
Předně je třeba říci, že o skutečném odívání velkomoravských Slovanů (a vlastně i o odívání všech raně středověkých Slovanů) toho moc nevíme. Několik málo pramenů nám však dává za pravdu v tvrzení, že Slované (obdobně jako ostatní středověké národy) nosili tuniky.
Přičemž tunikou myslíme oděv připomínající košili. Oproti košili je tunika delší (alespoň do půli stehen) a ve spodní části je zpravidla rozšířená. Zároveň je tunika oděvem, který se obléká přes hlavu.
Cílem tohoto příspěvku je také připomenout, že v drtivé většině případů byl veškerý oděv připravován
z látky v šíři 60 - 80 cm a jednotlivé díly byly stříhány ve směru vláken
(či kolmo k nim). Vyjímku tvořily boční klíny a obšití krku. Tak i tak, většina původních střihů po sobě
nezanechávala takřka žádný
odpad. Což bylo velmi praktické i vzhledem k vysoké ceně jakékoliv látky. Je nutné si uvědomit, že
i nejprostší tunika znamenala v přepočtu stovky hodin práce! Proto pro mnohé
lidi tvořila tunika nemalou část jejich majetku...
V tomto příspěvku jsou ukázány možné tvary a střihy praktických
tunik. Jejich tvar a využití vychází spíše z praktických zkušeností, částěčně
také z ikonografie a etnografických pramenů. Každopádně se jedná o
spekulace, protože nelze hodnověrně dokázat, jak slovanské tuniky skutečně
vypadaly! Nehodlám zde nikterak zabíhat do teorizování ohledně barev či zdobení tunik. Ale i zde platilo, že
většina tunik byla nebarvených a nezdobených. Pokud byly tuniky zdobené,
tak velice pravděpobně převažovala výšivka nad tkanicemi, tkanými na mřížce a karetky byly zřejmě velice vzácné.
PÁNSKÉ TUNIKY
Nejednodušší tunika |
 |
V tomto případě se jedná o naprosto
nejprimitivnější formu oděvu. Jeho ušití bylo poměrně jednoduché.
Plátno se rozdělilo na 3 části, přičemž ze dvou byly sešity rukávy.
Uprostřed největšího byl vytvořen prostý otvor, který kopíroval útek
a jehož zašití nebylo tolik náročné. Tato tunika se snadno vyrobila za naprosté úspory materiálu
a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny.
Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě)
vlastní právě nejnižším společenským vrstvám.
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
Tunika prostá |
 |
Zřejmě nejpoužívanější
model tuniky, který mohly nosit takřka všechny společenské vrstvy. Tato tunika se snadno vyrobila za
velké úspory materiálu
a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny.
Jediným obšitím byl otvor na hlavu, který mohl být někdy vyden po vláknech
a rozparek u krku tedy mohl úplně chybět. Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě)
vlastní právě nižším společenským vrstvám.
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
Tunika obvyklá |
 |
Tento "model" tuniky pouze doplňuje
předchozí tuniku o boční klíny. Ty umožnily lépe chránit tělo před
chladem či sluncem. Určitě je použití klínů na tunice praktičtější
než jejich absence!
Ušití bočních klínů se provádělo šikmým
rostřižením látky obdélníkového tvaru (viz. obrázek). Tato tunika měla o něco větší náročnost na spotřebu materiálu.
Je možné, že takováto tunika byla hojně využívána.
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
Výroba klínů pro tuniku |
|
Tunika jezdecká |
 |
Oproti předchozí tunice s klínem se
jezdecká tunika lišila pouze rozparkem, který byl umístěn uprostřed
předního a zadního dílu. Tento rozparek umožňoval uživateli snadno
nasednout na koně a jízdu na koni. Tunika bez tohoto rozparku se při jízdě vyhrnuje a stahuje nohy.
Rozparek
byl veden uprosřed tuniky a byl tedy dalším zásahem do struktury tkaniny. Proto
vyžadoval důkladné obšití a nepochybně si jej nepořizoval nikdo,
kdo jej skutečně nepotřeboval.
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
DÁMSKÉ TUNIKY
Spodní tunika |
 |
U žen se pravděpodobně nosily dvě tuniky. Každopádně samostatné
nošení spodní tuniky (nezdobené, bělené nebo v přírodní barvě) mohlo být využívano
jak z hygienických, tak i z řady praktických důvodů.
Spodní tunika (obdobně mohla být používána i u mužů) mohla být delší
(klidně až po kontníky), byla volná a pravděpodobně s širokými bočními klíny.
Muži mohli také nosit spodní tuniky, ale asi byly kratší - možná jen po kolena...
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
Horní tunika s krátkým rukávem a klíny |
 |
Přes spodní tuniku se navlékala tunika svrchní. Ta mohla plnit funkce
praktické - tepelně-izolační nebo chránila spodní tuniku proti ušpinění.
Horní tunka by měla být dostatečně volná a proto mohla mít podpažní
klíny. S tím, že horní tunika mohla být stejná jako tunika "prostá"
- tedy s dlouhými tukávy. Pro slavnostní chvíle se mohla používat také
tunika s krátkými rukávy, která se v nezdobené variantě mohla používat
i k práci.
Odkaz na střih takovéto tuniky sešitím.
Odkaz na střih takovéto tuniky z jednoho kusu. |
Horní tunika s krátkým rukávem - bez klínů |
 |
Tento "model" tuniky je stejný
jako předešlý. Pouze spodní boční klíny jsou nahrazeny rozparky.
Tato varianta byla levnější na výrobu...
Odkaz na střih takovéto tuniky. |
Zástěra |
 |
Nazývaná také severská zástěra. Tento oděvní doplněk, který se nosil přes spodní tuniku
byl pouze dvěmi úzkými a zdobeným pruhy látky, spojený přes ramena pouze úzkými popruhy přes rameny.
Známe jej z vikingského prostředí a u Slovanů není doložena.
Tento oděv byl spíše okrasný a moc praktickcých funkcí zřejmě
uživatelce neposkytoval.
Odkaz na střih takovéto tuniky. |