Délka těla pratura byla 2,6-3,1 m a výška v kohoutku do 1,8 m. Pratur dosahoval hmotnosti až 800-1000 kg (samice byly zhruba o čtvrtinu menší než samci).
Pratur měl zároveň silnou tělesnou konstituci. Rohy pratura byly až 1 metr
dlouhé a zvláštně mohutně vyvinuté. Samice pratura byly zbarvené červenohnědě,
samci byli černí nebo hnědočerní a pravděpodobně měli úzký červený pruh na
hřbetě. Pratuři žili v Evropě, severní Africe a v Přední Asii.
K rozrůznění tělesných tvarů a rohů potomků pratura došlo v holocénu (tj. mladších čtvrtohorách po ústupu severského ledovce). Podstata a příčiny tohoto jevu však nejsou dosud uspokojivě objasněny. Jedna z hypotéz říká, že předhistorický pratur se vyskytoval asi ve třech poddruzích, které se v důsledku rozdílných životních podmínek lišily utvářením rohů a rozměry hlavy.
Mezi 10.-12. stol. zmizel byl pratur vyhuben v západní a střední Evropě a poslední zbytky populací se soustřeďovaly v baltských a severopolských pralesích. Nejdéle se pratuři udrželi v rezervaci Jaktorova poblíž Varšavy. Poslední kráva zde zahynula v r.1627.
Kosterní pozůstatky byly nalezeny po celé Evropě, v severní Africe a na Předním východě. Na našem území je nejvíce nálezů z pravěku, ale ani ve středověku. Nejpozdější osteologické doklady pratura v ČR pocházejí z přemyslovských hradišť z 10.-12. století.
Rohové výběžky dvou jedinců pratura (Bos primigenius) z pražského Vyšehradu z konce 10. stol. až z r. 1070. Možná poslední doklad pratura na území ČR. Foto H. Toušková
Odkazy:
Fotografie: