Barvení III.d. - tradiční barvířské rostliny: žlutá

Autor: Petr Tryščuk <petr(at)v-klub.cz>, Téma: Návody a postupy, Vydáno dne: 22. 02. 2008

Žlutá barva měla být podle některých zdrojů oblíbenou barvou Slovanů. A nejen jich - mělo by se jednat o oblíbenou barvu ranného středověku. Vzhledem k tomu, že žlutá barva není ani snadno dostupná a zároveň není i nedostupná (tedy drahá), lze tomuto tvrzení přisoudit poměrně velkou váhu.
Díky této své oblíbenosti a přeci jen nižším pořizovacím nákladům byly žluté textilie dostupné středním a vyšším vrstvám v ranné středověkém prostředí.

Chcete si zkusit barvení?

Navštivte naše 
Historické tržiště !

V této kapitole jsou uvedeny nejdůležitější barvířské rostliny poskytující žlutou.

Nejen červená a modrá, ale i barvení na žluto nebylo jednoduché a muselo mít několik podob.

 

Rostliny poskytující sytě žlutá barviva.

Šafrán setý (Crocus sativum)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o tradiční barvířskou rostlinu prokazatelně známou již od starověku. Jednalo se o velice drahé barvivo, které si mohly dovolit jen nejvyšší společenské vrstvy. Protože na gram sušených blizen bylo potřeba až 80 ks blizen!
Použití pro Slovany: protože se jedná o poměrně náročnou teplomilnou rostlinu, takže se na našem území zřejmě nepěstovala (i když vinou motorizmu a následného globálního oteplování v 9. století zde bylo tepleji než dnes :-) a k nám se dovážely již sušené blizny nebo rovnou nabarvené látky.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Původní areál druhu se rozkládá v Malé Asii, ale již ve starověku byl dovezen do jižní Evropy. U nás dnes roste na jediném místě (náhodný import Napoleonovými vojáky).
Ekologie: Stanovištní podmínky: slunečné, teplé, vínorodé oblasti. Potřebuje živné, dobře propustné půdy s přiměřeným procentem vápna a písku.
Popis: Cibulovina.  List úzký, čárkovitý, asi 2 mm široký. Květ oboupohlavní, bledě fialové barvy. Doba květu VIII- ½ X.
    + Botanický popis je převzat z Internetu.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev: březen až květen, září až říjen.
Výsadba: červenec až srpen, září až říjen.

    Barvení:
Zdroj barviva: Blizny. Sušení jim nevadí.
Barvivo: Polyenové barvivo krocin.
Docílená barva: Jasně sytě žlutá; sytě jasně zelená (s borytem).
Stálost: Výsledná barva má velice vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Je využíván jako tradiční koření.
Dostupnost osiva: Bohužel nám není znám zdroj, kde dnes osivo šafránu sehnat.

 

Rostliny poskytující jasně žlutá barviva.

