Jak ho ruští ptáci uslyšeli, sletovali se hejnem v hejna, přiletovali k
zelené zahrádce, usedali řadami, hleděli hlavami v jednu stranu a začali také
zpívati a cvrlikati a zámořského ptáka takto se vyptávati:
"Aj drobný ptáčku zpěváčku! Pověz nám boží pravdu, nic nezatajuj: kdo je u vás
za mořem větší a kdo je za dunajským mořem menší?"
I odpovídá ptáček zpěváček:
Vy hloupí, ruští ptáci! Proč jste sem přiletěli a proč se mne na siné moře
ptáte? U nás za mořem je všecko větší a všecko je za dunajským mořem menší. U
nás jsou také sedláci ve vsích a výběrčí chodí po osadách, i starostové jsou u
nás v okresích, soudní písaři na úřadech a kupci ve čtvrtích obchodních.
Vojvodové bydlí u nás také v zámečcích, vojáci chodí na pochody a carové panují
ve svých carstvích, a kde kdo je v úřadech, a kde kdo je v práci.
Ovšem že bílý kolpík za dunajským mořem je carem a bílá kolpice že je cařice.
Husy jsou na moři bojary a labutě jsou bojarské ženy, slavík je obveseluje,
všeliké hry jim provozuje a stále bojarům potěšení způsobuje. Vrabci jsou panští
sedláci, kolem žerdě pracují, po selsku konopí roztloukají a proto jsou stále
syti.
Holoubek je na moři popem a holubička paní popovou, tetřevi jsou ďáčky
kostelními, tetřevice jejich ženy a sluka je kostelníkem.
Pěnice je celníkem, trpělka je jídlonošem, výreček je krčmářem a jeřábek je na
moři kuchařem.
Vlaštovičky jsou krásné dívčinky, kachny ty jsou mladice, kačer kupec trhový,
vždyť plave i po siném moři a všelikým tovarem obchoduje. Čejky jsou plavkyně,
potápky jsou rybolovky, z jezera do jezera se ponořují a všecky ryby pochytají.
Na souši jejich ryb nikdy nebylo, v trhu jejich ryb nikdy neviděli a sedláci
jejich ryb nikdy nejedli. Jeřáb je převozníkem, vždyť se po siném moři toulá,
ruské ptáky převáží, ale barevných šatů svých ani nesmočí.
Kavky jsou tam jeptiškami, černý havran igúmenem a jestřáb dokonce atamanem,
sova ušatá je zbojníkem. Sokol je rychlý vyslanec, orel pak na moři nepřítele
přepadá, jednou do roka je přeletí a velikou daň si vybere, po třech hlavách i
po čtyřech, někdy i po celé desítce.
Hluchý tetřev je na moři sedlákem, jeho tetřevice je selská ženka. Kukačka je
nešťastná ubožačka, mnoho vajec naklade, ani neví kolik a kde, ale dětí
vyhlídati neumí. Koroptev je podruh bez přístřeší, kalhoty nosí v holínkách, z
křoví do křoví přebíhá a místa nikde nemá. Datel je na moři tesař, žluva je
stavitel kostelů, lítá po hlubokém lose a každého stromu se vyptává a přitom
staví kostely a kláštery.
Straka je krčmářka, černé čižmy nosí, s nožky na nožku přeskakuje, mladé hochy
přivabuje; bez koláče k jídlu nesedne, pěšky nechodí, stále jezdí v kočáře, má
pár vraných koní a kočími jsou hoši mladí.
Vrána je na moři babkou; tlusté pařáty má špinavé a tak dělá špatný pořádek.
Kohouti jsou donští kozáci - stateční junáci; jenom že má každý několik žen, po
třech i čtyřech ženách, některý až celou desítku, ale všecky stačí naparádit a
porovnati, ne tak jako na Rusi: muž má jen jednu milou ženušku a ani té neumí
nastrojiti a práci jí zařídit.
A slepice je na moři poslední pták; co chvíle chudinku chytají a prstem
ohledávají, vejce jí vybírají a mileným zetíčkům uschovávají.