celá rostlina. Využívá se však pouze kořen, který jich obsahuje nejvíce.

Další využití: Jako léčivka (odhlenění, ekzémy) nebo jako zdroj barviva při barvení na zeleno.
Zajímavost: Je známo, že živočišným vláknům nesvědčí zásaditá reakce běžných mýdel, a proto se při jejich praní používaly mnohem jemněji působící saponiny mydlice. Dodnes s ním restaurátoři perou choulostivé oděvy a tapety.

Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Bříza bělokorá (Betula verucosa)

Určité množství saponinů (uvádí se okolo 3%) by mělo obsahovat také listí bříz. Březové šampóny jsou koneckonců dodnes dostatečně známy a používané. Březové listí je tedy určitou levnou a všem Slovanům dostupnou alternativou pro mytí a praní.
Získání saponátů: Saponiny se z listí získávají obdobným způsobem - vylouhováním v horké vodě.

 

Pochutina k utrhnutí: je libo sladké nebo kyselé?

Kdo by neměl rád sladké a kyselé. Kyselá chuť byla podle literatury ve středověku oblíbená a o sladké chuti se není třeba vůbec zmiňovat. Pomineme-li výrobu kyselé chuti (kvašení, octy) a získávání sladkých pochutin (med, ovoce), zbývají nám některé rostlinky, které se jako pochutiny konzumovaly a jednu z nich známe určitě i z našeho dětství.

Šťovík kyselý (Rumex acetosa) / Šťovík menší (Rumex acetosella)

    Historie:
Použití v historii: Jedná se o velice oblíbenou rostlinu tradičně využívanou jako pochutina nebo jako rostlina na saláty. Jeho použití se předpokládá už od pravěku (Beranová) a např. v Římě byl chápán jako jídlo pro vyšší vrstvy. Na našem území jej ještě nedávno konzumovali v horkých letních měsících sekáči, aby uhasili žízeň.
Použití pro Slovany: Oba dva druhy šťovíku jsou u nás naprosto běžné a dostupné. Slované je téměř určitě konzumovali jako pochutinu i jako zeleninu.

    Botanické údaje:
Rozšíření: V ČR zdomácnělá na celém území kromě vyšších poloh. Původní rozšíření u nás není známé. V Evropě roste od Středozemí přes střední Evropu, po Kavkaz. . Dnes je rozšířena až do Skandinávie a na východ přes Sibiř na Dálný východ.
Ekologie: Původně pobřežní porosty u větších vodních toků i stojatých vod, dnes často i vlhké okraje cest. Dříve se pěstovala, proto je zdomácnělá v obcích. Je nitrofilní.
Popis: Trvalka. Středně vysoká ( 30 - 100 cm ), lodyhy jsou přímé, málo větvené, listy mají velice proměnlivý tvar. Květní lata je červená s jednoduchými větvemi - doba květu: VI - VIII.
    + Více fotografií na Google / Více fotografií na Google.

    Využití:
Na saláty. Oblíbená na jaře, kdy nejen osvěžuje, ale zároveň doplňuje potřebný vitamín C. 
Upozornění: Při větším množství konzumace šťovíku zdraví neprospívá. Škodlivé účinky kyseliny šťavelové je třeba potlačit přídavkem mléka, smetany nebo sýra do pokrmu. Šťovík se proto má požívat jen občas.

Další využití: Jako léčivka.
Zajímavost: V roce 1895 se v Paříži prodalo 20 mil. kilogramů listí šťovíku.
Dostupnost osiva: Jedná se o naprosto běžné rostliny, kterou rostou takřka na každé louce.

 

Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)

Šťavel kyselý se v minulosti konzumoval obdobně jako šťovík. Narozdíl od něj byly ceněny především oddenky a stopky listů. Oproti šťovíku se tedy muselo nasbírat hodně stopek a proto musel být šťovík mnohem více používaný. také dostupnost šťavelu (oproti šťovíku) byla výrazně menší.

