Barvení II. - výběr materiálů a moření

Příprava materiálů bělením, mořením a ustálováním je stejně důležitá jako samotý barvící proces. Vynecháním některých dílčích kroků se můžeme dočkat různých výsledků - zpravidla ne zrovna žádaných. Nemořené a nebělené textilie se totiž barví mnohem hůře než mořené a bělené.

BĚLENÍ A SRÁŽENÍ MATERIÁLŮ

Všechny textilní vlákna přírodního původu procházejí svým složitým výrobním procesem. Už hned napočátku materiály máčíme, zbavujeme nečistot a jedním z konečných procesů je odmašťování (u vlny) a bělení (u lnu, konopí, kopřivy).

Vlna se čistí máčením v tekoucí studené vodě - tím se odstraní lanolin a vlna se zároveň vybělí. Taková vlna mnohem lépe přijímá a fixuje barvivo.
K nám už se zpravidla dostává vlna bělená (osobně si pořizuji mírně nažloutlou vlnu přímo z přádelny - tedy takovou, která se nejvíce podobá vlně z domácí produkce. Len a konopí se naopak opakovaně máčí a bělí na přímém slunečním svitu. Ani ne tak kvůli barvy, ale pro celkovému zjemnění látky.
U lněných látek je to dnes při získávání mnohem horší, neboť tu již dostaneme na stůl konečný produkt. Osobně doporučuji kupovat na barvení bělený len a režný používat na nebarvené textilie. I tak plátno před barvením vyperte v pračce (vyvářka na 90°C zároveň materiál požadovaně srazí). Vyprané plátno následně propláchněte. Tím se zbavíte větší části nežádoucích chemikálií, které v látce dosud mohly být a mohly bránit fixaci barviva.

MOŘENÍ

Moření primárně slouží k před-přípravě barveného materiálu. Mořidla usnadňují barvě proniknutí do materiálů i zlepšují následnou fixaci (trvanlivost) barev. Každé mořidlo také navíc ovlivňuje výslednou barvu svým složením (zesvětlí, ztmaví apod.), takže ve stejném nálevu (s použitím různých mořidel) vytvoříme i několik odstínů barev. Délka moření a množství mořidla je také rozdílné podle druhu barveného materiálu.

Přestože jde praktikovat barvení a moření vjednom, osobně jej (hlavně při začátcích) nedoporučuji. Snad jen u vlny a silných barev (kde se ovšem často obejdete úplně bez mořidla) je možné mořidlo přidávat rovnou do barvící lázně.

Vlákna rostlinného původu: Obecně platí, že barvení vláken rostlinného původu (len, konopí, kopřiva) jde mnohem a mnohem hůře. Pokud máte režný (nebělený) materiál, bude hodnější jej ponechat na ty textilní doplňky, které nebudou vyžadovat sytost barev nebo zůstávají v režné podobě (např. onuce či prostý šat). Věřte, že za tu námahu to nestojí.
Pokud máte bělený len (bělenou konopnou nebo kopřivovou látku seženete mnohem hůře) můžete se pustit do barvení. Vždy dodržujte zásadu mořit barvenou textilii předem a následně ji usušte! Recepty na len je možné vztáhnout i na kopřivové a konopné tkaniny.
Po několika letech zkušeností mohu konstatovat, že neexistuje stejný materiál (len) a každý druh lněné látky vyžaduje všechny pokusy a testy opakovat.

Pokud barvíte len nebo konopí, barvěte zásadně na 90% s mechanickým mícháním (v pračce). Jinak nedosáhnete dobrých výsledků.

Vlákna živočišného původu: Vlna se barví velmi snadno (stejně jako hedvábí (pokud se nejedná o zbytkové hedvábí z okrajů zámotků). Vyvarujte se u těchto materiálů vyšších teplot a tepelných šoků (např. rychlé ochlazení, vložení do horké vody). Můžete tím materiály nenávratně poškodit (zplstnatit).

Kosti, parohovina a dřevo: Velmi lákavé je barvit (bělené) kosti a parohovinu. Obojí chytá krásně barvu a a i při častějším používání nedochází k vyššímu oděru barviva. Bohužel neexistují žádné archeologické důkazy pro barvení těchto materiálů. Neexistují bohužel ani žádné etnografické podobnosti.

