|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 31 nalezených) Nová trojdílná publikace Slováckého muzea v Uherském HradištiPřidáno dne 09. 04. 2013 (645 přečtení); administratorV souvislosti s výročím 1150 let příchodu byzantských věrozvěstů připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti za finanční podpory Zlínského kraje novou třídílnou publikaci. Přečíst | I Slované mají svou bájnou AtlantiduVydáno dne 24. 10. 2011 (315 přečtení)
Vineta – jméno, které většině dnes nic neřekne. Významné západoslovanské obchodní centrum na Baltu smetla velká bouře stejně jako bájnou Atlantidu. Podle pověstí, které zaznamenali středověcí kronikáři, se tak stalo kvůli morálnímu úpadku obyvatel. V bohatém a bezbožném městě se lidé klaněli starým slovanským modlám. Historici a archeologové se dodnes přou, kde Vineta mohla ležet. Teorií i důkazů mají hned několik. Celý příspěvek naleznete na Českém rozhlase. Fotografie i úvodní text byly převzaty z ČRo. Autor: Český rozhlas | Jak se v devátém století jmenovaly země Slovensko a země Morava?Přidáno dne 08. 10. 2011 (3118 přečtení); PhDr. Jan GalatíkNový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo
Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě
upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn
prostřednictvím internetu s využitím znalců spisovné
arabštiny.
Strany 166 až 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na www.wogastisburc.com Přečíst | Svatobořické opicePřidáno dne 14. 07. 2011 (1297 přečtení); PhDr. Jan GalatíkVe Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám. Přečíst | Klášťov – hora tajemnáPřidáno dne 15. 06. 2011 (1359 přečtení); Jindřich ŽaludekNejvyšší hora Vizovických vrchů (753 m n. m.) v poloze s pomístním názvem „Zámčisko“, opředená pověstmi, s doklady prastarého osídlení v podobě rozsáhlého výšinného hradiště. Přečíst | Rotunda svatého Michala ve Starém MěstěPřidáno dne 08. 06. 2011 (1412 přečtení); Jindřich ŽaludekRotunda svatého Michala se nacházela na území dnešního Starého Města v okrese Uherské Hradiště.
Část základů okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století byla objevena Vilémem Hrubým při archeologickém průzkumu vnitřní části pozdně románského římskokatolického farního kostela svatého Michaela archanděla v roce 1962 v hloubce pouhých 23 cm pod tehdejší úrovní dlažby. (Samotný sálový kostel pochází z 1. poloviny 13. století a nachází se uprostřed městského hřbitova.) Přečíst | Veligrad nebyl ve Starém Městě ani MikulčicíchPřidáno dne 13. 03. 2011 (1693 přečtení); PhDr. Jan GalatíkNejstarší písemné památky patří k nejdůležitějším pramenům o historii každého národa. My máme cenný dokument. Popis sídelního města Velké Moravy a návod cesty kupeckým karavanám trhům tohoto města. Přečíst | VeligradPřidáno dne 10. 01. 2011 (2675 přečtení); Jindřich ŽaludekMálokterá lokalita vyvolala tolik diskuzí, sporů a protichůdných názorů o svém historickém významu, jako Staré Město s okolím, místní tradicí spojované odnepaměti se sídlem velkomoravských vládců a církevní metropolí Metodějova arcibiskupství. Mnoho badatelů se snažilo najít pod letitými nánosy skutečný stav problematiky, léty mnohdy přikrášlený. Diskuze a polemiky trvaly řadu desetiletí bez kloudného výsledku, neboť dříve nebylo možno opírat se o archeologii, a přetrvávaly prakticky až donedávna. Přečíst | Vévodové Velké Moravy nosili kožešinové pláště?Přidáno dne 07. 04. 2010 (2142 přečtení); PhDr. Jan Galatík
Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací listinou Staroboleslavské kapituly. Přečíst | Radarová sonda u NáklaPřidáno dne 05. 01. 2010 (3962 přečtení); PhDr. Jan Galatík
Originální název článku: Radarové sondy naznačily, že staří Moravané uměli vyvolat erupce uhlovodíků? Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou možnost Weligradu. Propast Nákla na vyvýšenině u Hodonína. Vznikla vzedmutím jílových vrstev tlakem metanu blízkého ložiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protržením vznikly přístupové rokle. To je v souladu s názvem cíle perských cestopisů: "Hora ze které vytéká voda.". Přečíst | Slovanská keramika pod rentgenemPřidáno dne 17. 08. 2009 (3255 přečtení); Vladimír Kunz
Specialisté na raný středověk z Archeologického ústavu naší Akademie věd už mnoho let na levém břehu Vltavy nedaleko Roztok u Prahy zkoumají jedinečný nález: dosud největší obytný areál nejstarších Slovanů u nás. O životě našich předků vypovídá především množství nalezené keramiky. Z čeho a jak ji staří Slované vyráběli? Odpovědi na tyto otázky hledali pomocí moderních analytických metod naši chemici z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Přečíst | Slovanská značka stará přes 1200 letPřidáno dne 14. 08. 2009 (4245 přečtení); oznámení Archeologického ústavu AV ČR
Rytí do kůry živých stromů, k velké potěše lesníků a zahradníků, přestává být populární. Díla vzniklá pomocí spreje jsou, k malé radosti majitelů domů a dopravních podniků, lépe vidět a dají méně práce. Na otázku, kdy vlastně rytí značek do stromů začalo, či spíše, kdy už zaručeně existovalo, máme odnedávna překvapivou odpověď. Tou je nález asi 10 cm velké hvězdice, vyryté do kmene dubu, který stával poblíž toku středního Labe mezi lety 600-800 našeho letopočtu. Přečíst | Ženský šperk staršího velkomoravského horizontuPřidáno dne 20. 05. 2009 (1278 přečtení); Šimon UngermanPráce se snaží přispět k odstranění diskrepance mezi datováním mužských a ženských hrobů na velkomoravských pohřebištích, její příčinou je mj. pozdní datování veligradského šperku. Zabývá se několika stratigraficky nízko uloženými hroby ze Starého Města Na valách, které obsahují vyspělý veligradský šperk.
Přečíst | „Železná říše Moravanů“ předcházela Sámovu říši?Přidáno dne 12. 05. 2008 (2801 přečtení); PhDr. Jan GalatíkNaše nejstarší historie je zahalena hustou mlhou. Nevíme zhola nic o pátém století, kdy se u nás objevují první slovanské kmeny. Téměř nic neznáme o našich předcích šestého století, kteří děsili Byzantince silnými vojenskými expedicemi a postupně obsadily větší část Balkánu. Také období ranně středověkých států sedmého století je zahaleno mlhou. Jen světélko písemné památky o Sámově říši probleskuje temnotou. Přečíst | |
|
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.