 

Kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) *

    Historie:
Použití v historii: Využití této rostliny (kromě léčitelství) není známo. některé zdroje jej uvádí jako náhražkové sladidlo.
Použití pro Slovany: Tato rostlina byla záměrně šířena a pěstována přinejmenším Polabskými Slovany v dnešním Meklenbursku. Z toho vyplývá, že si ji Slované cenili a zřejmě nikoliv jako léčivky, ale spíše jako sladidla.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Areál druhu se nachází v Evropě a zasahuje až na Sibiř. U nás se vyskytuje roztroušeně až hojně v teplejších oblastech, ve vyšších polohách roste jen vzácně nebo chybí.
Ekologie: Roste v lesních lemech a na světlinách, ve starých sadech a na úhorech, v lomech, na náspech a také na železničních stanicích, na půdách hlubších, mírně vlhkých, na různých podkladech.
Popis: Vytrvalá bylina, lodyha poléhavá, lístky krátce řapíkaté, vejčité. Květy v hustých hroznech - kalich zvonkovitý, lysý, žlutobílý. Kvete od května do srpna, plodem je čárkovitý, srpovitě prohnutý lusk.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

    Využití:
Listy rostliny obsahují určité množství cukru se zřejmě konzumovaly pro svou chuť nebo se možná přidávaly i do jídel.

Další využití: Jako léčivka - kořen i stonky byly kdysi využívány na přípravu léčivých odvarů.
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Olejnaté rostliny

Rostliny, které si Slované museli téměř určitě pěstovat, byly ty, z jejichž semen se získával olej. Příroda by nedokázala nabídnout dostatečné množství semen pro další zpracování. v této kapitole uvádím jen jednotlivé druhy rostlin - samotná výroba oleje bude popsána jinde. Navíc se ve všech případech jedná o známé druhy rostlin, které se zvláště nemusí představovat.

Zpravidla se jednalo o rostliny, které byly standardně pěstovány i z jiných důvodů jako např. na výrobu textilií:

  • Len setý (Linum usitatissimum) *
  • Konopí seté (Cannabis sativa)
  • Mák setý (Papaver somniferum)
  • Lnička olejná / Lnička setá pravá (Camelina alyssum alyssum)

Dalším možným zdrojem oleje byly plody a semínka keřů a stromů:

  • Buk lesní (Fagus sylvestris)
  • Bez červený (Sambucus racemosa) - semínka
  • Líska obecná (Cornus avellana) - oříšky
  • Ořešák královský (Juglans regia) - ořechy

Pro nejvyšší vrstvy se zřejmě dovážel také olej olivový a mandlový.

* tato semena se u nás dají objednat.

 

Léčivky, koření, salátové rostliny i ostatní bylinky

Tuto skupinu bylinek nelze jednoduše dále členit neboť nevíme k čemu konkrétní rostliny požívali naši předkové. Navíc se mnohé rostliny využívaly k několika různým účelům. Vypsány jsou zde ty druhy, které mohly být primárně používány jako léčivky a až sekundárně ke konzumaci. Rostliny určené ke konzumaci (na saláty, špenáty nebo jako typické koření) budou popsány v samostatných kapitolách.

Následují rostliny jsou pouze výběrem těch druhů, které byly "prokazatelně" používány / pěstovány v raném středověku. Zčásti se jedná o druhy, které se sami pokoušíme pěstovat a u kterých je nějaká přímá souvislost se Slovany.

 

* Osivo těchto druhů rostlin si lze u nás objednat na našem tržišti!

CHCETE SVOU ZAHRÁDKU?

Navštivte naše tržiště!


Související články:
Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích (24.01.2009)
Celý příspěvek | Autor: Petr Tryščuk | Informační e-mailVytisknout článek

roh   HISTORICKÉ TRŽIŠTĚ roh

Široká nabídka levného vybavení nejen pro Slovany, ale takřka pro celou historii...

Naše trvalá nabídka:
+ Oblečení
+ Táboření
+ Vojenská výbava
+ Osobní výbava
+ Řemeslné potřeby
+ Ozdoby a šperky
+ Duchovní pořeby
+ Jídlo a pití


roh   Pozvánka: Beltine 2013 roh

roh   Sháníme roh
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.

Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.

NOVÉ MALBY
Vesna

Více obrázků od stejného autora.

F. Skřivánek: Lov Gryfa

Více obrázků od stejného autora.


roh   Partneři roh
Velesův lid
Orcae Ita
Orcae Ita.

Velkomoravané
Velkomoravané

CEA
CEA

seznam všech
slovanských skupin


roh   Odkazy roh
Putování po středověkých památkách.

Web věnovaný středověku.

Web o Horní a Dolní Lužici.

Slovanská knihovna při NK.

Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK.

Moravský etnofolk čerpající ze slovanských kořenů.

Slovanské fórum.

Vlastenecké a kulturní sdružení.


roh   Jazyčníci roh
Společnost staroslovanské kultury, tradic a duchovna.

Kruh Peruna - Slovensko.


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.