Korálky z klokočí

Z pozdějšího období známe časté využití semen Klokoče zpeřené (Staphylea pinnata) na výrobu korálů. Z křesťanského prostředí je časté využití na růžence.
Po určitém bádání lze předpokládat, že semena Klokoče zpeřené mohly být přecijen využívány na výrobu korálků již mnohem dříve. A to i u velkomoravských Slovanů.

Dostupnost klokočí

Jak již bylo zmíněno - využití klokočí na korálky u starých Slovanů je pouze spekulativní doměnkou.
Důležitá otázka, kterou jsme tedy řešili jako první, zněla: bylo klokočí pro Slovany vůbec dostupné? Jako původní rozšíření klokoče se totiž uvádí střední a jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Kavkaz a severní Sýrie. U nás má být původní pravděpodobně pouze v teplých oblastech Moravy a výskyt na ostatních lokalitách je považován za druhotný.
Tuto otázku za nás vyřešil publikovaný nález jednoho semena klokoče z Mikulčic (z velkomoravského areálu), který výskyt klokoče zpeřené v 9. století na našem území jednoznačně prokazuje.
Tento nalezený kus není sice provrtán, ale i tak pro nás má potřebnou vypovídající hodnotu.

Čerstvě nasbírané klokočí.

Využití na korále

Tento unikátní nález tedy sice nedokazuje využití klokočí na výrobu korálů, alespoň však prokazuje jeho dostupnost. Nález dalšího kusu či dokonce fragmentu náhrdelníku je méně než nepravděpodobný. Jakékoliv organické materiály podléhají velice rychle zkáze a v české kotlině to platí dvojnásob. Proto je nalezení jakékoliv ozdoby z přírodních materiálů po tolika letech takřka vyloučeno. V případě semen klokoče, jsem experimentálně ověřil, že za 2-3 roky se semeno v zemi takřka rozpadne.

Semena klokoče však mají tolik výhod, že je jejich využití na korále dosti pravděpodobné:

• jsou krásné (hladké, lesklé)
• jsou tvrdé a pevné (pokud jsou udržovány v suchu)
• mají poměrně stejný tvar (i přes výkyvy v délce, dostanete vždy ze 100 ks klokočí stocentimetrový řetízek).
• lze je barvit nahnědo pomocí kůry z ořešáků, čímž lze získat 2 vůči sobě kontrastní barvy.

To jsou výhody, které nenajdete u ostatních přírodních materiálů (jako jsou například šípky, duběnky atd.).

Provrtané semínka klokoče. Část z nich je obarvena ořešákem.

Výroba korálků

• V moderní době si lze pomoci vrtačkou, ale bylo nezbytné proces vyvrtání ověřit také experimentálně dobovými nástroji.
• V tomto ohledu se mi osvědčila ostrá jehla, kterou se dal otvor do klokoče vyškrábat. Tato metoda je sice zdlouhavá a pracná (až 4-5 minut na jeden kus), ale ani s vrtačkou se nejedná o snadný proces (1 -2 minuty na 1 kus hovoří za vše). V letním období by asi nikdo s klokočím čas neztrácel, ale v zimě, kdy práce výrazně ubylo, se děvčata mohla věnovat i této činnosti.
• Další hypotetickou možností je změkčení semen vodou, sběr méně zralých plodů apod. Tyto varianty jsem niktrak neověřoval.

Korálky navlékáme na dratev - ideálně namazanou směsí vosku, tuku a dehtu (čímž se zvyšuje její životnost). Možná by se podobně daly využít i provázky z lýka.

Upozornění: Je nutné podotknout, že otvor vyškrábaný jehlou se od vyvrtaného liší, ale po navlečení na dratev se tento rozdíl srovnává.

Různé varianty využití klokočí na korále.

Kdo je nosil?

Pokud připustíme, že klokočí mohlo sloužit (či sloužilo) ke zdobení ženských krčků, můžeme si položit poslední otázku - kdo by takové korály nosil?

Odpověď nemůže být nikdy přesná a jde tedy jen mou pouhou doměnku:

• V oblasti výskytu klokočí by si ho mohly dovolit všechny vrstvy obyvatelstva (respektive ženy).
• Mimo oblast výskytu by se klokočí  muselo importovat, takže by bylo dostupné jen pro ty, kteří si ho mohli dovolit koupit (ač třeba za vemi nízkou cenu).
• Pokud by klokočí bylo velmi oblíbeno (což nevíme), mohly je nosit i ženy ze střední či vyšší vrstvy. Ale ty si už mohly dovolit šperky mnohem vyšší kvality a ceny, takže to není příliš pravděpodobné.