Zelenina tvořila nedílnou součást jídelníčku všech Slovanů. Důvody, které k tomu vedly byly poměrně prosté.
Rozvoj Slovanů je spojován s rozvojem zemědělství - tedy novými kultivary obilí a novými pěstebními postupy. Velké výnosy obilí sice zaručovaly uživení stále rostoucí populace, ale jídlo z obilí bylo příliš monotónní stravou postrádající celou řadu vitamínů, minerálů a dalších potřebných živin. Různé kaše a placky se však z poměrně prostého jídla bez výrazné chuti se mohou díky koření a zelených příměsí povýšit do vyššího stavu. Kromě medu a masa, které byly pro chudší část slovanské společnosti nedostupné se přímo nabízely produkty přírody. Jednalo se jak o ovoce, tak o doplňky rostlinného charakteru souhrně nazývané zeleninou.
Z pohledu druhové rozmanitosti byla většina druhů
zeleniny sbírána v podobě volně rostoucích planých druhů rovnou v přírodě. A to
v závislosti na dané lokalitě a na ročním období. U některých rostlin
docházelo také k cílenému rozšiřování druhů (rostliny jsou souhrnně nazývány archeofyty).
Cíleně pěstovány a šlechtěny byly
jen některé druhy rostlin, které jako zeleninu známe zpravidla i dnes. Musíme si
však uvědomit, že pěstování nebylo tak jednoduché jako dnes a výnosy byly
podstatně nižší. Přesto lze předpokládat, že tyto pěstované druhy byly v
celkovém objemu skonzumované hmoty srovnatelné s planými druhy zeleniny.
V rámci raného středověku ve střední Evropě se seznam konzumovaných rostlin vytváří jen velmi špatně. Hmotné důkazy zpravidla chybí a proto se opíráme o
Podrobnější soupis druhů zeleniny (včetně té plané) je uveden v jednotlivých kapitolách o zelenině u starých Slovanů. Zde jsou uvedeny především druhy dnes oblíbené nebo něčím významné, nebo ty které opravdu do slovanského středověkého jídelničku nepatří:
Vhodný vzhled | K jídlu | Použití pro Slovany | Poznámka | |
Listová zelenina | ||||
Salát setý | Vyšlechtěný hlávkový salát. | Listy na saláty. | spíše NE! U Slovanů není potvrzen. | Ve zpracované podobě ho lze použít. |
Čekanka štěrbák | Člechtěný druh bez puků. | Listy na saláty. | spíše NE! | Ve zpracované podobě ho lze použít. |
Kozlíček polníček | Volně rostoucí druh | Listy na saláty. | ANO! Velice vhodný. | Doprovází lidské osídlení. Roste v obilí. |
Řeřicha potoční | Volně rostoucí druh | Listy na saláty. | ANO! | Hojný druh v potocích. |
Šťovík kyselý | Volně rostoucí druh | Listy na saláty, špenáty. | ANO! | Hojná na loukách. |
Řepa obecná | Vyšlechtěná odrůda. | Listy vč. řapíku na saláty. | ANO! Lze použít listy současné řepy. | Kořen se u řepy konzumuje až od 16. století. |
Lebeda lesklá | Volně rostoucí druh. | Listy a lodyhy na špenáty. | ANO! Velice vhodné. | Nepoužívat červenolisté kultivary! |
Merlík bílý | Volně rostoucí druh. | Listy a lodyhy na špenáty. | ANO! | Rumištní rostlina doprovázející lidskou činnost. |
Špenát setý | Nepůvodní šlechtěný druh. | Listy a lodyhy na špenáty. | NE! V Evropě až od 12. století. | Ve zpracované podobě ho lze použít. |
Kopřiva dvoudomá | Volně rostoucí druh. | Listy a lodyhy na špenáty. | ANO! Velice vhodná. | Doprovází lidské osídlení. |
Zelí a kapusta | Řada rozdílných kultivarů. | Saláty a kvašené. | ANO! Ale jen některé kultivary. | Nepoužívat červenolisté kultivary! |
Bolševník obecný | Volně rostoucí druh. | Na polévky boršč. | ANO! Velice vhodný. | U Slovanů velice oblíbená rostlina. |
Kozinec sladkolistý | Volně rostoucí druh. | Listy na saláty. | ANO! | Slované jej zřejmě cíleně vysazovali. |
Reveň kadeřavá | Rebarbora. | Listy na saláty a další. | NE! | U nás až od 18. století. |
Kořenová zelenina | ||||
Mrkev obecná | Forma se žlutým kořenem. | Kaše a mázy. | ANO! Ale jen některé kultivary. | Využití kořene do polévek není prokázáno. |
Křen selský | Volně rostoucí druh. | Přílohy, polévky. | ANO! Velice vhodné. | V Evropě zřejmě rozšířen Slovany. |
Pastinák setý | Odrůda stejná jako dnes. | Polévky? | Snad ANO! | Hojně pěstován Germány. |
Petržel setá | Odrůda stejná jako dnes. | Listy, kořeny méně. | ANO! | Listy planých druhů byly také sbírány. |
Miřík celer | Odrůda stejná jako dnes. | Listy, bulva méně. | ANO! | Oblíben v Římě. |
Lilek brambor | Nepůvodní šlechtěný druh. | Hlízy. | NE! V Evropě až od 16. století. | Vhodný akorát tak jako střelivo do praku :) |
Slunečnice topinambur | Nepůvodní šlechtěný druh. | Hlízy. | NE! Hojně až až od 19. století. | Původně postní jídlo. |
Černý kořen | Odrůda stejná jako dnes. | Kořeny - syrový (?). | ANO! | |
Plodová zelenina | ||||
Okurka setá | Neznámý vzhled. | Syrová, vařená do polévek | ANO! Ale ne velké salátové okurky. | Snad se i kvasily. |
Meloun | Podobný současnému | Syrový | NE! | Až od 15. století. |
Dýně | Nezjištěný vzhled | Vařené | spíše NE! | Až od 13. století. |
Cibulová zelenina | ||||
Česnek | Menší než dnes. | Syrový a do příloh | ANO! | Včetně listů mnoha planých druhů. |
Cibule | Jako c. šalotka | Syrová, vařená i smažená | ANO! | Nepoužívat červené kultivary. |
Pažitka | Stejná jako dnešní | Syrová | ANO! | |
Pórek | Menší než dnes. | Syrový. | snad ANO! | Jeho pěstování je sporné. |
Seznam soudobé oblíbené zeleniny, kterou staří Slované nemohli znát a která tedy do jídelníčku Slovanů v raném středověku v žádném případě nepatří:
Pokud Vám v tomto stručném seznamu něco chybí, napište mi to a já seznam doplním.
Použitá literatura: