Kmeny polabských Slovanů

Slované se dostali do končin až k řekám Sále, Labe a v Holštýnsku až k dnešnímu Kielu asi v 6. století. Byli rozděleni na mnoho kmenů a dva velké kmenové svazy: lutický (veletský) a obodritský (bodrcký). Jejich popis je uveden níže, případně si můžete přečíst originální latinské znění popisu Adama Brémského.
Tento článek byl převzat ze stránek Vladislava Knolla. Na těchto stránkách naleznete řadu dalších informací o Slovanech, včetně polabského slovníku a mnoho dalšího.

Lutici čili Veleti

Lutici čili Veleti ( Leutici, Wiltzi, Weletabi, Wulzi, Vuilze), jak píše Einhard: Natio quaedam Sclavenorum est in Germania, sedens super litus Oceani, quae propria lingua Weletabi, francica autem Wiltzi vocatur. Žili od řeky Varnavy až k Odře a na jih až po Sprévu, jejich centrem byla Retra. Byli řízeni sněmem, který byl tvořen z představitelů čtyř základních kmenů kolem řeky Pěny. Volněji s mimi byli spojeni Ránové.

• Ránové (Rani, Runi, Rugiani, Rugi, Ruiani): Tento kmen, často počítaný mezi Pomořany obýval ostrov Rujánu (Rügen, Ruja, Rana, Rugia). Střediském tohoto ostrova byl Svantovítův chrám v Arkoně (Orekunda, Orekonda, Arkún, Arkon) na poloostrově Vítově (Wittow). Sídlem ránských knížat byla ale Korenica (Garz, Carentium, Charenz), kde byl chrám Ranovítův. Jinými městy byla například Gora (Bergen) nebo Rugigard.
• Dalším kmenem, považovaným za pomořanský byli Voliňané (Volinci, Velinci; Willini, Woltze, Vulini), kteří sídlili na ostrově Wolin, (Winetha, Winneta, Velin, Wollin, Julin), jejichž střediskem bylo stejnojmenné město, zničené roku 1177 Dány. Sídlili i na ostrově Usedom (Uznoim, Uznam, Uznum)
• Črezpěňané (Circipani - citra Panim, Zircipani, Zerezpani, Zcirizspani) jsou jednoduše ti, kdo žíjí za (přes řeku) řekou Pěnu (Peene; Panis, Peanus, Penis, Penus). Jinak se jejich území rozkládalomezi Pěnou, možem, Rekenicí (Recknitz; Raxa) až k Nebole. Mezi jejich města patřila Wolgast (Bolegost, Wolegast), Teterow, Tribuša (Tribsees;, Tribuse). Patřili ke čtyřem zakládajícím členem spolku.
• Chyžané (Kyšané; Kyzini, Kycini). Žili na Rekenici a Varnavě (vlastně Vraní řece, Warnow). Mezi jejich města patřil Vostrov (Güstrow) na Nebole. Další ze čtyř základních lutických kmenů.
• Dolenci (Tolonseni, Tolensane, Tolensani, Tholosantes, Tholenzi, Tolenci) sídlili na řece Dolenici (Tollense) až po řeku Ukru (Ücker) na východ a Dolenské jezero (Tollensesee) na jih. Jejich nejvýznamnějším městem byl Dymín (Dymin, Dimin, Dimine, Domyn; Demmin) a Stlup (Ttulp, Stolpe). Jeden ze čtyř základních lutických kmenů.
• Rataři (Riadri, Rederi, Riedere, Ridera, Redares, Redari, Rederarii, Rethari, Retheri, Riaduri, Redarii) byli základním kmenem lutickým a jejich střediskem byl Svarožicův chrám v Retře (Rethra, Rethre, Ratara, Rheda, Radogost, Radegast, Riedogost, tedy Radhošť). Kde se Retra nacházela není stále ještě známo, asi to bylo někde u horního toku Dolenice.
• Ukřané (Ucrani, Vuvcri, Vuari, Vuveri) žili podél řeky Ukry (Ücker, Ukera, Ucra, Ucre), na západ až k Havole (Havel) a na východ až k Odře. Jejich stžedisky byl Pazevalk (Pozdivolk,; Pozdevwolc, Postdewolc, Podizwolk, Posduwole, Posduwlc; Pasewalk) a Prenclav (Prenzlau)
• Rečané či Řečané (Riaciani, Riezani, Ritzani) žili asi u horní Havoly, na SV od Berlína, u měst Strausberg, Wiezen.
• Stodorané čili Havolané (Hevelli, Hehfeldi, Aefeldan, Heveldun, Hevellan) žili u řeky Havoly (Havel, Havala, Habala, Havela) a Dosse. Jejich střediskem byl Branibor (Brennaborg, Brennaburg, Branneburch, Brendanburg, Brandenburg). Jiným městem byla Postupim (Poztupimi, Potsdam)
• Břežané (Brižané; Brizi) žili asi v okolí města Havelberku, bývají spojováni s Neletici, dnes město Nitzow nedaleko ústí Havoly.
• Sprévané (Zpriavani) žili kolem Sprévy u Teltowa
• Moričané (Morizani, Moraciani, Moroszani, Moritzani, Mrocini, Moresceni, Morazani) žili u njezera Müritz, na západ až po Labe a na východ až po Havolu. Městem byl Malchow.

Obodrité

Obodrité čili Bodrci (Abotriti, Abodriti, Obodriti, Obotriti). V jejich čele stál kníže, někdy nazývaný králem, který rozhodoval se souhlasem sněmu. Kníže sídlil ve městě Lubica, Viligard nebo Zvěřín.

• Rarogové čili vlastní Obodrité (Obodriti vel Reregi) sídlili mezi Wismarským zálivem a Zvěřínským jezerem. Jejich původním hlavním městem byl Rarog (Rerik). Mezi jejich města patřil přístav Roztok (Rostock), Zvěřín (Zvěrin; Zvarina, Zverin, Sverin; Schwerin), Ilava a Viligord (Dorf Mecklenburg, Mikilinburg, Magnopolis)
• Vagrové (Wa(i)gri) byli nejzápadnějším obodritským a slovanským národem. Žili od Travné (Trave) snad až k řece Eider. Mezi jejich města patřila Lubica (Lübeck), Plon (Plun; Plön), Stargard (Oldenburg), ale i Lütjeburg
• Polabané (Polabi) žili mezi Travnou, Labem a na východ skoro až k řece Elde. Jejich střediskem bylo město Ratibor (Racisburg, Raceburg; Ratzeburg), jejich částí byli asi Smolinci, žijící u Labe kolem Dömitz
• Gliňané čili Liňané (Lini, Linoges, Lingones) sídlili mezi Eldou a Stepenicí (Stepenitz), jejich městem byl Lenčin (Lunzin, Lentsin; Lenzen)
• Varnové čili Vranové (Warnavi, Warnabi, Wornowe) žili podél řeky Vrané (Warnow). Jejich městem byl Vorel (Verle, Vurle)
• Drevané (Drevani) žili mezi Labem a Jecou (Jeetze) v kraji zvaném Wendland. Jejich jazyk zde bude popsán, neboť se zachoval až do 18. století.