|
Dažbog (obsáhleji)Přidáno dne 17. 01. 2006 (3535 přečtení); administratorSlovanský bůh slunce, jeden z nejvýznamnějších a nejuctívanějších slovanských bohů. Důležitým zdrojem k tomuto bohovi jsou rovněž poznámky v slovanském překladu kroniky Jana Malaly (viz Svarog). Jeho jménem je zde přeložen řecký bůh Slunce Hélios. Je nazván slunce-carem a je označen jako syn Svaroga. Aféra Dažboga s Afroditou a Aresem je přejetá z Homéra a nemá souvislost se slovanskou mytologií.
O
Dažbogovi také častěji hovoří ruské prameny. Podle Nestorovi Povesti
vremennych let byl roku 980 Dažbogův idol vztyčen společně s idolem
Peruna, Striboga, Chorse, Mokoše a Simargla knížetem Vladimírem v Kyjevě,
po Vladimírově pokřtění po osmi letech byl však společně s ostatními
zničen. V Slově o pluku Igorově z konce 12. století jsou pak ruští
Slované nazýváni "vnuky Dažbogovými". Samo Dažbogovo jméno má dva možné výklady. Jméno je jasně slovanského původu, je složeno z praslovanských kořenů *dadj a *bogъ. Dadj by potom bylo rozkazovacím způsobem slovesa dáti - dej a význam by byl "dávající bůh" nebo podle staršího významu "dárce bohatství", čemuž odpovídají i zprávy z Makedonie. Jiní však vykládají první část z kořene *dag, jehož význam je žár, světlo. Zajímavé je, že v polském prostředí se objevuje v polovině 14. století vlastní jméno Daczbog, jakýsi polský dvořan se jmenoval Dadzbóg ještě v 17. století. Podobně jsou v Čechách 12.-13. století známa osobní jména Perun a Bělbog. Z uvedených informací vyplývá, že Dažbog byl slovanským bohem slunce. Jeho kult byl rozšířen mezi východními a jižními Slovany a lze ho předpokládat i u Slovanů západních. Dažbog byl synem a přímým následovníkem Svaroga, boha nebes a světla. Jako slunce byl Dažbog nejpřednějším ze všech světelných bohů. Stopy po silném slunečním kultu nalezneme u všech větvích Slovanů, o zvláštní úctě prokazované slunci výmluvně hovoří i novodobý slovanský folklór. Časté je i vyobrazení slunečního boha a sluneční symboliky (kruh, svastika, paprsky) v slovanské lidové ornamentice. Sluneční kult byl také v minulosti předmětem dvou velkých svátků, zimního a letního slunovratu. Na starý svátek zimního slunovratu, jehož nejstarší slovanské označení bylo Kračun, navazují i křesťanské Vánoce. Podle etnografických materiálů z různých období je při tomto svátku oslavováno zrození Slunce, které je u jižních Slovanů nazýváno Božić (tedy mladý bůh), jenž osvobodilo svět z temnoty a chaosu, darovalo život a blahobyt. Při svátku letního slunovratu, připadající u Slovanů na den sv. Jána (svatojánská noc), slunce dosahuje na obloze svého zenitu a jeho síla vrcholí. Na celém slovanském areálu byla tato noc slavena rozděláváním ohňů na vyvýšených místech. U východní Slovanů je tento svátek spojen s obřadním koupáním a je nazýván Kupalo. Doložen je od 13. století. V Čechách jsou koupadla přímo doložena v 15. století. Dažbog bývá některými autory (Niederle, Váňa) ztotožňován s bohem Svarožicem. Svarožic je taktéž považován za syna Svarogova podle koncovky -ic v jeho jméně, která může označovat jméno syna po otci. V žádné památce však není Svarožic jako Svarogův syn přímo jmenován. Také bývá Svarožic vždy kladen do přímé souvislosti s ohněm a není nikdy s Dažbogem zaměňován. Proto považujeme ztotožnění Dažboga se Svarožicem za neopodstatněné. VÍTĚZSLAV Literatura: převzato z Rodné víry
Související články:
Zobrazen celý článek |
Počet názorů: 0 |
Přidat názor |
Socha Radegasta na Radhošti (26.04.2008) Jarovít (16.04.2006) Rujevit, Porevit a Porenut (16.04.2006) Ostatní bohové - Pizamar a Tiarnaglofi (16.04.2006) Semargl (16.04.2006) Radegast (16.04.2006) Prove (16.04.2006) Podaga (16.04.2006) Jarní božstva (16.04.2006) Rod a Rožanice (Sudice) (16.04.2006) Lada (16.04.2006) Stribog (16.04.2006) Meluzina (16.04.2006) Jarun (Jarovít) (17.01.2006) Živa (17.01.2006) Jarovít (17.01.2006) Svarog (podrobněji) (17.01.2006) Víra starých Slovanů II. (16.01.2006) Víra starých Slovanů I. (16.01.2006) Legendy o Dažbogovi (15.01.2006) Mokoš (15.01.2006) Triglav (15.01.2006) Chors (15.01.2006) Svantovít (15.01.2006) Veles (15.01.2006) Perun (15.01.2006) Svarožic (15.01.2006) Svarog (15.01.2006) |
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.