|
Vánoce – světlé svátkyTomáš Nový; Přidáno dne 16. 04. 2006 (3101 přečtení)Vánoce znamenají svým slovním významem: „vá-noce“ světlé, posvátné noci. Jejich název pochází z pohanských dob, kdy byly svěceny jako nejtajemnější a nejslavnější svátky. Dle víry předků staré slunce v tu dobu dokonávalo a nové se rodilo. Staré jihoslovanské říkadlo to potvrzuje: „Ptali se vlka, kdy je největší zima a on odpověděl: když se slunce rodí.“ To, že vánoce byly slaveny ke cti slunce, potvrzuje i další jejich slovanský název „kračun“ nebo „koročun“. Rozložíme-li toto slovo na k-račun, ko-ročun, obdržíme význam: k, ko = g, go = vtělení toho, čemu předchází a račum, ročun znamená „rog“ = slunce. Název „kračun“ tedy označuje vtělení, či zrození slunce. U Jihoslovanů se nazývalo zrozené slunce „Božič – Božiť“. Srbové o těchto svátcích zpívali: Božic, Božic báťa Což znamená, že nese kytku zlata, čili světlo, aby pozlatil, tj. osvětlil
oboje nebeská vrata, protože podle staroslovanské víry, jedněmi vraty slunce
vychází a druhými zapadá.
Proto se v hodovní světnici stlalo po zemi seno a dávalo se i pod ubrus na
stůl. Po stěnách se rozvěšovaly zelené jehličnaté ratolesti. Vánoční stromek byl
symbolem úrodného stromu světa. Byl ověšen dárečky a ozářen svícemi. Celá síň
byla slavnostně osvětlena. Sváteční tabule byla rozmanitá a bohatá. U Huculů i jinde bývalo zvykem strojit devatero jídel. Na stůl se dávala posvátná jídla, jakými byly u Poláků např. „kaše kucia“ – pšenice s máslem a medem, nebo u Srbů „varica“ – kaše ze všech druhů obilí a luštěnin, či „koljivo“ – uvařená svěcená pšenice. K vánocům bylo připraveno zvláštní pečivo – v Čechách vánočka, štědrovka, u Srbů „česnica“. V Dalmácii byl po celou dobu trvání svátků – tj. po osm dnů – otevřen dům,
aby kdokoliv mohl vstoupit. V domě byla připravena tabule s pokrmy pro každého
příchozího. Host byl přivítán dvěma hochy, jeden se nazýval „Gost“ a nabízel
jídlo, druhý „Bodniak“ a ten udržoval oheň v krbu. Nezapomínalo se ani na božstva, kterým byly přinášeny oběti. V Čechách se o Štědrém večeru házela do vzduchu hrst mouky, nebo se kladla sůl na okno jako oběť pro Meluzínu. Na Slovensku dávali „větrovou oběť“ – tj. misku mouky nebo krupice za okna. I zemi se přinášela jídla a zakopávala se. Hlavně to byly rybí kosti a zbytky jídel ze štědrovečerního stolu, které se balily do bílých ubrousků a zakopaly ke kmeni stromu. Také bývalo zvykem házet na stromy jablka se slovy: „Stromečku, vstávej, ovoce dávej, dnes je štědrý den!“ Za tyto oběti žádali lidé od božstev věštby. Štědrý večer, kdy minulost se prolínala s budoucností, byl pro tyto obřady příznivým časem. Ke studním a studánkám dávaly dívky půl ořechu, půl jablka a kousek vánočky. Přitom volaly: „Studánko! Tu ti nesu večeřičku, pověz ty mně pravdu, co se tě ptát budu!“ Pak naslouchaly, jaký se ozve zvuk a z toho usuzovaly na odpověď. Také se dívaly pod led, kde měly spatřit, co je čeká. V Rusku věštili lidé z mísy, naplněné vodou, okolo níž byly položeny šperky. I zvířata sloužila v tento čas jako prostředníci věšteb. Děvčata naslouchala před konírnou, jestli zařehtá kůň, což mělo být znamením, že v příštím roce budou vdavky. Také házely do kurníku rybí kosti, klepaly na dvířka a ozval-li se kohout, jistě je čekalo zasnoubení. Na ohništi se rozpouštělo olovo, potom se slévalo do vody, kde jeho tvar měl předpovědět budoucnost, z ořechových skořápek se dělaly malé lodičky, na nichž seděly dušičky v podobě svíček a vložily se na hladinu vody v míse. Každý přítomný měl svou lodičku. Komu svíčka nejdříve dohořela, měl předpovězen nejkratší život. Bývalo také zvykem naslouchat hlasu ohně, hořícího v kamnech. Ozvalo-li se
naříkání, někdo v domě zemře, ozvala-li se hudba, bude v domě svatba. Voda i oheň hrály při štědrovečerních obřadech významnou roli.
Související články:
Celý příspěvek |
Autor: Tomáš Nový |
Vynášení Moreny a přinesení líta (13.04.2009) Slunovratový rituál plodnosti - Modrá 2008 (03.08.2008) Perský svatební tanec (06.07.2007) Slunovratový rituál plodnosti (27.06.2007) Staroslovanská svatba (25.06.2007) Velikonoce – červené svátky (16.04.2006) Postřižiny (16.04.2006) Posvícení (16.04.2006) Kresi, kupadla, Vajano (16.04.2006) Letnice, zelené svátky, turice, rusadla (16.04.2006) Stavění májů (16.04.2006)
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.