Místo konání: Modrá u Uherského Hradiště
Termín konání: 10. a 11. srpna. 2013
Vstupné: ?

Popis akce: historická bitva a historický tábor s ukázkami života
зеленый кофе

V souvislosti s výročím 1150 let příchodu byzantských věrozvěstů připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti za finanční podpory Zlínského kraje novou třídílnou publikaci.

Vineta – jméno, které většině dnes nic neřekne. Významné západoslovanské obchodní centrum na Baltu smetla velká bouře stejně jako bájnou Atlantidu. Podle pověstí, které zaznamenali středověcí kronikáři, se tak stalo kvůli morálnímu úpadku obyvatel. V bohatém a bezbožném městě se lidé klaněli starým slovanským modlám. Historici a archeologové se dodnes přou, kde Vineta mohla ležet. Teorií i důkazů mají hned několik.

Celý příspěvek naleznete na Českém rozhlase.

Fotografie i úvodní text byly převzaty z ČRo.

Nový překlad části signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydání z roku 1892 dostupné na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na které mne laskavě upozornil pan D. Hrbek, kterému děkuji. Překlad byl prováděn prostřednictvím internetu s využitím znalců spisovné arabštiny.
Strany 166 až 168, původní foliant 164 a 165 originální perské texty viz na www.wogastisburc.com

Již potřetí jsme se vydali na podzimní lov, tentokrát na lov trofejové zvěře - vlka. Po roce 2010, kdy máme k dispozici pouze videozáznamy, se letos opět můžete pokochat fotoreportáží.
Tímto zároveň děkuji všem účastníkům a pomocníkům, kteří se podíleli jak na akci, tak na organizaci Lovu.

Ve Svatobořicích u Kyjova se nachází dvě kamenné, několikatunové sochy, nazývané Svatobořické opice. Třetí je v parku Milotického zámku. Jsou opředeny legendami a je s nimi spojován i název Svatobořic. Byly prý to pohanské modly a sv. Metoděj přikázal Svatoplukovi: „Svaťo, (z) boř ty modly!“. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1780. V publikacích je toto datum zaměňováno s jejich stářím. Jejich původ není znám.

Nejvyšší hora Vizovických vrchů (753 m n. m.) v poloze s pomístním názvem „Zámčisko“, opředená pověstmi, s doklady prastarého osídlení v podobě rozsáhlého výšinného hradiště.

Rotunda svatého Michala se nacházela na území dnešního Starého Města v okrese Uherské Hradiště.
Část základů okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století byla objevena Vilémem Hrubým při archeologickém průzkumu vnitřní části pozdně románského římskokatolického farního kostela svatého Michaela archanděla v roce 1962 v hloubce pouhých 23 cm pod tehdejší úrovní dlažby. (Samotný sálový kostel pochází z 1. poloviny 13. století a nachází se uprostřed městského hřbitova.)

Nejstarší písemné památky patří k nejdůležitějším pramenům o historii každého národa. My máme cenný dokument. Popis sídelního města Velké Moravy a návod cesty kupeckým karavanám trhům tohoto města.

Málokterá lokalita vyvolala tolik diskuzí, sporů a protichůdných názorů o svém historickém významu, jako Staré Město s okolím, místní tradicí spojované odnepaměti se sídlem velkomoravských vládců a církevní metropolí Metodějova arcibiskupství. Mnoho badatelů se snažilo najít pod letitými nánosy skutečný stav problematiky, léty mnohdy přikrášlený. Diskuze a polemiky trvaly řadu desetiletí bez kloudného výsledku, neboť dříve nebylo možno opírat se o archeologii, a přetrvávaly prakticky až donedávna.

Když prof. Vilém Hrubý nalezl ve Starém městě plaketu t. zv. sokolníka, jeho zvláštní pruhovaný plášť vyvolal polemiku o oděvní módě velkomoravské šlechty. Někteří archeologové soudí, že používali oděv podobný teplým vaťákům, „prošívákům“. Možnost, že ve skutečnosti to byl velmi representační oděv, který však nebylo snadné zobrazit, naznačila konfrontace výsledků archeologického průzkumu Staroboleslavského hradu se zakládací listinou Staroboleslavské kapituly.

Oslovujeme tímto všechny, kdo v sobě i v dnešní zrychlené době stále ještě chovají živou potřebu a touhu účinně pomoci současné společnosti k obnovení tradičních hodnot a spolu s tím i k uspořádání mezilidských vztahů jako základního pilíře pro možnost zdravého rozvoje lidské společnosti i každého jednotlivce v ní žijícího.

Letní slunovrat je jeden z nejdůležitějších svátků, které se u starých Slovanů odehrávaly. Proto na něj dáváme velký důraz i my a příprava Slunovratu má nejvyšší prioritu.
Velesův lid tedy připravil obřad letního Slunovratu a oživil ho starodávnou tradicí, říkadly, rituály a hudbou. Všichni se shodli, že tento obřad byl naprosto jedinečný a nejlepší za 7 let, po kterou letní Slunovraty připravujeme.