Nýtované kotlíky u Slovanů
Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>,
Téma: Kuchyně,
Vydáno dne: 18. 02. 2012
Potřeba vařit jídlo ve velkém sebou přinášela také otázku kuchyňského vybavení. O
slezské misce a jejímu využití ve slovanské kuchyni jsme se věnovali v samostatném článku.
Nyní se budeme pro změnu věnovat další železné kuchyňské výbavě: kotlíkům, nýtovaným z několika kusů železného plechu.
Kromě ojedinělých nálezů velkých keramických kotlů (které jsou z raného
středověku spíše maďarskou záležitostí), je železo nebo měď jedinou
další možností, jak ušetřit čas a energii při vaření ve
velkém.
Obecné
historické
používání kovových kotlů:
- Obecné
shrnutí: Železné nýtované kotle se vyskytují v nomádském a přilehlém
slovanském prostředí již od 8. století . Původně kolmé a mírně kónické
tvary s rovným dnem byly od 10. století nahrazeny menšími kotlíky s
půkulatým dnem. Takovéto kotlíky již byly převážně (nebo spíše výhradně???)
vyráběny z mědi a ze železa u nich zůstaly pouze rukojeti a jejich uchycení ke
kotlíkům.
Původní slovanské kotlíky byly vždy širší než vyšší, byly nýtovány hrubými nýty s obdelníkovým půdorysem a měly vyhnutý okraj. Dno bylo rovné nebo jen mírně prohnuté. Bohužel většina na netu nabízených "replik" porušuje všechny tyto pravidla!
- Citace z
odborné literatury:
- Železné kónické kotle s plochým dnem jsou častým nálezem
u stepních kočovníků, nositelů Saltovomajacké kultury v 8.-9. století;
od nich patrně pronikly v 10.-11. století do severnějšího mordvinského
prostředí, kde však byly vyráběny v půlkulovitých tvarech z měděných
listů.
- Východoslovanské kotle z 10-13. století bývaly měděné a
měly jen železné ataše a rukojeti. Drobnější exempláře kónického a
dvoukónického tvaru jsou známy z 10.-11. století z Gnězdova.
- Velký měděný kotel (výška asi 40 cm, průměr asi
60 cm) téměř válcovitého tvaru s rovným dnem (...) pocází z hradiště ve
Vščiži z 11.-13 století.
- Železné nýtované kotle půlkulovitých a mírně kónických
tvarů (o průměru 20-25 cm) pocházejí z přiladožských mohyl 10. století
(dodatek: Místo nálezu je sice v Polsku, ale není jisté, zda
se jedná o výrobek Slovanů).
- Fragmenty 4 železných kotlů (o průměru 20-30
cm) se nalezlo v hradišti Styrmen v Bulharsku. Datace
je uváděna od 8. - 13. století.
- Z předvelkomoravského období a období Velké Moravy máme
několik
konkrétních nálezů nýtovaných železných kotlů, které nám mohou pomoci
dokreslit tento druh kuchyňského
nádobí.
- Osobně se domnívám, že nýtované kotle nahradily měděné
kotle z jednoho kusu ze tří důvodů:
- Železo bylo mnohem dostupnější a levnější.
- Nýtovaný kotel se mohl udělat i z tlustšího materiálu a
tím se zvýšila jeho životnost.
- Odpadla náročná práce a tudíž byl takovýto kotlík
levnější. Tyto kotlíky plnily pouze funkční úlohu a jejich zdobení bylo
minimální (viz. Petr Luňák; Výzdoba velkomoravských železných
předmětů), takže cena mohla hrát rozhodující úlohu.
Konkrétní nálezy z
předvelkomoravského a velkomoravského období:
- Měděné kotle z obce
Lety u Dobřichovic
- Dva měděné kotle vyrobené/vytepané z jednoho kusu
měděného plátu. Pouze ataše a rukojeti jsou železné.
- Rozměry:
- první kotel: výška: 19 cm, průměr: 38 cm
- druhý kotel: výška: 26 cm, průměr: 34 cm
- Oba nálezy jsou datovány do 7.
století
- Nýtovaný železný kotel z
Pohanska (menší):
- Depot z Pohanska III. z objektu č.47.
- Kotel je kónického tvaru a složen z devíti plátů. Dno je
z
jednoho mírně prohnutého kusu, boky jsou vytvořeny ze dvou řad. Držadlo
je na obou koncích roztepané a má podobu ptačích hlav.
- Rekonstruované rozměry: výška: 22 cm; průměr u dna: 33,4
cm; průměr u okraje: 48 cm; výpočtem odhadovaný objem: 28 l
- Podle jiného zdroje:
výška: 24 cm; průměr u dna: 35-40 cm; průměr u okraje: 46-47 cm;
autorem odhadovaný objem: 30-36 l
- Datace: před velkomoravské období: 8. století
- Podrobnější informace o nálezu: B. Dostál:
Břeclav-Pohansko
IV.: 1, 2
- Nýtovaný železný
kotel z
Pohanska (větší):
- Depot z Pohanska III. z objektu č.47.
- Kotel
je kónického tvaru a složen z nejméně jedenácti plátů. Dno se
nedochovalo.
Na protilehlých stranách (kolmo k držadlu) jsou nanýtované dvě rombické
ataše s pohyblivými kroužky. Držadlo je na obou
koncích roztepané a má podobu ptačích hlav.
- Rekonstruované rozměry: výška: 26 cm; průměr u dna je
neznámý / odhadovaný: 43 cm; průměr u okraje: 48 cm; výpočtem
odhadovaný objem: 40 l
- Podle jiného zdroje:
výška: 25 cm; průměr u dna: 43 cm; průměr u okraje: 46 cm;
autorem odhadovaný objem: 38 l
- Datace: před velkomoravské období: 8. století
- Nýtovaný železný
kotel z
Moravského
Svatého Jána:
- Nález
byl učiněn v rámci náhodného nálezu bronzového a železného depotu u
břehu řeky Moravy (u obce Malá Piesočná u Moravského Svatého Jána na
slovenském Záhoří)
- Kotel má hákovitě zahnuté držadla. Boční
stěny byly vyrobeny z pěti kusů a byly (až na vrchol) rovné. Dno je
rovné a je ze 3 částí.
- Rekonstruované rozměry: výška: 13,6 cm; průměr: 22,6 cm;
výpočtem odhadovaný objem: 4,5-5 l
- Datace: před velkomoravské období: konec 8. století
- Nýtovaný železný
kotel z
Žabokrek I.
- Malý kotlík z železného depotu.
- Mírně nálevkovitý tvar, rozšiřující se směrem nahoru. Dno
je obloukovitě zahnuté až do roviny.
- Rekonstruované rozměry: výška: 15 cm; průměr: 16 cm;
výpočtem odhadovaný objem: 2,15 l
- Datace: velkomoravské období
- Nýtovaný železný
kotel z
Bojné
- Konce držadla jsou vytaženy a hákovitě ohnuty a
ukončeny drobnou volutou (PIETA-RUTTKAY A.-RUTTKAY M. 2006, Obr.17).
- Rozměry nemám k dispozici, ale jedná se o kotlík menší až střední velikosti s objemem snad do 10 l.
- Datace: velkomoravské období
- Fragment nýtovaného
železného kotle:
- Obdélníkový železný plát (25x12 cm) s deseti nýty
nalezený u stěny chrámové apsidy (50 cm hluboko). / i.č. 9793
- Není uváděna datace.
- Odhadovaná
tlouštka stěn (pro všechny železné kotle):
- Tloušťka nálezů je ovlivněna používáním a dlouhodobou
korozí a nevypovídá nic o tom, jak tlustý materiál byl na kotlíky
používán.
- Odhadovaná tloušťka (s ohledem na funkčnost) je 2-3 mm.
