 |
Nabídka témat |
 |
|
Tipy na výlet |
|
|
Fotoreportáže z akcí |
|
|
Komiks |
|
Inspirováno misiemi u Slovanů.
|
|
Informace a kontakty |
|
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 96 nalezených)
Přidáno dne 29. 03. 2007 (5550 přečtení); PhDr. Jan Galatík
Při rozmachu Velké Moravy za Svatopluka I. vyvstává otázka, jak mohl vládce zásobit své vojáky jídlem, zbraněmi, nebo třeba obuví. Kde byla výrobní centra Velkomoravské říše? Oficiální archeologie mnoho odpovědí nezná...
Přečíst |
 
Přidáno dne 26. 03. 2007 (7258 přečtení); Petr Tryščuk
Po té, co jsme si plstěním vyrobili konrétní výrobek, je jeho tvar a použití zatím více méně univerzální. V této chvíli jej ještě můžeme upravit (v rámci možností) do různých tvarů a hlavně velikostí.
Další využitelnou technikou je zdobení - to se sice provádí už při výrobě, ale jeho techniku si popíšeme až nyní.
Přečíst |
Přidáno dne 26. 03. 2007 (9401 přečtení); Petr Tryščuk
Nyní se již můžeme vrhnout na konkrétní výrobu plstěných oděvních doplňků.
Můžeme vyrábět plst také v kusech k následnému sešití, nebo jako pokrývku, mnohem zajímavější a praktičtější jsou plstěné bezešvé výrobky. Pro tyto případy ovšem potřebujeme výrobní formu. U ní je podmínkou, aby výrobek plstěný na formě byl dvoustranně souměrný – jako je např. čepice, rukavice apod.
Přečíst |
Přidáno dne 26. 03. 2007 (10818 přečtení); Petr Tryščuk
Výroba látky z plsti je pravděpodobně prvním doloženým způsobem výroby netkané textilie a vlastně i textilie vůbec. Plstěné látky byly v minulosti používány na oděvní doplňky, nebo jako přikrývky a ke stavbě obydlí. Tyto postupy jsou dodnes využívány některými stepními národy. Plst se dá využívat také pro slovanské raně středověké oblečení - klobouky (čepice), válenky (zimní boty), rukavice apod.
Přečíst |
Přidáno dne 26. 10. 2006 (5088 přečtení); Petr Tryščuk
Posledním krokem v barvířském řemeslu je získání barviva a barvení samotné. Případně je někdy vhodná i následná fixace či doladění barev (např. domořením).
Po přečtení této zavěrečné části se již můžete plně pustit do vlastních pokusů. |
Přidáno dne 25. 10. 2006 (10415 přečtení); Petr Tryščuk
Příprava materiálů bělením, mořením a ustálováním je stejně důležitá jako samotý barvící proces. Vynecháním některých dílčích kroků se můžeme dočkat různých výsledků - zpravidla ne zrovna žádaných. Nemořené a nebělené textilie se totiž barví mnohem hůře než mořené a bělené. |
Přidáno dne 21. 10. 2006 (5347 přečtení); Petr Tryščuk
Slované, stejně jako i ostatní národy raného středověku toužili po kráse. Celkový vzhled (včetně barevnosti) měly tehdy mnohem větší demonstrativní charakter, než je tomu dnes a určovala se jimi mj. příslušnost ke společenské třídě. Například purpurem obarvený šat nesměl (pod přísným trestem) nosit nikdo jiný, než východořímský (byzantský) císař. To je ovšem extrémní případ. Ostatní limity v barevné škále byly spíše dány dostupností a cenou barviva. |
Přidáno dne 30. 08. 2006 (10819 přečtení); Petr Tryščuk
Tento článek je doplňujícím příspěvkem k oživlé historii a pouze ukazuje další možnou cestu, kudy se lze vydat při výrobě slovanského štítu
- konkrétně u štítu s koženou puklicí. Je také doplněn o poznatky a připomínky účastníků fóra
Štíty na Living history (přibližně do stránky 30).
Přečíst |
Přidáno dne 21. 08. 2006 (8894 přečtení); Petr Tryščuk
Protože je senoseč v plném proudu, nastal čas pro další raně středověkou výrobní
činnost. Zajímavější o to, že v současném LH-OH prostředí není zcela rozšířená.
Jedná se o zpracování slámy a trav. Máte-li tedy chuť, můžete si dle tohoto článku zkusit vyrobit vlastní ošatku.
Sláma byla výrobním produktem již od prvopočátku lidstva. Jednalo se nejen o
stébla kulturních trav (tedy o slámu jak ji známe dnes), ale i stébla planých trav, které byly všude
volně dostupné. Otisk dna "ošatky" v hlíně máme nalezen z Evropy již z neolitu. Přímo z doby Slovanů (a našeho území) sice žádný nález nemáme, ale protože se jedná o velice těžce dochovatelný materiál, není žádný důvod se domnívat, že by naši Slované travní stébla nevyužívali.
Přečíst |
Přidáno dne 09. 08. 2006 (11910 přečtení); Petr Tryščuk
Jedním z jistě žádaných barviv bylo ve středověku červené až červenohnědé barvivo z červce polského ( Porphyrophora polonica, Linnaeus) nazývané polskou (nepravou) košenilou či také karmínem.
Přečíst |
Přidáno dne 16. 04. 2006 (3858 přečtení); Tomáš Nový
Druhé veliké svátky roku byly slaveny v době jarní rovnodennosti a nazývaly se velikonoce – veliké noce, či svátky červené. Byly oslavou vzkříšení přírody k novému životu, oslavou jara a Vesny. V mnohých písních splývá Vesna s pojmem velikonoc, Poláci ji nazývají „Velkonočkou“, u Huculů se přípravám na hody velikonoční říkalo „vesnovanie“.
Přečíst |
Přidáno dne 16. 04. 2006 (3008 přečtení); Tomáš Nový
Po narození, za obřadných rituálů, dostalo dítě jméno, obvykle shodné se jménem některého z božstev. V jeho sedmém roce byly slaveny postřižiny. Chlapcům byly ostříhány vlasy, což znamenalo oběť bohům na usmíření a prosbu o další ochranu.
Přečíst |
Přidáno dne 16. 04. 2006 (2590 přečtení); Tomáš Nový
Po žních, v čase podzimní rovnodennosti, je slaveno posvícení, veliký svátek čistě pohanského původu, na poděkování boží úrody. Na Moravě se posvícení nazývá „hody“. Bývá doprovázeno stínáním kohouta, což symbolizuje konec vlády slunečních božstev, která o tomto čase předávají klíče od nebes božstvům zimním.
Přečíst |
|
|
HISTORICKÉ TRŽIŠTĚ |
|
|
Pozvánka: Beltine 2013 |
|
|
Sháníme |
|
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.
Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.
NOVÉ MALBY
Vesna
Více obrázků od stejného autora.
F. Skřivánek: Lov Gryfa
Více obrázků od stejného autora.
|
|
|
Partneři |
|
|
Odkazy |
|
|
Jazyčníci |
|
|
