
Protože je senoseč v plném proudu, nastal čas pro další raně středověkou výrobní
činnost. Zajímavější o to, že v současném LH-OH prostředí není zcela rozšířená.
Jedná se o zpracování slámy a trav.
Máte-li tedy chuť, můžete si dle tohoto článku zkusit vyrobit vlastní ošatku.
Sláma byla výrobním produktem již od prvopočátku lidstva. Jednalo se nejen o
stébla kulturních trav (tedy o slámu jak ji známe dnes), ale i stébla planých trav, které byly všude
volně dostupné. Otisk dna "ošatky" v hlíně máme nalezen z Evropy již z neolitu. Přímo z doby Slovanů (a našeho území) sice žádný nález nemáme, ale protože se jedná o velice těžce dochovatelný materiál, není žádný důvod se domnívat, že by naši Slované travní stébla nevyužívali.

Tímto příspěvkem chci přispět především k
prezentování a oživení akcí oživlé historie (nejen pro raně středověké
Slovany) a na prvním místě tedy budu pro naši potřebu definovat
"slámu".
Na fotografii vidíte vedle stébla moderních obilovin a stébla
dvouzrnky. Proti moderním plodinám byla dvouzrnka méně subtilní a více
nazelenalá (osobně bych se tedy vyvaroval příliš žlutě zářivým a
širokým stvolům). Kdo nemá přístup ke slámě z dvouzrnky, měl by volit
plané trávy nebo stébla co nejpodobnější těmto původním obilovinám. Pro
výrobu se v pozdním období používala především sláma žitná (upozornění:
žito mlácené moderními stroji se však nedá použít!).
Využití slámy a trav
Sláma sloužila především jako podestýlka pod dobytek i jako izolační
materiál pro budovy i lidi (například
Otziho boty byly vystlány senem nebo jeho plášť byl také ze sena).
Takové využití si každý dovedeme živě představit. Mnohem zajímavější
byly však již produkty zpracované ze slámy. Protože se nám sláma jako
přírodní materiál nedochovala, můžeme se o jejím komplexním použití
spíše jen dohadovat.
Tři samostatné výrobky však naši předkové používali nepochybně:
- Jedná se o došky k pokrytí střech. Na fotce vidíte došky z
rákosu na archoskanzenu Chotěbuz Podobora. Tyto došky však jsou
slaměné, ale na dálku vypadají obdobně.
-
Povřísla na svazování snopů (navázané prameny slámy).
- Ošatky, košíky, moušnice a další nádoby ze splétané trávy -
této skupině výrobků se v tomto příspěvku chci nyní věnovat já
OŠATKY
Celou kapitolu nazvu ošatky, neboť se
budu věnovat především výrobě ošatky.
Příprava materiálu:
- Sláma, kterou použijete, musí být tvárná, proto se
doporučuje, ji před použitím nechat navlhnout. Ideální je přeložit
slámu na noc mokrým hadrem. Sláma musí být totiž pouze vlhká a nikoliv
mokrá. Čerstvá tráva také není vhodná, neboť se příliš seschne a
jednotlivé otočky nedrží u sebe.
- Oplétací materiál
- lýko - lipové lýko, stržené nejlépe na jaře a před
použitím patřičně namočené. Kůra samotná se nožem odloupne.
- loubek - nejlépe vrbový prut, sbíraný na podzim (kdy je
vrba opadlá a bez mízy), podélně rozčtvrcený a vyhlazený nožem (od
středové dřevní hmoty), aby nepraskal při ohýbání. Případně se podobně
dají zpracovat i smrkové kořeny.
- kůže - tento materiál se mohl používat, ale pro svou
vysokou cenu spíše jen zřídka a z estetických důvodů. Každopádně se s
ním pracuje nejlépe. (Našel jsem pouze etnografické zmínky o
ozdobné funkci kůže při výpletu ze slámy.)
[Já sám jsem na svou první ošatku použil
kožený řemínek (viz. popis níže uvedený). Ale z pohledu ceny usně a
některým fyzikálním vlastnostem se využití kůže k úpletu zřejmě příliš
nepoužívalo (nebo jen vzácně).]
Výrobní nástroje:
- Rourka - kožená rourka mírně se zužující k jednomu konci,
která vám pomáhá usměrňovat šíři oplétaného svazku. Obvod menší dírky
je obvodem, který bude mít svazek slámy (u mne jsem zvolil velikost
obvodu špičky malíčku).
- Jehlice - kovová či dřevěná jehla o délce 12-17 cm, která
slouží k podsouvání opletacího materiálu pod sebe.
- Další obecně použitelné nástroje (nůž, nůžky apod.)
Postup oplétání svazku slámy:
- Celkový oplet - celý svazek se oplétá (lýkem) tak hustě, že
sláma není vůbec vidět. Tento typ opletu je velmi náročný na množství
použitého lýka a přijde mi zároveň mnohem pracnější.
- Částečný oplet - oplétání slouží pouze k udržení tvaru
svazku slámy u sebe - podle potřeby se jednotlivé spirály opakují v
intervalu 1 až 3 cm. (Tento způsob jsem použil já - viz. foto.)
Spojování svazků slámy:
- Co 2 až 5cm se oplétací materiál provleče/podstrčí pod
proplet, který je na předešlém svazku. Může se i častěji (ošatku to
zpevní), ale přišlo mi to zbytečné. (Tento způsob jsem použil
já - viz. foto.)
- Druhou variantou je občasné podvlékání oplétacího materiálu
pod předešlý slaměný svazek.
- poslední možností je propíchnutí předchozího slaměného
svazku a vedení úpletu skrz jeho středem.
Konkrétní výroba
ošatky
Materiály: Já osobně jsem šáhl po
následujících materiálech: jako slámu jsem použil
divoce rostoucí trávu (snad se jedná o nějaký druh lipnice (Poaceae))
a na úplet jsem pro začátek šáhl ke kůži. Svazek použité trávy se vlezl
akorát do dlaně a kůže o šířce 3-6mm měla okolo 12 metrů (na její
nastříhání stačila kůže/ušeň o rozměrech 20x20 cm). Využití řemínku
jsem zvolil čistě prakticky, protože příprava loubí/lýka a jeho
neustálé nastavování by u prvního pokusu příliš natahovalo výrobní čas.

