|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 27 nalezených) | 0-15 | 15-27 |
Rozdělávání ohně III.: zachycení jiskry křesánímPřidáno dne 07. 10. 2011 (2009 přečtení); Petr Tryščuk
Rozdělat oheň křesáním bylo pro Slovany stejně jednoduché a zažité, jako je dnes použití sirek. Otázkou je, zda bylo v domácnosti nutné ohně opakovaně rozdělávat. Přes den se vařilo, přes noc topilo a oheň se tedy spíše oživoval z úhlíků. Dá se tedy předpokládat, že se v domácnostech křesalo spíše minimálně. Přečíst | Rozdělávání ohně II.: příprava hubky a práchna (troudu)Přidáno dne 22. 04. 2011 (5811 přečtení); Petr Tryščuk
Jedním z největších počátečních neúspěchů, které vedou začátečníky k ukončení experimentálního ohně křesáním, je nekvalitní hubka či práchno. Tedy to, do čeho zachytíte jiskru a z čeho následně rozfoukáte oheň. Pokud chcete mít k dispozici kvalitní a pravou hubku, můžete si ho vyrobit sami. Není to až tak těžké, když víte jak na to. Přečíst | Rozdělávání ohně I.: úvodní slovoPřidáno dne 15. 04. 2011 (1056 přečtení); Petr Tryščuk
Problematice rozdělávání ohně se věnuje celá řáda kvalitních článků v různých časopisech, knihách a především na internetu. Mě osobně toto téma vždy fascinovalo, ale dlouho jsem se nedokázal dostat ke kýženému výsledku. Až zpětně totiž vidím, jakých chyb jsem se nedokázal vyvarovat. Nyní, když koněčně dokáži rozdělat oheň ocílkou do minuty a lukem do tří, se cítím oprávněn podělit se také se svými postřehy a návody. Část článku hodlám převzít nebo případně doplnit tak, abychom se zaměřili především na Slovany a Velkou Moravu. Přečíst | Seznam anorganických pigmentůPřidáno dne 17. 09. 2009 (2979 přečtení); Petr TryščukTento článek je výcuc obsáhlejšího materiálu a shrnuje některé pigmenty dostupné ve středověku. tyto pigmenty mohly být známy a používany také u Slovanů. Přečíst | Pletení na dutincePřidáno dne 20. 05. 2009 (9802 přečtení); Petra Přemyslovská
Jedná se o velmi starou textilní techniku, která se objevuje na mnoha místech v mnoha obdobích, poprvé asi v 7. st. př. Kr. Není tedy důvod, proč by ji nemohli znát i obyvatelé Velké Moravy, přestože přímé doklady nemáme. Přečíst | Základné šicie stehy pre potreby SlovanovPřidáno dne 25. 12. 2008 (9585 přečtení); Janina Jankovičová
Tento článok slúži ako inšpirácia pre tých, ktorí si chcú ušiť slovanský ranostredoveký LH/OH odev. Z nášho územia nemáme z daného obdobia žiaden dochovaný nález textílie, ktorý by dokazoval použitie toho-ktorého stehu. Vychádzame preto zo starších i súdobých textilných nálezov z iných území. Vzhľadom na fakt, že základné typy šicích stehov sa nemenili v podstate od praveku až dodnes a boli a sú prakticky na celom svete rovnaké, môžeme si v tomto prípade pomôcť analógiou.
Přečíst | Kožešnické stehyPřidáno dne 24. 12. 2008 (3815 přečtení); Lenka Kapustková
Kožešina byla pravděpodobně prvním oděvem, který začal člověk v pravěku používat. Zpočátku se k jejímu spojování užíva zvířecí šlacha nebo kožený řemínek, později nit. Z mnohých zmínek z raného středověku můžeme usuzovat, že kožešiny měly slovanské národy ve velké oblibě. Ibrahim Ibn Jákub, který v 10. stol. na svých cestách po Evropě navštívil i Prahu, se zmiňuje o pražské tržnici jako o největším trhu s kožešinami ve střední Evropě.
Přečíst | Základné vyšívacie stehy pre potreby SlovanovPřidáno dne 23. 12. 2008 (7651 přečtení); Janina Jankovičová
V tomto článku sa budeme venovať niekoľkým najbežnejším vyšívacím stehom,
ktoré možno použiť pri zdobení living history odevov. Článok je pokračovaním
článku o šicích stehoch
a spoliehame sa na to, že čitateľ je s jeho obsahom a teda aj termínmi
oboznámený. Nezaoberáme sa tu jednotlivými druhmi výšiviek a tiež nepopisujeme, kedy sa ktorý steh používal. Vychádzame z toho, že čitateľ si samostatne naštuduje, ktoré stehy a aké motívy sú pre jeho potreby vhodné.
