Míst s kultovní staroslovanským a pohanským významem je velmi poskrovnu a proto velmi zajímavě vyznívá článek v Mladé frontě o nové lokalitě. Tentokrát na kopci
Klášťov.
Příslušný článek naleznete v
regionální příloze na I-Dnes.
Kopie článku:
Klášťov byl zřejmě kultovním místem pohanů Klášťov - Objev, o jakém se archeologům ani nesnilo: z nenápadného kopce
Klášťova u Vysokého Pole nedaleko Vizovic se vyklubalo kultovní místo z doby
velkomoravské. Pokud se objev při následných analýzách nálezů potvrdí, půjde o
vůbec první prokázanou lokalitu tohoto typu v celé střední Evropě.
„Jde o
naprosto převratné zjištění. Prozkoumali jsme dva hektary lesa, obehnané místy
až tři metry vysokým kamenným valem. Ten ohraničuje areál hradiska z pozdní
doby bronzové a starší doby železné. A našli jsme 450 historických předmětů
vyrobených ze železa z velkomoravského období,“ popsal Jiří Kohoutek z Ústavu
archeologické památkové péče Brno.
Odborníci v lokalitě našli poklad s řadou unikátních předmětů. Ať už pro
využití v zemědělství, nebo v boji. Objevili například třmeny, koňská udidla,
kosy, sekery nebo hroty šípů. Země vydala také sekerovité hřivny - tehdejší
platidla. V okolí vodních zdrojů archeologové vykopali několik žernovů -
mlýnských třecích kamenů. Pomocí nich tehdy lidé mleli mouku. Nechyběly ani
kousky velkomoravské keramiky, zdobené charakteristickou vlnicí. „Takové
množství nálezů z velkomoravského období nemá zatím v lokalitách obdobného
charakteru na území celé naší republiky obdoby,“ zhodnotil Jiří Kohoutek.
O čem nálezy svědčí? Výzkum podle odborníků potvrdil, že hradisko na
Klášťově lidé založili na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné,
tedy zhruba v rozmezí let 900 až 750 před začátkem letopočtu. V té době byla
hornatá oblast východní Moravy poprvé v dějinách intenzivněji osídlena.
Dokládají to i četná pohřebiště v okolí Vysokého Pole, například v
Sehradicích nebo Vlachovicích. V době Velkomoravské říše představoval Klášťov
podle odborníků významnou lokalitu v celém jižním Valašsku, které bylo zdrojem
železné rudy.
„Dosavadní nálezy ale naznačují daleko víc. Železné předměty měly ve své
době nesmírnou hodnotu. A našlo se jich tu opravdu velké množství. Z toho lze
usuzovat, že se v případě Klášťova v době velkomoravské mohlo jednat o
kultovní místo. Lidé sem zřejmě předměty přinášeli jako obětiny pro
slovanského boha ohně a bouře,“ řekl Kohoutek. Navíc se kolem hory objevila
řada slovanských mohylníků, které vytvářejí kolem Klášťova z jižní strany
půlkruh. Na nich jsou zřetelné pohanské obětní zvyky.
Teorii, že jde o kultovní místo starých pohanů, by nasvědčoval i fakt, že
byla hora odnepaměti opředena množstvím pověstí. „Lidé vždy věřili, že je to
místo, kam není radno v kteroukoliv denní i noční dobu chodit. Zjevovali se tu
čerti a černokněžníci. Černý býk nebo pes údajně střežili zakopané poklady v
zemi,“ přiblížil některé z nich archeolog. Kolem hradiska by měla v nejbližší
době vzniknout naučná stezka. „Doposud bylo Valašsko chápáno jen jako kus
malebné krajiny s trochou folklóru a tradičními roubenkami. Ve skutečnosti má
ale bohatou historii,“ řekl k tomu starosta nedalekého Újezdu Vladimír
Kráčalík.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Autor: VERONIKA KAPITÁNOVÁ
Klášťov - velkomoravské božiště?