Rýt žlutý (Reseda lutea)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o tradiční barvířskou rostlinu prokazatelně známou již od středověku. A protože není Rýt léčivkou a ani jinak hospodářsky významný, je jeho rozšíření (zavlečení) do střední Evropy důkazem o jeho využití na barvení a jeho cíleném pěstování už ve středověku.
Použití pro Slovany: Jedná se o barvířskou rostlinu, kterou téměř určitě využívali k barvení i naš předkové. Navíc ji zřejmě (pokud to neudělal už někdo před nimi) cíleně rozšiřovali na svá území nebo ji snad i pěstovali.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Původní areál druhu se rozkládá od Středozemí až po Turkmenistán, rozšířil se však i do velké části západní a střední Evropy, také do jižní Skandinávie. U nás je považován za archeofyt, tedy za druh k nám zavlečený v předhistorické době nebo ve středověku.
Ekologie: Roste hojně na výslunných stráních, stanovištích ovlivněných člověkem, na železničních náspech, kolem cest, úhorech i rumištích, v pásmu od nížin do pahorkatin, vzácně vystupuje až do hor.
Popis: Vytrvalá, občas i jedno- až dvouletá bylina, 20-60 cm vysoká, lodyha poléhavá, vystoupavá až přímá, větvená, žebernatá, listy v obrysu vejčité až trojúhelníkovité. Květenstvím je řídký hrozen, květy 6četné, žluté, kvete od června do října. Plodem je válcovitá tobolka.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Jarní výsev na povrch, pro klíčení potřebuje světlo a  16-21°C. Klíčí 1-3 měsíce,.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať, kořeny. Pro barvení lze použít i sušenou nať.
Barvivo: Pyranové barvivo luteolin.
Docílená barva: Jasně žlutá; žlutozelená (se skalicí modrou).
Stálost: Výsledná barva má vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Ze semínek se již ve středověku lisoval olej, který se využíval pro výrobu fermeže.
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Kručinka barvířská (Genista tinctoria)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o tradiční barvířskou rostlinu známou již od starověku. Druhotně byla tato rostlina zavlečena do Skandinávie. Zda z důvodu barvířských nebo léčitelských se už těžko dozvíme.
Použití pro Slovany: Na našem území je původní a díky kvalitnímu zdroji barviva (a oblíbenosti žluté) se jedná o vysoce pravděpodobný zdroj barviva.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Vyskytuje se téměř v celé Evropě, ve Skandinávii pouze synantropně, v Alpách chybí, nepatrně zasahuje do Asie. V ČR se vyskytuje na celém území roztroušeně až hojně od nížin po nižší polohy hor.
Ekologie: Kručinka je spíše teplomilná, roste ve světlých lesích, podél cest, na loukách a pastvinách.
Popis: Menší keř vysoký 10–100 cm, větve vzpřímené, podélně žebernaté, olysalé až přitiskle chlupaté. Kvete žlutě od června do srpna.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev semen provádíme na jaře.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať. Pro barvení lze použít i sušenou nať.
Barvivo: Pyranové barvivo luteolin.
Docílená barva: Jasně žlutá; žlutozelená (se skalicí modrou).
Stálost: Výsledná barva má vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Kvetoucí nať se využívá také jako léčivka (např. dna).
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Rmen barvířský (Anthemis tinctoria)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o tradiční barvířskou rostlinu známou již od starověku.
Použití pro Slovany: Na našem území je původní a díky kvalitnímu zdroji barviva (a oblíbenosti žluté) se jedná o vysoce pravděpodobný zdroj barviva.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Roste na výslunných travnatých stráních, sušších loukách a pastvinách. Ve vysokých horách chybí, chybí také v teplých oblastech. Na Slovensku je jeho rozšíření roztroušeně především ve středních a nižších polohách.
Ekologie: Trvalka. Roste v především ve středně teplých a teplejších oblastech, kde vyhledává výslunné suché stráně, pastviny a okraje prosvětlených lesů a křovin. Roste také na náspech silnic a železnic, na narušených písčitých plochách a pod.
Popis: Vytrvalá bylina, polovzpřímená lodyha je větvená v horní polovině, vysoká až 70 cm, plstnatá. Listy jsou peřenosečné, zubaté, krátce plstnaté. Květní úbory jsou jednotlivé na koncích dlouhých větví, v průměru mají až 5 cm, jazykovité květy jsou výrazně žluté, lůžko žluté, často výrazně polokulovité. Kvete od června do září.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev zřejmě v květnu.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať, poupata, květy i odkvetlé květy. V nouzi lze pro barvení lze použít i sušenou nať.
Barvivo:
Docílená barva: Jasně žlutá; žlutozelená (se skalicí modrou).
Stálost: Výsledná barva má vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Kvetoucí nať se využívá také jako léčivka (proti střevním parazitům).
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Srpice barvířská (Serratula tinctoria)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o barvířskou rostlinu používanou především v severní Evropě.
Použití pro Slovany: Jedná se o možnou barvířskou rostlinu používanou také Slovany. Na našem území je původní.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Evropa, od Velké Británie po jihozápadní Sibiř, jižní hranice dosahuje severu Pyrenejského poloostrova, severní Itálie a severu Balkánského poloostrova, na sever zasahuje do jižní Skandinávie a východního Pobaltí.
Ekologie: Střídavě vlhké louky, nehnojené pastviny, teplomilné doubravy, lesní paseky a světliny, roztroušeně, ustupuje.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 20–80 cm, lodyha vzpřímená, v horní části větvená, lodyžní listy střídavé, lyrovitě peřenodílné. Květy pouze trubkovité, červenofialové, vzácně bílé nebo růžové. Nažky s víceřadým jednoduchým bělavým chmýrem. Kvete od července do září.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je srpice barvířská hodnocena jako vzácnější druh naší květeny, který vyžaduje další pozornost.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev zřejmě v květnu.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať. V nouzi lze pro barvení lze použít i sušenou nať.
Barvivo:
Docílená barva: Jasně žlutá; žlutozelená (se skalicí modrou).
Stálost: Výsledná barva má vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Občas se snad využívá také jako léčivka.
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Světlice barvířská (Carthamus tinctorius)

Světlice barvířská  je podrobně popsána v článku o červeném barvivu, které také poskytuje.

