O víkendu 14.-16.12.2007 se díky
Velkomoravanům
uspořádalo zimní setkání v
archeoskanzenu na Modré.
Tato zimní akce proběhla ve velmi veselém duchu a přátelské náladě.
Jídlo je tím základním a prvním, co Slované potřebují. Vařené pirohy s houbovo-zelnou směsí a s tvarohem byly vynikajícím začátkem. Kdejaká zbloudilá duše, kterou
jejich předák nechal hladovět raději konvertovala, než by si tuto pochutinu
nechala ujít.
Na některé zbyl dokonce i špek...
Jako hlavní chod byl připraven zajíc, kterého vladyka věnoval svému lidu...
Pro blaho lidu, slávu rodu a lovecké úspěchy daroval vladyka svým poddaným jednoho
z ulovených zajíců a jednu husu...
Více o osudu zvěře divé se dozvíte ve shrnutí o
Velesově lovecké sezóně.
Také nedělní ráno bylo provázeno hladem, a proto vladyka podělil svůj lid a
hladové konvertující Velesovce zaječí paštikou, domácím tvarohem a čočkovou
polévkou.
Zatímco ostatní skupiny dosud inhalovaly kouř v polozemnicích a bály se opustit
vytopené lože, Velesův lid nejen pilně vyvařoval, ale i posiloval svaly i ducha.
Přetahování lanem a drveník patří mezi naše oblíbené kratochvíle. No považte,
proti té hře s rybami...
A zde mám našeho drahého bratrance vladykovy ženy v jeho plné kráse...
Jak to chodí - když dojdou zajíci...
Na závěr jsme se
všichni vřele rozloučili, odhovnili boty, někteří otřepali šupiny z plášťů a
museli jsme se (chtě-nechtě) vrátit do víru nechutné moderní civilizace, ve
které musíme žít.
Zimní slunovrat na Modré
