Obec: Žlutice
Správní obvod: Karlovy Vary
Mapa: KČT 30 B-3
GPS: X 33 72 192, Y 55 51 265
Poloha: Vladař - na výrazném mohutném kopci typu stolové hory, nad údolím řeky Střely, asi 3 km jihovýchodně od města Žlutice.
Přístup: Z osady Vladařice na severozápad po červené zn. nebo z jejího opačného konce ze Žlutic (a osady Záhořice) na jihovýchod a odbočkou svahem na vrcholovou plošinu.
Popis: Značně rozsáhlé, několikanásobně vnitřně členěné hradiště, chráněné příhodnou konfigurací terénu a mohutným obvodovým opevněním vybudovaným v několika historických obdobích. Na svazích kopce téměř po celém jeho obvodu se rozkládá složitý systém vnějšího opevnění uzavírající celkovou plochu asi 116 ha. Tvoří jej především zdvojené široké příkopy, v některých úsecích doprovázené valem na vnitřní straně. Okraje plochého temene kopce chrání mohutné kamenné valy, které vymezují vnitřní část hradiště - náhorní planinu rozlohy asi 14 ha, uprostřed s vodním jezírkem zvaným "obětní". Hlavní vstupy na planinu vedly klešťovitými branami od západu a severu, třetí vstup se patrně nacházel na jižní straně. Z vnitřní části hradiště byla vyčleněna dvě zvlášť opevněná návrší na jihozápadní a severovýchodní straně, považovaná za akropole. Nálezy z doby bronzové, halštatské, laténské a hradištní. Vznik vnitřního opevnění se klade do pozdní doby halštatské až časně laténské, zaniklo požárem. Vnější opevnění pochází zřejmě až z vrcholného středověku a na severní a západní straně bylo patrně ještě doplněno za pobytu švédských vojsk r. 1639.
Zajímavost: Celková délka všech fortifikací hradiště dosahuje úctyhodné vzdálenosti 18,5 km. Vrcholová plošina čedičové hory je přírodní rezervací. Při nedávném výzkumu vzorků odebraných z jezírka pylová analýza prokázala na Vladaři dosud nejstarší známé pěstování máku setého na českém území. Na severním svahu kopce leží rozměrná uměle vytvořená terasa nejasného účelu. Na úpatí kopce stojí pomník z r. 1924 postavený sokolskou župou rakovnickou k výročí husitské bitvy r. 1424, během které Jan Žižka využil prostor hradiště na obranu proti katolickému vojsku. Vrch Vladař patří k nejstarším poznaným archeologickým památkám u nás, o mohutném městě "starých Boémů" se zmiňuje r. 1541 ve své kronice Václav Hájek z Libočan.