Velkomoravské písemnictví velice úzce souvisí s šířením křesťanského náboženství. Znalost čtení a psaní tehdy bývala výsadou kněží. I samotný kníže býval negramotný.
Nejstarším prokazatelným dokladem velkomoravské vzdělanosti jsou stily – tyčinkovitá pisátka, na jednom konci zahrocená a na druhém s ploškou, kterými se psalo do voskových destiček. Výhodou takového psaní byla možnost opakovaného použití voskové destičky – když byla destička popsaná, plochou staranou stilu bylo možné vosk znovu urovnat. Toto mělo svou nezastupitelnou úlohu obzvláště při výuce, kdy se používala psací destička a ne drahý papyrus nebo pergamen. Stilem se psávalo už v antickém Římě.
Pisátka archeologové nalézají na akropolích těch
nejvýznamnějších hradišť poblíž církevních staveb. Nejčastěji bývají zhotovována
z železa, ale i z jiných kovů. Časté jsou i stily kostěné. Kovová pisátka bývají
často zdobena tordováním – ozdobným kroucením. Většina nalezených pisátek
nepřesahuje velikost 10 cm.
Psací destičky byly dřevěné, potaženy včelím voskem do kterého se psalo.
Z českého prostředí bohužel nálezy psacích destiček nemáme a to i z důvodu
nevhodného prostředí pro dochování dřevěných předmětů. Psací destičky byly
archeology objeveny mimo jiné i v sousedním Polsku.
Liturgické knihy bývaly psány na pergamen – jemnou vydělanou kůži. Ten
nejkvalitnější a také nejdražší se vyráběl z kůže mladých a nebo ještě
nenarozených telat a jehňat. Z doby Velké Moravy se nám dochoval jen jeden
liturgický text. Ostatní známe pouze z mladších opisů.
Psalo se železoduběnkovým inkoustem. Ten, pomocí různých příměsí, mohl být i
barevný. Například zlatý inkoust se vyráběl rozmícháním práškového zlata
s vaječným bílkem. Z mladších pramenů víme, že se inkoust dával do kalamáře
vyrobeného z rohu.
Na pergamen se psávalo brkem, povětšinou husím. Po vyvaření se brk seřízl do
hrotu tak, aby odpovídal požadavkům písaře.
Tím jediným textem jsou Kyjevské listy. Dochovaný opis misálu (mešní knihy) byl
pořízen v 9. století na Velké Moravě. Kniha je psaná ještě okrouhlou hlaholicí
ve staroslověnském jazyce. K bohoslužebnému textu je připojena i modlitba.
Na království naše, Pane,
Přihlédni svou milostí,
Nevydej našeho cizím
A nevydej nás
V plen národům pohanským.
Kyjevské listy jsou dnes uloženy v Knihovně AV Ukrajinské republiky.
Další velkomoravské písemné památky známe pouze z mladších přepisů.
Ke stažení:
Kyjevské listy v hlaholici a cyrilici (vše v PDF).
Fotografie:
Iluminace pochází z kodexu vyšehradského
Tabulky a stily - výroba autor
Psáno pro web
Velkomoravané.
Velkomoravské písemnictví