Přečíst | Staré jámové činění kůží tříslemPřidáno dne 15. 12. 2008 (4256 přečtení); Lenka KapustkováČinění kůží tříslem je znalost velmi stará, používaná u většiny starověkých národů. Nejstarší nálezy takovýchto kůží jsou až 5000 let staré a pocházejí z egyptských hrobů. Tento způsob činění dále zdokonalovali především Římané, kteří se nejspíš rovněž přičinili o rozšíření této znalosti po Evropě. Přestože je pro slovanské národy typické činění především kvašením a pravděpodobně i tukem, dovednost tříselného činění si osvojili nejpozději po příchodu na naše území, což dokládají nálezy činících jam z období Velké Moravy. Přečíst | Tkanie na hrebeniPřidáno dne 10. 10. 2008 (6564 přečtení); Janina Jankovičová
Tkanie na hrebeni je veľmi stará textilná technika. Jej výsledným produktom je tkanica, tkaná páska, v minulosti používaná pre svoju dekoratívnosť ako ozdoba lemov tuník, opasok, remeň na tašku a pod. a pre svoju pevnosť ako rôzne popruhy, prípadne i časti konského postroja. Je veľmi pravdepodobné, že i starí Slovania túto techniku poznali a používali na zhotovovanie popruhov i dekoratívnych pások. Výroba tkaníc nie je časovo ani fyzicky náročná, preto využitie tkaníc predpokladáme takmer u všetkých sociálnych vrstiev. Přečíst | Činění kožešin kvašenímPřidáno dne 05. 08. 2008 (3587 přečtení); Lenka Kapustková
Činění starých Slovanů není dosud zcela objasněno, ale vzhledem k tradici
používání kůží a kožešin na území osídlených Slovany, se dá předpokládat,
že činění usní i kožešin bylo na poměrně vysoké úrovni. Archeologickými vykopávkami je doloženo pouze činění usní tříslem. Tříselné činění dává velmi kvalitní usně, pro kožešinu ale vhodné není. Řemen po něm zůstává tvrdý, proto se asi pro činění kožešin používalo jen výjimečně tam, kde tvrdost nebyla na překážku, nebo se i vyžadovala (například jako podložka na spaní). Přečíst | Barvení III.a. - Barvení pomocí lišejníků: fialováPřidáno dne 25. 02. 2008 (6378 přečtení); Petr Tryščuk
Lišejníky patřily vždy mezi tradiční barvířské rostliny. Nejen pro svou všudypřítomnost, ale také díky tomu, že mnohé z nich poskytovaly trvanlivá barviva jasných barev. Přečíst | Barvení III.b. - barvení na hnědoPřidáno dne 24. 02. 2008 (1345 přečtení); Petr TryščukHnědá barva patří mezi ty naprosto nejdostupnější přírodní barvy. Pro Slovany navíc platí, že fragmenty látek z velkomoravských hrobů jsou zpravidla hnědé. I když je hodně spekulativní tvrdit, zda byly hnědé ještě před vložením do země,. Přečíst | Barvení III.c. - barvířské rostliny: zelenáPřidáno dne 23. 02. 2008 (4344 přečtení); Petr Tryščuk
Zelená barva byla zřejmě také oblíbenou barvou Slovanů. O tom, zda je to pravda, lze však i částečně pochybovat, neboť výroba zelené barvy se neobejde bez mořidla, které nebylo v přírodní podobě až tak dostupné. Existuje však snadná výroba mořidla z mědi (která však byla drahá) a zřejmě i existoval ifungující trh se skalicí modrou. O masovějším využití zelené se tedy dá pochybovat. Navíc zelená barva (jako všudypřítomná barva rostlin) se nemusela zdát Slovanům až tak atraktivní. Přečíst | Barvení III.d. - tradiční barvířské rostliny: žlutáPřidáno dne 22. 02. 2008 (7748 přečtení); Petr TryščukŽlutá barva měla být podle některých zdrojů oblíbenou
barvou Slovanů. A nejen jich - mělo by se jednat o oblíbenou barvu ranného
středověku. Vzhledem k tomu, že žlutá barva není ani snadno dostupná a zároveň
není i nedostupná (tedy drahá), lze tomuto tvrzení přisoudit poměrně velkou
váhu. Přečíst | | 0-15 | 15-27 |
|
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.