Kůže: Kůže se zpravidla nebarvila, neboť kůže je činěna v kyselé břečce a barviva jsou zpravidla zásadité. Barva tedy na kůži příliš nechytala (respektive se rychle vymočila). V rámci pokusů na tříselněčiněnou kůži nechytne témeř nic a nebo to dlouho nevydrží. I díky tomu známe jiné druhy zdobení boty: vypichováním či vyřezáváním kůže, pošitím barvenými látkami, nabitím kovových součástí.

     Kamenec (Síran hlinito-draselný):
Na barvy: Na světlé odstíny. Samotný nebarví.
Tip: Kamenec se dá koupit na našem Historickém tržišti.
Přírodní dostupnost: Kamenec je relativně běžně v přírodě dostupný. Otázkou je v jaké formě (zda krystalické?). Např. u Chomutova je kamencové jezero Kamenčák, kde se kamenec dříve těžil.
Historická dostupnost: Kamenec je používán jako smáčedlo už od starověku. Plinius Starší jej například zmiňuje ve svém Přírodopise (okolo 7 n.l.) a nejstarší zmínka z našeho území je z obchodování na Týnském dvoře (1344). Další zmínka o použití ve výrobě je z roku 1352 z přednášky na Karlově universitě. Není žádný předpoklad, že by Slované kamenec neznali a nepoužívali. K barvení je totiž kamenec základní nezbytnou surovinou.

Len:	Na 100gr lnu dáme 4 polévkové lžíce skalice a 1/2 lžíce sody.
	Vložíme do 18l vody a přivedeme do varu, rozmícháme. Vložíme len.
	Necháme stát 24 hodin.
	Len vymácháme a usušíme.
Vlna:	Na 100gr lnu dáme 1 a 3/4 polévkovou lžíci skalice a 1 1/2 lžíce vinného kamene.
	Vlnu vložíme do 18l vody a rozmícháme vinný kámen a následně kamenec. Přivedeme lázeň k varu a vaříme 60 minut.
	Necháme lázeň pomalu vychladnout a necháme odstát 12 hodin.
	Vlnu vymácháme a usušíme.

    Modrá skalice (síran měďnatý):
Na barvy: Obecně na modré a zelené barvy. Samotná barví zeleno-modře.
Varování: Jedovatý!
Výroba: Necháme reagovat kousky mědi v kyselém nálevu (voda : ocet; v poměru 2:1). Necháme oxidovat v uzavřené nádobě nejméně 7-14 dní, vzniklý modrý nálev použijeme jako mořidlo.
Tip: Skalice se dá koupit na našem Historickém tržišti.
Přírodní dostupnost: Modrá skalice je relativně běžně v přírodě dostupná. Jde o produkty rozpadu či zvětrávání minerálů, v nálezech i jako naplaveniny.
Historická dostupnost: U nás je skalice modrá zmiňována mezi zbožím, se kterým se obchodovalo na Týnském dvoře (1344).  Další zmínka o použití ve výrobě je z roku 1352 z přednášky na Karlově universitě. V okolních zemích se skalice k barvení používala po celý RS a je tedy jasný předpoklad, že i u našich Slovanů byla známá.

Len:	Na 100gr lnu dáme 1 polévkovou lžíci skalice a 40ml octa.
	Vložíme do 10l vody a přivedeme do varu, rozmícháme. Vložíme len a vaříme 30 minut.
	Necháme odstát 2 hodiny.
	Len vymácháme a usušíme.
Vlna:	Na 100gr lnu dáme 1/2 polévkové lžíce skalice a 8 lžic octa.
	Vlnu vložíme do 10l vody a rozmícháme skalici i ocet. Přivedeme lázeň k varu a vaříme 60 minut.
	Necháme lázeň pomalu vychladnout a necháme odstát 12 hodin.
	Vlnu vymácháme a usušíme.

