 |
Nabídka témat |
 |
 |
Tipy na výlet |
 |
 |
Fotoreportáže z akcí |
 |
 |
Komiks |
 |
Inspirováno misiemi u Slovanů.
|
 |
Informace a kontakty |
 |
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 29 nalezených)
Přidáno dne 07. 10. 2011 (2048 přečtení); Petr Tryščuk
Rozdělat oheň křesáním bylo pro Slovany stejně jednoduché a zažité, jako je dnes použití sirek. Otázkou je, zda bylo v domácnosti nutné ohně opakovaně rozdělávat. Přes den se vařilo, přes noc topilo a oheň se tedy spíše oživoval z úhlíků. Dá se tedy předpokládat, že se v domácnostech křesalo spíše minimálně.
Přečíst |

Přidáno dne 22. 04. 2011 (5853 přečtení); Petr Tryščuk
Jedním z největších počátečních neúspěchů, které vedou začátečníky k ukončení experimentálního ohně křesáním, je nekvalitní hubka či práchno. Tedy to, do čeho zachytíte jiskru a z čeho následně rozfoukáte oheň.
Pokud chcete mít k dispozici kvalitní a pravou hubku, můžete si ho vyrobit sami. Není to až tak těžké, když víte jak na to.
Přečíst |

Přidáno dne 15. 04. 2011 (1099 přečtení); Petr Tryščuk
Problematice rozdělávání ohně se věnuje celá řáda kvalitních článků v různých časopisech, knihách a především na internetu.
Mě osobně toto téma vždy fascinovalo, ale dlouho jsem se nedokázal dostat ke kýženému výsledku. Až zpětně totiž vidím, jakých chyb jsem se nedokázal vyvarovat.
Nyní, když koněčně dokáži rozdělat oheň ocílkou do minuty a lukem do tří, se cítím oprávněn podělit se také se svými postřehy a návody. Část článku hodlám převzít nebo případně doplnit tak, abychom se zaměřili především na Slovany a Velkou Moravu.
Přečíst |

Přidáno dne 17. 09. 2009 (3012 přečtení); Petr Tryščuk
Tento článek je výcuc obsáhlejšího materiálu a shrnuje některé pigmenty dostupné ve středověku. tyto pigmenty mohly být známy a používany také u Slovanů.
Přečíst |

Přidáno dne 17. 07. 2009 (4291 přečtení); Jiří Václavínek
Barvení indigem je poměrně složitý a náročný proces. V minulosti se k barvení používala např. zkvašená lidská moč a právě proto byli barvíří vykázáni z měst (v Praze např. na barvířský ostrov).
Postup, který zde uvádíme je moderní, neskonale rychlejší a hlavně tolik nepáchne. Jeho další výhodou je, že oproti postupům uváděným i v knihách je tento postup plně funkční a odzkoušený!
Přečíst |

Přidáno dne 10. 06. 2009 (5579 přečtení); Petr Tryščuk
Za bratry Rusíny aneb výroba domácího konopného plátna.
Při návštěvě dosud okupovaných rusínských územích jsem spolu s dalšími kolegy a místními odbojáři pátrali i po starých řemeslech a technologických postupech, které by mohly být shodné s obdobím za Velké Moravy. Kontrašpionáží se nám nakonec povedlo získat komplexní materiál o zpracování konopí, ktré se zde ručně zpracováalo ještě zcela běžně před pouhými sto lety...
Přečíst |

Přidáno dne 20. 05. 2009 (9866 přečtení); Petra Přemyslovská
Jedná se o velmi starou textilní techniku, která se objevuje na mnoha místech v mnoha obdobích, poprvé asi v 7. st. př. Kr. Není tedy důvod, proč by ji nemohli znát i obyvatelé Velké Moravy, přestože přímé doklady nemáme.
Přečíst |

Přidáno dne 25. 12. 2008 (9645 přečtení); Janina Jankovičová

Tento článok slúži ako inšpirácia pre tých, ktorí si chcú ušiť slovanský ranostredoveký LH/OH odev. Z nášho územia nemáme z daného obdobia žiaden dochovaný nález textílie, ktorý by dokazoval použitie toho-ktorého stehu. Vychádzame preto zo starších i súdobých textilných nálezov z iných území. Vzhľadom na fakt, že základné typy šicích stehov sa nemenili v podstate od praveku až dodnes a boli a sú prakticky na celom svete rovnaké, môžeme si v tomto prípade pomôcť analógiou.
Přečíst |

