Hradiště KLUČOV

Autor: Milan <slovanstvo(at)post.cz>, Téma: Hradiště, Vydáno dne: 23. 04. 2008

Klučov leží 5 km severovýchodně od Českého Brodu. Hradiště se rozkládá na výrazném návrší (250 m. n. m.) nad pravým břehem Šembery, pohřebiště se nachází pod hradištěm na mírném svahu klesajícím k Šembeře, asi 400 metrů severně od vsi při silnici do Poříčan.

Nejstarší sídliště vzniklo na strategickém návrší, přesahující okolí o 45 metrů, již v období neolitu (5000 př. n. l.). V ranném eneolitu (4200 př. n.l.) zde byla osada s dlouhou úzkou stavbou neznámého účelu, ale sídliště zde existovalo i v období staršího eneolitu (3900 př. n. l.), tzv. kultura keramiky nálevkovitých pohárů, z níž bylo odkryto množství keramiky a kostrové hroby. Z této fáze pochází také nejstarší opevnění - klínovitý příkop hluboký 1,7 - 2,9 m a široký až 4,2 m. Návrší bylo důkladně znovu opevněno v době bronzové (2000 př. n. l.) lidem únětické kultury, který zde vztyčil hradbu s čelní a zadní stěnou z kůlů (hradba vymezovala plochu 1,6 ha), před níž byl vyhlouben hrotitý, 7 metrů široký příkop. Z pozdní doby halštatské byly na hradišti odkryty sídlištní jámy (v jedné z nich byla železná kosa) a žárové hroby s bronzovým náramkem (6. - 5. stol. př. n. l.). Nejpozději v 8. století (nebo na konci 7. století) zde vzniklo velké slovanské, raně středověké hradiště. Původně se jednalo o jednodílné hradiště trojúhelníkovitého tvaru o rozloze asi 1,5 ha, opevněné hradbou o výšce 2,5 metru a příkopem širokým až 9,5 metru a hlubokým přes 3 metry. Na počátku 9. století byl opevněn i prostor bývalého předhradí, čímž se plocha hradiště rozšířila o další 1 ha. Hradbu, která dosahovala šířky asi 5 metrů, tvořily řady svislých kůlů, s prostorem vyplněným hlínou. Objeveny byly zbytky mohutné brány s šestibokou věží, po jejíchž stranách vznikly dva úzké průchody. Hradiště zaniklo násilně kolem poloviny 9. století a předpokládá se, že padlo za oběť rozšiřující se moci kouřimských knížat.

Mimo obvod fortifikace byl v roce 1964 objeven kostrový hrob starší ženy, uložené hlavou k západu. V hrobu byl objeven náhrdelník, železná přezka, nůž a skleněné perly, pravděpodobně ze 7. nebo 8. století.

Výšiny bylo ve středověku využito k vybudování husitského vojenského tábora, jehož obvod vymezoval vyhloubený příkop.
Areál hradiště, které patří k nejstarším známým slovanským hradištím v Čechách, byl archeologicky prozkoumán v letech 1949 - 58 pod vedením J. Kudrnáče a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 897.
V údolí Šembery bylo v okolí dnešní železniční zastávky zjištěno další sídliště z mladší a pozdní doby halštatské.

Zdroj: www.cestyapamatky.cz