   

     Zelená skalice (Síran železnatý):
Na barvy: Na temné odstíny.
Varování: Pozor zhoršuje kvalitu materiálů živočišného původu! Jedovatý!
Tip: Skalice se dá koupit na našem Historickém tržišti.
Výroba: Necháme reagovat kousky železa (ideálně už narezlého) v kyselém nálevu (voda, ocet; v poměru 2:1). Necháme oxidovat v uzavřené nádobě nejméně 14 dní, vzniklý nálev použijeme jako mořidlo.
Přírodní dostupnost: Zelená skalice je relativně běžně v přírodě dostupná. Jde o produkty rozpadu či zvětrávání minerálů, v nálezech i jako naplaveniny.
Historická dostupnost: U nás je skalice modrá zmiňována mezi zbožím, se kterým se obchodovalo na Týnském dvoře (1344).  V okolních zemích se skalice zelená používala v RS např. na výrobu inkoustu a je tedy předpoklad, že minimálně po přijetí křesťanství na VM byla u našich Slovanů známá. K barvení ji ovšem téměř nevyužijete a není s ní třeba zas až tolik experimentovat.

Len:	Na 100gr lnu dáme 1/2 polévkové lžíce skalice.
	Vložíme do 10l vody a přivedeme do varu, rozmícháme. Vložíme len a vaříme 30 minut.
	Necháme odstát 2 hodiny.
	Len vymácháme a usušíme.
Vlna:	Na 100gr lnu dáme 1/2 polévkové lžíce skalice.
	Vlnu vložíme do 10l vody a rozmícháme skalici. Přivedeme lázeň k varu a vaříme 60 minut.
	Necháme lázeň pomalu vychladnout a necháme odstát 12 hodin.
	Vlnu vymácháme a usušíme.

    Tanin:
Na barvy: Na tlumené odstíny žluté, červené a temnější hnědou. Samotný barví hnědě.
Tip: Vezmeme dubovou kůru či duběnky (100gr), rozdrtíme je a macerujeme 30 minut v 10l vody při mírném varu (ideálnější je vše nechat 2-3 měsíce odležet). Přefiltrujeme a tím získáme roztok taninu. Z kůry získáte větší množství, ale duběnky jsou na výrobu taninu kvalitnější. Duběnky se dají koupit na našem Historickém tržišti.
Historická dostupnost: V okolních zemích se skalice zelená používala v RS např. na výrobu inkoustu a je tedy jasný předpoklad, že minimálně po přijetí křesťanství na VM byla u našich Slovanů známá.K barvení ji ovšem téměř nevyužijete a není s ní třeba zas až tolik experimentovat.

Len:	Vyrobíme 10l roztoku ze 100gr kůry či duběnek
	Vložíme 500gr lnu na 24-48 hodin.
	Len vymácháme a usušíme.
Vlna:	Vyrobíme 10l roztoku ze 100gr kůry či duběnek
	Vložíme 700gr lnu na 24 hodin.
	Vlnu  vymácháme a usušíme.

 

SMÁČEDLA:

Kromě mořidel se do lázně přidávají také smáčedla (ocet, soda), které podle potřeby změkčují vodu, ustalují pH a umožňují tak lepší barvení. Při různém pH můžeme dosáhnout i více barev ( např. z lišejníků, které poskytují barvivo orcein).

Vinný kámen: Hydrogenvinan draselný je krystalický zákal (draselné soli kyseliny vinné), který se ve víně vysráží ve formě jemného sedimentu. Více zde: 1; 2.

• Historická dostupnost: Víno bylo Slovanům dostupné, využití vinného kamene známe ze středověku jako přísadu např. při výrobě inkoustu.
• Moderní dostupnost: Dá se sehnat jako E 336 (vinany draselné – hydrogenvinan draselný, vinan draselný)
• Tip: Vinný kámen se dá koupit na našem Historickém tržišti.

Soda: Pomáhá změkčovat vodu. Soda pro barvení se dá koupit na našem Historickém tržišti.

Ocet: Snižuje pH. Ocet byl známý po celý starověk i v raném středověku u Slovanů.

 

V druhém dílu jsme se již posunuli k výběru a předpřípravě materiálu. Třetí díl je věnován zdrojům barviva.