Slovanská keramika pod rentgenem

Autor: Vladimír Kunz <(at)>, Téma: II. Sámova říše, Vydáno dne: 17. 08. 2009

Specialisté na raný středověk z Archeologického ústavu naší Akademie věd už mnoho let na levém břehu Vltavy nedaleko Roztok u Prahy zkoumají jedinečný nález: dosud největší obytný areál nejstarších Slovanů u nás.
O životě našich předků vypovídá především množství nalezené keramiky. Z čeho a jak ji staří Slované vyráběli? Odpovědi na tyto otázky hledali pomocí moderních analytických metod naši chemici z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Toto místo si tehdy vybrali. Úzký pás mezi levým břehem Vltavy a okrajem dnešní silnice do Roztok. Jeden a půl kilometru dlouhá plošina zlákala nejstarší dosud známé Slovany u nás k výstavbě svých obydlí. Ta první vznikla někdy v polovině šestého století, další přibývala v následujících dvou etapách během sto dvaceti, sto padesáti let.

Specialisté na raný středověk z Archeologického ústavu naší Akademie věd právě zde odhalili největší dosud známý obytný areál té doby. Odkryto bylo zatím dvě stě sedmdesát polozemnic – domů částečně zahloubených do země. Ale podle odhadů jich tu stálo možná až šest set. Při určování stáří osídlení a vyspělosti kultury pomáhají nálezy keramiky.

Roztocká lokalita obsahovala na svou dobu velké množství keramiky, dokonce několik desítek celých nádob různé velikosti.

PhDr. Naďa Profantová, CSc., Archeologický ústav AV ČR Praha: Už v terénu poznáme, že jde o keramiku slovanskou. A to na základě základního jednoduchého tvaru, který si můžeme ukázat na této nádobě. S téměř kolmým okrajem a poměrně hrubým povrchem.

Nádoby nejstarších Slovanů byly nezdobené. Odrážejí podmínky lidí na pochodu. Při přesunu ze západní Ukrajiny neměli čas věnovat se výzdobě. Mladší keramika ze sedmého století má už výrazné zdobení vlnovkami a rýhami, prováděné pomocí hřebenu. Přesto stále nevznikala na hrnčířském kruhu.

PhDr. Naďa Profantová, CSc., Archeologický ústav AV ČR Praha: Tady jsem si pro demonstraci připravila takové malé zlomky keramiky, kde už můžeme vidět rýžky po formování na pomalu se točícím hrnčířském kruhu.

Archeologové objevili i několik malých pánviček na odlévání kovů. Dosud se však nenašla stavba, v níž se kovy odlévaly. Ve stěnách několika nádob dokonce nalezli otisky obilek. Z jakých surovin tato keramika vznikala? Jakou techniku při tom první Slované u nás používali? Na to odpověděli chemici a jejich moderní, citlivé analytické metody.

Doc. Ing. Vladimír Hanykýř, DrSc., Ústav skla a keramiky, VŠCHT v Praze: Třeba dostaneme takovouto nádobu. Ale to je spíš výjimka než pravidlo. Většinou dostaneme jen část, nějaký střep. Ten střep můžeme ještě nějakým způsobem upravit či rozřezat. My stanovíme jeho objemovou hmotnost, jeho hustotu, jeho nasákavost. To jsou takové vlastnosti, které charakterizují jeho užitnou hodnotu. To děláme pomocí Archimedovy váhy. Ten vzorek nejdříve dvě hodiny uvaříme, nasákneme ho vodou. Potom ho vložíme do tohoto košíčku, zvážíme ho, vyjmeme, otřeme vlhkou utěrkou a znova vážíme. Tak toto je mikroskopický výbrus. To je kousek střepu, který je specielně vybroušen a má tloušťku asi dvacet mikrometrů. Ten se vloží do optického mikroskopu a můžeme vidět mikrostrukturu toho materiálu.

Vidíte příčný řezem nádobou. Oranžovou vnější stěnu nádoby hrnčíř uhladil, aby snížil její nasákavost. Vnitřní stěnu nádoby nechal pórovitou. Jak se dá zjistit, jakých teplot dosahovali středověcí hrnčíři při vypalování keramiky? K tomu chemici využívají přítomnost určitých minerálů. Krystalky živce: keramika byla vypalována pod tisíci stupňů Celsia. Žlutý krystalek slídy. V této podobě dokazuje, že keramika neprošla teplotou vyšší než osm set stupňů. Té dosáhli v otevřených ohništích, nebo spíše v zahloubených jamách.

Jaké složení měla surovina, z níž staroslovanská keramika vznikala? Dá se také zjistit, kde ji tehdejší hrnčíři těžili? Úlomek slovanské keramiky směřuje po rozemletí na jemný prášek do Centrálních laboratořích Vysoké školy chemicko technologické.

Stačí jen několik desetin jediného gramu. Ty budou podrobeny velice přesné analýze pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie.

Vzorek se ozařuje rentgenovými paprsky. Ty v látce vybudí sekundární, fluorescenční záření, které je charakteristické pro jednotlivé chemické prvky. Tak se dá stanovit jejich zastoupení v látce s přesností na miligramy na kilogram. Mineralogické složení keramiky se stanoví rentgenovou difrakční analýzou. Rentgenové paprsky se v tomto případě odrážejí na krystalových plochách přítomných minerálů. Výsledky analýzy spolu s pozorováním optickým mikroskopem umožňují stanovit i teplotu výpalu.

RNDr. Jaroslav Maixner, CSc., Centrální laboratoře, VŠCHT v Praze: Tyto rozbory jsou typické pro různé lokality a umožňují tak stanovit původ suroviny i způsob, jak to staří Slované dělali.

Doc. Ing. Vladimír Hanykýř, DrSc., Ústav skla a keramiky, VŠCHT v Praze: Když přišli Slované, tak původně se předpokládalo, že jejich technologie tvorby nádob byla velice primitivní. Ukazuje se, že to nebylo až tak tragické.

Archeology spolu s chemiky překvapilo, že nejstarší Slované ke zlepšení vlastností keramické směsi využívali často místo písku drcené střepy nádob. Překvapivá byla poměrně vysoká teplota výpalu – až devět set stupňů. Prasklé nádoby už tehdy stahovali lýkem provlékaným vyvrtanými otvory.


Převzato ze stránek České televize.