Přidáno dne 24. 12. 2008 (3879 přečtení); Lenka Kapustková

Kožešina byla pravděpodobně prvním oděvem, který začal člověk v pravěku používat. Zpočátku se k jejímu spojování užíva zvířecí šlacha nebo kožený řemínek, později nit. Z mnohých zmínek z raného středověku můžeme usuzovat, že kožešiny měly slovanské národy ve velké oblibě. Ibrahim Ibn Jákub, který v 10. stol. na svých cestách po Evropě navštívil i Prahu, se zmiňuje o pražské tržnici jako o největším trhu s kožešinami ve střední Evropě.
Přečíst |

Přidáno dne 23. 12. 2008 (7713 přečtení); Janina Jankovičová

V tomto článku sa budeme venovať niekoľkým najbežnejším vyšívacím stehom,
ktoré možno použiť pri zdobení living history odevov. Článok je pokračovaním
článku o šicích stehoch
a spoliehame sa na to, že čitateľ je s jeho obsahom a teda aj termínmi
oboznámený. Nezaoberáme sa tu jednotlivými druhmi výšiviek a tiež nepopisujeme, kedy sa ktorý steh používal. Vychádzame z toho, že čitateľ si samostatne naštuduje, ktoré stehy a aké motívy sú pre jeho potreby vhodné.
Přečíst |

Přidáno dne 15. 12. 2008 (4287 přečtení); Lenka Kapustková
Činění kůží tříslem je znalost velmi stará, používaná u většiny starověkých národů. Nejstarší nálezy takovýchto kůží jsou až 5000 let staré a pocházejí z egyptských hrobů. Tento způsob činění dále zdokonalovali především Římané, kteří se nejspíš rovněž přičinili o rozšíření této znalosti po Evropě. Přestože je pro slovanské národy typické činění především kvašením a pravděpodobně i tukem, dovednost tříselného činění si osvojili nejpozději po příchodu na naše území, což dokládají nálezy činících jam z období Velké Moravy.
Přečíst |

Přidáno dne 10. 10. 2008 (6624 přečtení); Janina Jankovičová

Tkanie na hrebeni je veľmi stará textilná technika. Jej výsledným produktom je tkanica, tkaná páska, v minulosti používaná pre svoju dekoratívnosť ako ozdoba lemov tuník, opasok, remeň na tašku a pod. a pre svoju pevnosť ako rôzne popruhy, prípadne i časti konského postroja. Je veľmi pravdepodobné, že i starí Slovania túto techniku poznali a používali na zhotovovanie popruhov i dekoratívnych pások. Výroba tkaníc nie je časovo ani fyzicky náročná, preto využitie tkaníc predpokladáme takmer u všetkých sociálnych vrstiev.
Přečíst |

Přidáno dne 05. 08. 2008 (3618 přečtení); Lenka Kapustková

Činění starých Slovanů není dosud zcela objasněno, ale vzhledem k tradici
používání kůží a kožešin na území osídlených Slovany, se dá předpokládat,
že činění usní i kožešin bylo na poměrně vysoké úrovni.
Archeologickými
vykopávkami je doloženo pouze činění usní tříslem. Tříselné činění dává velmi
kvalitní usně, pro kožešinu ale vhodné není. Řemen po něm zůstává tvrdý,
proto se asi pro činění kožešin používalo jen výjimečně tam, kde tvrdost
nebyla na překážku, nebo se i vyžadovala (například jako podložka na spaní).
Přečíst |

Přidáno dne 25. 02. 2008 (6443 přečtení); Petr Tryščuk

Lišejníky patřily vždy mezi tradiční barvířské rostliny. Nejen pro svou všudypřítomnost, ale také díky tomu, že mnohé z nich poskytovaly trvanlivá barviva jasných barev.
Přečíst |

Přidáno dne 24. 02. 2008 (1407 přečtení); Petr Tryščuk
Hnědá barva patří mezi ty naprosto nejdostupnější přírodní barvy.
Pro Slovany navíc platí, že fragmenty látek z velkomoravských hrobů jsou zpravidla hnědé. I když je hodně spekulativní tvrdit, zda byly hnědé ještě před vložením do země,.
Přečíst |

|
 |
HISTORICKÉ TRŽIŠTĚ |
 |
 |
Pozvánka: Beltine 2013 |
 |
 |
Sháníme |
 |
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.
Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.
NOVÉ MALBY
Vesna
Více obrázků od stejného autora.
F. Skřivánek: Lov Gryfa
Více obrázků od stejného autora.
|
|
 |
Partneři |
 |
 |
Odkazy |
 |
 |
Jazyčníci |
 |
|