Barvení III.f. - tradiční barvířské rostliny: modrá

Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>, Téma: Návody a postupy, Vydáno dne: 20. 02. 2008

Královna mezi barvami (kromě purpuru samozřejmě) byla bez jakýchkoliv diskusí modrá. Tato barva byla téměř nedostupná a její výroba byla velice náročná.
Slované se s touto barvou setkávali především již na obarvených látkách a pěstování jediné zdomácnělé rostliny borytu barvířského je na našem území v ranném středověku zatím nedoložené.

Chcete si zkusit barvení?

Navštivte naše 
Historické tržiště !

Ranný středověk znal pouze tři rostliny, které barvily na modro. Navíc se všechny tři barvy získávaly ve speciálních lázních a obarvení látky mohlo trvat i více než rok. Ke všemu dvě z nich - Rdesno barvířské (Polygonum tinctorium) a Indigovník barvířský (Indigofera tinctoria) rostly pouze v Asii a třetí druh byl původně středozemský.

Boryt barvířský (Isatis tinctoria)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o tradiční barvířskou rostlinu používanou již od pravěku.
Použití pro Slovany: Rostlina je na barvení používána po celý středověk. Zda ji Slované pěstovali, či si jen dováželi sušené vyextrahované barvivo nelze přímo zjistit. Ale každopádně se jedná se o druh, který u nás zdomácněl, jen zatím nevíme kdy. Jeho využití u Slovanů v jižních oblastech se dá předpokládat a měl by na slovanské zahrádce růst.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Původním je tento druh ve Středozemí a jihovýchodní Evropě, druhotně se vyskytuje také ve střední Evropě, na Ukrajině a jihu evropského Ruska, v Pobaltí a jižní Skandinávii. Na Sibiři a na Dálném východě se vyskytují příbuzné taxony. U nás je jeho výskyt jen druhotný, setkáme se s ním především v teplejších oblastech.
Ekologie: Roste na železničních náspech, ve starých lomech, podél cest i na narušených xerotermních trávnících.
Popis: Dvouletka. Případně jednoletá až krátkověce vytrvalá bylina, 50–80(–120) cm vysoká, lodyha přímá, v horní polovině větvená, lysá nebo při bázi krátce chlupatá, lodyžní listy přisedlé, úzce kopinaté. Květenstvím jsou latovitě větvené hrozny, korunní lístky na vrcholu zaokrouhlené, žluté, kvete od května do července. Plod je podobný nažce, úzce obvejčitý až eliptický.
Poznámka: Druh je značně variabilní, především ve tvaru a velikosti plodu. Na našem území se rozlišují dva poddruhy - I. t. subsp. tinctoria, který má plody 2,5–4,5krát delší než široké a I. t. subsp. praecox s plody 2krát delšími než širokými (tento poddruh je uváděn jen z jediné lokality na jižní Moravě).
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev provádíme v dubnu do hloubky 3 cm.

Barvení:
Zdroj barviva: Listy je možné sbírat již od června - ale pouze v prvním roce rostliny.
Barviva: Indolové barvivo indigo.
Docílená barva.: Modrá.
Stálost: Velmi vysoká trvanlivost.
Barvení: Ve speciální barvící lázni - bude zde (snad) časem rozepsána. Podrobný postup naleznete v knize Barvení pomocí rostlin.

Další využití: Piktové ji měli používat při rituálním malování na tělo.
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

Dostupnost barviva: Přímo vyextrahované barvivo se dá dovézt přímo z Asie. Případně nabízíme barvivo k odprodeji z vlastních zásob.

Osivo některých zde zmíněných druhů rostlin si lze u nás objednat - více informací naleznete zde!