Jarovít

Přidáno dne 16. 04. 2006 (3849 přečtení); Tomáš Nový

V pomořanském Wolgastu a v polabském Havelbergu požíval úcty bůh Jarovit (Gerovit, Herovith). S největší pravděpodobností šlo o válečné božstvo srovnávané podobně jako Rujevit s Martem. Jeho primární válečnou funkci dokládal jediný uváděný atribut – ohromný zlatý štít (spíše dřevěný a pobitý zlatými plechy), který byl podle obyčeje nesen v čele vojska na znamení vítězství.

Přečíst |

Rujevit, Porevit a Porenut

Přidáno dne 16. 04. 2006 (3304 přečtení); Tomáš Nový

V jižní části ostrova Rujana, ve významném městě Korenica, stály tři svatyně zasvěcené bohům Rujevitovi, Porevitovi a Porenutiovi, jejichž existenci dokládá jak Saxo Grammaticus, tak později i Knýtlinga saga, tj. sága o rodu Knutovců, sepsaná na základě tradované ústní podoby roku 1265 anonymním islandským autorem.

Přečíst |

Ostatní bohové - Pizamar a Tiarnaglofi

Přidáno dne 16. 04. 2006 (3433 přečtení); Tomáš Nový

K dalším dvěma tajemným bohům Knýtlinga sagy patří Pizamar a Tiarnaglofi. O kultu Pizamara, jehož vliv zasahoval oblast Jasmundského poloostrova v severovýchodní části Rujany a byl zničen biskupem Absalonem při tažení roku 1168, nemáme žádné konkrétní údaje.

Přečíst |

Semargl

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2835 přečtení); Tomáš Nový

Toto božstvo v rámci východoslovanského panteonu znamená velkou záhadu a kolem jeho původu i funkce se vyskytuje velmi mnoho otazníků a nejasností. Jedním z hlavních problémů je otázka, zda šlo o jednoho, či dva bohy.

Přečíst |

Radegast

Přidáno dne 16. 04. 2006 (4432 přečtení); Tomáš Nový

Uctívání Radegasta bylo na Moravě velmi rozšířeno. Přesto, že usilovala křesťanská moc během staletí o zastavení radhošťských slavností, nikdy se tyto nepodařilo zcela vymítit. Bodří Valaši dodnes vypravují o božcích na rožnovských pasekách, kteří prý všechno vědí a vyznají se v léčitelském umění. Tito „božci“ své jméno zdědili po Radhošťových kněžích, kteří se právě „božci“ nazývali.

Přečíst |

Prove

Přidáno dne 16. 04. 2006 (3391 přečtení); Tomáš Nový

Obávaný bůh soudu a spravedlnosti. Zjevoval se jako hubený stařec v roztrhaném hábitu a s řetězem na krku. Přísahat na jeho jméno bylo považováno za nebezpečné. Ze stromů mu byl zasvěcen dub, podobně jako několika dalším mocným slovanským bohům.

Přečíst |

Podaga

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2666 přečtení); Tomáš Nový

Podaga je také jedním z nejvýznamnějších staroslovanských božstev. Podle Helmoldovy „Slovanské kroniky“ byla u Vagrů (nejzápadnější větev Bodrců) na prvním místě ctěna božstva Podagy a Proveho.

Přečíst |

Jarní božstva

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2752 přečtení); Tomáš Nový

Bohové jara, vládnoucí nad nejkrásnějším obdobím roku, byli nejoblíbenější a nejoslavovanější. Byli to hrdinové, kteří přijížděli na koni a přemohli zlou moc – zimu. Doba jejich panování trvala od jara do léta, do nejvyššího vrcholu Slunce, tedy do svátku Lady, letního slunovratu.

Přečíst |

Rod a Rožanice (Sudice)

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2682 přečtení); Tomáš Nový

Démon či božstvo lidského osudu, známé u východních a jižních Slovanů jako Rod je některými badateli považován také za stvořitele – tvůrce universa. Podle této verze získal Svarog kontrolu nad stvořením světa až později a pravděpodobně s Rodovým svolením.

Přečíst |

Lada

Přidáno dne 16. 04. 2006 (3631 přečtení); Tomáš Nový

Slovanská bohyně lásky, krásy, harmonie, souladu, radosti a mladosti, paní květů, jejíž obdobou je římská Venuše, řecká Afrodita nebo germánská Freya. Zasvěcen jí byl květen, ze stromů lípa. Ladě byla přisuzována dvě holoubátka, zapřažená do jejího vozu.

Přečíst |

Stribog

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2745 přečtení); Tomáš Nový

Jako božstvo větrů vystupuje ve slovanské mytologii Stribog. Větrné božstvo může být dobrým, ale také škodlivým. Je v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Vyznačuje se vševědoucností, protože provane na svých cestách celý svět. Bylo často žádáno o věštby, zejména o jarním vání. Má velikou moc, sílu a bohatství, i vliv na zemskou úrodu.

Přečíst |

Meluzina

Přidáno dne 16. 04. 2006 (2780 přečtení); Tomáš Nový

Meluzina byla ženou větru (Striboga). Slované si ji představovali jako bílou paní s rozpuštěnými vlasy. Říkalo se, že když její muž skučí, Meluzina pláče a proto se jí sype mouka nebo sůl za okna nebo k plotu, aby se utišila. O Štědrém večeru se v Čechách házela do vzduchu hrst mouky, jako dar pro Meluzinu.

Přečíst |

Jarun (Jarovít)

Přidáno dne 17. 01. 2006 (4973 přečtení); Petr Tryščuk

Jarovít - slovanský bůh jarního slunce a plodnosti. Bůh polabských a pobaltských Slovanů, ctěný hlavně v Pomořanech. Svatyni měl ve Štětíně, Wollgastu a Havelbergu. V jeho chrámě v Havelbergu visel ohromný zlatý štít, nošený v boji před vojskem. Tento zlatý štít je výrazným slunečním symbolem.

Přečíst | Počet názorů: 1 | Přidat názor |

Živa

Přidáno dne 17. 01. 2006 (3374 přečtení); administrator

O bohyni jménem Živa, nebo též zkomoleně Siva, se zmiňuje ve 12. století německý mnich Helmold ve své knize "Kněze Helmolda slovanská kronika". Setkal se s jejím uctíváním u Polabanů, posledních Slovanů, kteří si ještě v té době zachovali víru svých dědů. Poslední jejich bašta, Arkona na Rujáně, padla 15. června 1168 po téměř měsíčním obléháním dánským králem Valdemarem.

Přečíst | Počet názorů: 1 | Přidat názor |

Jarovít

Přidáno dne 17. 01. 2006 (2263 přečtení); administrator

Jarovít je bohem síly plodivé i ničící, mocným válečným božstvem, stejně jako dárcem síly plodivé. Ústy svých knězů vyhlašuje : "Jsem váš bůh, který pokrývá pole travou a lesy listím. Plody polí a lesů a všechny ostatní věci užitečné lidem jsou v mé moci." Na jeho počest jsou konány jarní slavnosti, jeho štít zajišťuje vítězství ve válkách. Jeho jméno překládáme jako SILNÝ PÁN či PÁN SÍLY. Nechť jeho jméno je vyslovováno s pokornou úctou a není nikdy zapomenuto.

Přečíst | Počet názorů: 1 | Přidat názor |