Základ dna: Prvním krokem bylo vytvoření
základu dna. Svazek trav provlečte
rourkou (tak aby širší část směřovala ven) a první otočku
trávy pevně svažte z menšího svazku. Osobně doporučuji navázat u
prvního 5 cm menší svazek trav a ve 2 cm jej zahnout. Tyto dvě části
provázat. Nyní začínáte postupovat obtáčením kůže okolo svazku a co 2-3
oplet provlékáte (svazujete) za oplet na předchozím svazku. Při cca
prvních 4 kruzích od středu nečekejte ode dna ošatky žádné zázraky.
Tráva se zatím nemá tendenci sama sebe narovnat do kruhu a dílko vypadá
žalostně. Ačkoliv se to zdá být jednoduché a vlastně to i jednoduché
je, jedná se o časově náročnou činnost. Takto vypadalo dno ošatky po
dvou hodinách.

Dno: Oplet stahujeme co nejpevněji a co
nejpevněji jej i svazujeme. Mně se to až tak nedařilo, ale ani menším
mezírky nakonec vzhledu neškodí. Svazky k sobě svazujeme v rovině podle
toho, jak velké dno chceme. Na ošatku mé velikosti stačí 5-6 otoček.
Nyní už může docházet materiál a po jednotlivých stéblech jej tedy
začneme do rourky doplňovat
Stěny: Ve chvíli, kdy nám velikost dna
stačí se pustíme do výroby boků, a to tak, že svazek slámy začneme
mírně zvedat. K tomu postačí pouze uchycovat oplet o něco výše. možná
to zní složitě, ale je to velmi jednoduché a vlastně i postupujete
velmi intuitivně.

Zakončení: Když už vám velikost ošatky dostačuje
nebo vám dojde tráva (jako v tomto případě), tak jednoduše přestanete
trávu přidávat a i nadále omotáváte svazek slámy až do ztracena. Osobně
doporučuji tuto poslední otočku oplétat hustěji a častěji "kotvit".

Zahlazení: Nůžkami odstříháte trčící stébla (skoro
žádné nejsou) a ošatka je hotova.
Mě tato ošatka trvala se vším všudy nejméně 12 hodin.
Pravda je, že jsem v to počítal i neustále studium a klasický pokus
omyl. Samotné pletení bylo asi 6-7 hodin (u TV) takže jsem se sice
nenudil, ale taky jsem jistě pracoval podstatně pomaleji.
