Následující text není vyčerpávající vědeckou studií, záměrem je pouze zhruba informovat případné zájemce o účast na těchto oslavách, které se pořádají v režii skupiny Velesův lid.
Zcela jistě byste našli mnohem více teorií, zvyků i dalších zajímavých podrobností o tomto svátku, jehož přesný průběh se ztrácí kdesi v šeru dob minulých…
Kožešina patří mezi nejstarší materiály, používané k výrobě oděvů. Znalost jejího zpracování sahá mnoho tisíc let do minulosti. Po celou tuto dobu se řemeslo vyvíjelo a zdokonalovalo. Již v raném středověku byla práce s kožešinami a kůží v rukou odborných řemeslníků - zpracovatelů a sešívačů koží. O velké oblibě nošení kožešinových oděvů v Čechách, svědčí mimo jiné i značné zastoupení kožešnického řemesla ve městech. Mezi ostatními oděvními řemesly tvořili kožešníci často více než čtvrtinu. Přesto se kožešiny v archeologických nálezech až na několik výjimek téměř nedochovaly.
Na našich soukromých akcích se snažíme stravovat co nejdobověji. Jsme přesvědčeni, že tehdejší člověk dokázal z přírody vytěžit maximum různých surovin, z kterých si dokázal připravit chutné pokrmy. Výchozím pramenem jsou pro nás archeologické nálezy zbytků rostlin vhodných ke konzumaci. Dalším důkazem mohou být různé kuchařky, které však pocházejí z mnohem mladších dob, nicméně již názvy jídel ukazují na vynalézavost našich předků.
Jarilo a jarní mýtus: jak slavili „Velikonoce“ staří Slované?
Vydáno dne 10. 04. 2012 (294 přečtení)
České Velikonoce jsou dnes časově pojaté zejména jako křesťanský svátek na základě příběhu Ježíše Krista. Doprovázejí je ale lidové tradice, které jsou mnohem starší než křesťanství a které se soustředí na vítání jara.
Právě touto pohanskou vrstvou Velikonoc, která je dodnes patrná, se zabývá velikonoční vydání pořadu Historie věčně živá. V sobotu 7. dubna ve 21:10 na Českém rozhlase 6.
Králík je dnes jedním z nejrozšířenějších chovných zvířat. Vyskytuje se jednak v přírodě jako divoký, tak i v chovech na maso, kožešinu nebo jeko domácí mazlíček. Nebylo tomu tak ale vždy. Přestože byl původně rozšířen po celé Evropě, doba ledová jej vytlačila na jih. Jeho útočištěm se stal především Pyrenejský poloostrov, kde jej chovali již ve starověku. Zpět do našich končin se vrátil díky člověku teprve před osmi sty lety.
Přidáno dne 14. 11. 2011 (4697 přečtení); Petr Tryščuk
Letošní podzim sebou přinesl i bohatou úrodu bukvic (nažek buku lesního), takže se místy dají posbírat jen s minimální námahou.
Už dlouho jsem si hrál s myšlenkou, jak využít tohoto daru matky přítody a zužitkovat ho ve svůj prospěch a samozřejmě - jak jimi oživit slovanskou kuchyni.
Přidáno dne 07. 10. 2011 (2009 přečtení); Petr Tryščuk
Rozdělat oheň křesáním bylo pro Slovany stejně jednoduché a zažité, jako je dnes použití sirek. Otázkou je, zda bylo v domácnosti nutné ohně opakovaně rozdělávat. Přes den se vařilo, přes noc topilo a oheň se tedy spíše oživoval z úhlíků. Dá se tedy předpokládat, že se v domácnostech křesalo spíše minimálně.
V Bělorusku byl v řece potápěči objeven ojedinělý dřevěný starobylý idol. V nejbližší době bude uskutečněn výlov tohoto artefaktu potápěčským klubem "Kapitán Morgan" a archeology z Polocké univerzity.
Na youtube bylo toto video vloženo 10.8.2011.
Přidáno dne 25. 06. 2011 (6545 přečtení); Petr Tryščuk
Letní Slunovrat je prestižní a vrcholnou akcí RODu. Jako již poslední roky, konáme Slunovrat neveřejně, ale s hosty, kteří mají rádi historii.
Povídání o Slunovratu naleznete u fotoreportáží z minulých ročníků. Jediné co zbývá dodat, je to, že tento rok byla akce ještě lepší a propracovanější.
Velesův rod Slovanů, děti ze Základní školy Dělnické, učitelé i rodiče se sešli 2. dubna v areálu školy, aby společnými silami zasadili lípu.
Tento strom je odedávna symbolem síly, majestátu a vznešenosti. Také proto věnovali přítomní lípu padesátému výročí založení své základní školy.
Přidáno dne 22. 04. 2011 (5811 přečtení); Petr Tryščuk
Jedním z největších počátečních neúspěchů, které vedou začátečníky k ukončení experimentálního ohně křesáním, je nekvalitní hubka či práchno. Tedy to, do čeho zachytíte jiskru a z čeho následně rozfoukáte oheň.
Pokud chcete mít k dispozici kvalitní a pravou hubku, můžete si ho vyrobit sami. Není to až tak těžké, když víte jak na to.
Přidáno dne 15. 04. 2011 (1056 přečtení); Petr Tryščuk
Problematice rozdělávání ohně se věnuje celá řáda kvalitních článků v různých časopisech, knihách a především na internetu.
Mě osobně toto téma vždy fascinovalo, ale dlouho jsem se nedokázal dostat ke kýženému výsledku. Až zpětně totiž vidím, jakých chyb jsem se nedokázal vyvarovat.
Nyní, když koněčně dokáži rozdělat oheň ocílkou do minuty a lukem do tří, se cítím oprávněn podělit se také se svými postřehy a návody. Část článku hodlám převzít nebo případně doplnit tak, abychom se zaměřili především na Slovany a Velkou Moravu.
Pro potřeby našeho webu sháníme nadšence stejného ražení jako jsme my.
Nebráníme se žádné spolupráci, ale nyní potřebujeme především kreslíře, malíře, kteří by měli chuť přispět svou prací k lepšímu vhledu Slované.cz.
Tento web je neziskový a tudíž nemůžeme nabídnout žádný honorář.
