Nu, ale teď již vážně k hodnocení. Cílem bylo dovést dílnu do fáze, kdy si každý boty došije nejpozději doma. Respektive bude mít střihy a znalosti na té úrovni, aby to zvládl. Tento stav by měl být dosažen snad ve všech případech, ačkoliv se vše mírně protáhlo a výsledky nebyly ve stádiích, jak jsem původně předpokládal. A ne každý tedy odcházel z došitou alespoň jednou botou.
Doplňující dílny na barvení a textil byly raději odsunuty a z doprovodných programů se dostalo jenom na boj se štítem a kopím.
Věřím a doufám, že i ostatní byli spokojeni a až se z toho vzpamatuji, pustíme se s Kájou třeba do dalších příprav slovanských dílen. :-)
Ráno jsme si vyslechli úvodní přednášku a nastalo nejtěžší rozhodnutí: Jaký tip boty zvolit? Po něm už to byla
vlastně "zábava", vystříhat vzory z lepenky. textilu a papíru.
Pracovalo se všude a s plným vypjetím sil. (Za slovo pracovalo si ve
večerním čase dosaďte slovo pilo)
Komu papírový model seděl, byl si naprosto jist, pustil se do vykusování kůže. Ti, kteří odbyli výběr nůžek, si to následně krutě "vychutnali" při stříhání podrážek.
Zato práce s jelenicí byla naopak činností bezproblémovou a vlastně i nejlehčí.
Ti šikovnější se již v sobotní odpoledne dostávali ke tvaru, který již botu připomínal.
Jeden z mnoha důkazů plné nasazenosti a soustředění při práci.
Pohled na Myschwerka při práci v kolektivu krásných mladých dam z Beuwinithy.
Ti co se pustili do krpců, byli s prací hotovi již večer. Některé z krpců
skutečně i připomínaly krpce.
Večerní posezení v hospůdce na Maraláku.
A následné středověké hry pod dozorem odborného garanta...
Garant uprostřed hlubokého zamyšlení. Asi se mu nedaří...
---------------------------------------------
Dopolední škola šermu - kopí, štít.
...vše včetně patřičných a praktických ukázek...
Co více dodat, byl to moc pěkný víkend a všem přeji, aby své botky dotáhli do zdárného konce.