- Poznámka
výpočtu objemu: Pro výpočet je pro horní
rozměr odečten
z průměru 1 cm na každý okraj. Výpočet je pouze orientační a je třeba
jej brát s velkou tolerancí. například s údaji P.Dostála se tento
výpočet velice rozchází.
Shrnutí VM kotlů a systém
nýtování:
Velkomoravské nýtované kotlíky (ale i další podobné) se zpravidla
skládaly ze samostatně nanýtovaného rovného (nebo mírně vypouklého) dna
a obvykle dvou vodorovných řad železných plátů. Jednotlivé železné
pláty nebyly ani pravidelné a často se různě překrývaly.
Zřejmě odpovídaly tomu, jaký kus se kováři povedlo zrovna vykovat.
Horní okraj kotlíku mohl být pravoúhle zahnutý a na dvou ataších byly
upevněné plochá ucha s očky na koncích. U jednoho nálezu (viz. výše)
jsou na okraji upevněny ještě dva zavěšovací kruhy.
Nýtky jsou zpravidla velmi hrubě provedené, obdélníkového průřezu a v
žádném případě nemají půlkulatou hlavu.
Návod na utěsnění kotle:
Kotel samozřejmě nelze snýtovat tak, aby v něm nezůstaly žádné mezery.
Tyto mezery lze "zalepit" osvědčeným historickým postupem,
který by sice současnými hygienickými testy neprošel, za to však je
prověřen historií i moderním používáním.
Jak tedy postupovat u
čerstvě vyrobeného kotle:
- Nejdříve kotlík nahřejte nad ohněm a do poloviny jej
naplňte
plnotučným mlékem. Mléko přiveďte do varu.
- Do mléka přidejte ovesné vločky, nebo hrubou mouku
+ cukr (což je ovšem nedobová ingredience) a zamíchanou směs
opět znovu přiveďte k varu.
- Obsah kotlíku plně rozvařte, aby hustá směs postupně
zaplnila i ty nejmenší mezery a
spáry. Odpařené mléko nahraďte novým - obsah musí zůstat kapalný.
- Obsah vařte cca 15-20 minut.
- Tento postup opakujte tak dlouho, dokud se kotlík nestane
plně vodotěsným. Z praxe se ukazuje, že se mezery
povede "zalepit" zpravidla 2 až 3 opakováními.
- Něketré postupy uvádějí i levnější možnost utěsnění hustou
obilnou kaší z vody.
Používání
kotle:
- Kotlík neslouží ke smažení, ale k vaření. Pro uchování
těsnící hmoty je lepší jej nenechávat nad ohněm bez vody.
- Kotlík se zavěsí nad ohniště - nejlépe na dřevěné "břevno"
nebo na dřevěnou trojnožku. Zatím ze slovanského prostředí
nemáme nález kovové trojnožky - ty zatím známe pouze
od Vikingů!
- Kotlích zavěste za ucho do háčku, který je napevno uvázán
nad ohništěm. Nebo jej uvažte přímo na trojnožku a přenášejte kotel i s ní.
- V určitém případě, může být kotlík z plochým dnem položen vedle ohniště, nebo na něm. K ohřátí obsahu k varu to stačí, pouze to trvá delší dobu.
Údržba
kotle:
Nýtovaný kotlík také potřebuje speciální a šetrnou údržbu.
- Po použití
jej vymyjte horkou vodou a natřete rostliným olejem - případně sádlem.
- Nepoužívejte
abrazivní čistidla a v žádném případě neseškrabávejte černý nános
zapečeného oleje.
- Pokud kotlík přestává těsnit, je třeba zopakovat jeho
utěsnění.
Zdroje:
- Fotografie kotle z Bojné: Petr Luňák
- B. Dostál; Břeclav-Pohansko IV
- Petr Luňák; Výzdoba velkomoravských železných předmětů
- Zdeněk Měřínský; České země od příchodu Slovanů po Velkou
Moravu I.
- Bohuslav Chropovský, Slované
- Diskusní fórum, Living History/li>