 

Rostliny poskytující žlutá barviva.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o doplňkovou barvířskou rostlinu.
Použití pro Slovany: Jedná se o volně dostupnou barvířskou rostlinu, která na pastvinách roste ve velkém množství. Její použití Slovany je velmi pravděpodobné.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Evropa kromě arktického pásma, na východ zasahuje až po Malou Asii, severní Írán a severozápadní Čínu, vyskytuje se také v severní Africe.
Ekologie: Roste především na výslunných místech (stráně, pastviny, úhory, paseky, okraje cest atd.).
Popis: Vytrvalá lysá bylina s bohatým kořenovým systémem. Lodyhy zpravidla vystoupavé, většinou nevětvené, v horní polovině s kvetoucími úžlabními výhonky, 30–100 cm vysoké. Listy většinou podlouhlé nebo vejčité, dlouhé 15–35 mm. Květenství zpravidla bohaté, květy mají cca 15–30 mm v průměru. Plodem je tobolka. Kvete od května do září.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je srpice barvířská hodnocena jako vzácnější druh naší květeny, který vyžaduje další pozornost.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev v dubnu až květnu. 

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí i odkvetlá nať. Břečka je sice červená, ale tato barva se nedá ustálit.
Barvivo: Chinonové červené barvivo hypericin. Žlutá složka - ?.
Docílená barva: Žlutá; žlutozelená, hnědočervená - podle některých pramenů i oranžová.
Stálost: Výsledná barva má vysokou trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Občas se snad využívá také jako léčivka (na deprese, záněty...).
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Řepeň durkoman (Xanthium strumarium)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o doplňkovou barvířskou rostlinu používanou však již od starověku.
Použití pro Slovany: Rostlina je původní a mohla být Slovany k barvení používána.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Téměř celá střední Evropa. v Čechách vyhynulý, vyskytuje se velice vzácně na Moravě či Slovensku.
Ekologie: Zasolené úhory, louky, vlhké pole.
Popis: Letnička. 15–120 cm vysoká, hustě chlupatá. .
Ochrana: Kriticky ohrožený druh.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev zřejmě v květnu.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať.
Barvivo:
Docílená barva: Žlutá.
Stálost: Vysoká trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Občas se snad využívá také jako léčivka (na deprese, záněty...).
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Celík - Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)

    Barvířské využití:
Použití v historii: Jedná se o doplňkovou barvířskou rostlinu.
Použití pro Slovany: Rostlina je původní a mohla být Slovany k barvení používána.

    Botanické údaje:
Rozšíření: Evropa (kromě Islandu, Kréty a Sicílie), ostrůvkovitě v Malé Asii, Zakavkazí a na západní Sibiři. V České republice roztroušeně. Poměrně hojně se vyskytuje v suprakolinním až submontáním stupni. Těžiště výskytu tohoto poddruhu leží v nadmořských výškách 300 až 800 m.
Ekologie: Nejčastěji roste na křovinatých stráních, skalách, ve světlých sušších lesích, na lesních světlinách a pasekách. Vyhledává spíše polostín a středně vlhké, neutrální až kyselé silikátové půdy, nepříliš bohaté na živiny.
Popis: Jedná se o vytrvalou, až 100 cm vysokou bylinu. Lodyžní listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a oddáleně hrubě zubaté. Po obou stranách listů bývají krátké přitisklé chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka. Kvete od července do září.
    + Botanický popis je převzat z Internetu; Více botanických informací o rostlině.
    + Použitá fotografie pochází z Internetu; Více fotografií na Google.

Pěstování: Výsev semen provádíme v létě.

    Barvení:
Zdroj barviva: Kvetoucí nať. Případně usušená kvetoucí nať.
Barvivo:  
Docílená barva: Žlutá; žlutozelená (se skalicí modrou).
Stálost: Vysoká trvanlivost.
Barvení: V klasické barvící lázni.

Další využití: Významná léčivka - působí močopudně a je využívána i při kožních onemocněních.
Dostupnost osiva: Semínka se dají sehnat u specializovaných pěstitelů nebo se dají také objednat na našem webu.

 

Rostliny poskytující matná žlutá barviva.

Zde patří téměř všechny rostliny - jejich listy, které standardně používáme pro barvení na zeleno (spolu se skalicí modrou) barví bez mořidel na matnou žlutou.

Osivo některých zde zmíněných druhů rostlin si lze u nás objednat - více informací naleznete zde!