

Pratur byl nejen prapředek domácího skotu, ale jistě měl pro svou mohutnost i mystický a lovecký význam. Jeho výrazný pokles byl sice od neolitu po dobu bronzovou, ovšem po celý středověk jsou jeho osteologické nálezy stále běžné.
Délka těla pratura byla 2,6-3,1 m a výška v kohoutku do 1,8 m. Pratur dosahoval hmotnosti až 800-1000 kg (samice byly zhruba o čtvrtinu menší než samci).
Pratur měl zároveň silnou tělesnou konstituci. Rohy pratura byly až 1 metr
dlouhé a zvláštně mohutně vyvinuté. Samice pratura byly zbarvené červenohnědě,
samci byli černí nebo hnědočerní a pravděpodobně měli úzký červený pruh na
hřbetě. Pratuři žili v Evropě, severní Africe a v Přední Asii.
K rozrůznění tělesných tvarů a rohů potomků pratura došlo v holocénu (tj.
mladších čtvrtohorách po ústupu severského ledovce). Podstata a příčiny tohoto
jevu však nejsou dosud uspokojivě objasněny. Jedna z hypotéz říká, že
předhistorický pratur se vyskytoval asi ve třech poddruzích, které se v důsledku
rozdílných životních podmínek lišily utvářením rohů a rozměry hlavy.
Mezi 10.-12. stol. zmizel byl pratur vyhuben v západní a střední Evropě a
poslední zbytky populací se soustřeďovaly v baltských a severopolských
pralesích. Nejdéle se pratuři udrželi v rezervaci Jaktorova poblíž Varšavy.
Poslední kráva zde zahynula v r.1627.
Zpětně byl vyšlechtěn pratur z domácího skotu (byl vypuštěn v polské Bělověžském pralese). Oproti původnímu druhu má tento "pratur" o něco slabší rohy jinak se svému vzoru poměrně věrně přiblížil.

Nálezy:
Kosterní pozůstatky byly nalezeny po celé Evropě, v severní Africe a na Předním
východě. Na našem území je nejvíce nálezů z pravěku, ale ani ve středověku.
Nejpozdější osteologické doklady pratura v ČR pocházejí z přemyslovských hradišť
z 10.-12. století.
Rohové výběžky dvou
jedinců pratura (Bos primigenius) z pražského Vyšehradu z konce 10. stol. až z
r. 1070. Možná poslední doklad pratura na území ČR. Foto H. Toušková
Odkazy:
Fotografie:
- (viz. směrování fotografií)
- Fotografie vyšlechtěného pratura převzaty z dánských stránek
BioPic.